Vlastní byt v Česku je nejnedostupnější v EU. Bez pomoci rodičů nemáte šanci
- Nejhorší dostupnost bydlení v EU: Na nákup průměrného bytu v Česku je potřeba 13,3 ročního platu, což je absolutně nejhorší výsledek ze všech zemí Evropské unie.
- Rodinné finanční manévry: Celých 89 % rodičů tvrdí, že mladí na vlastní byt bez rodiny nedosáhnou, a 13 % rodičů už kvůli hypotéce dětí zastavilo vlastní nemovitost.
- Odkládání rodin a alternativy: Drahé bydlení nutí 60 % mladých lidí odkládat založení rodiny a pětina Čechů jako řešení zvažuje mobilheimy či kontejnerové domy.
Česko opouští mýtus, že se o vlastní bydlení má každý postarat sám. Nová data ukazují, že se z nákupu bytu stal rodinný projekt, který požírá úspory i majetek napříč generacemi. Na průměrný byt totiž v Česku potřebujete 13,3 ročního platu. To je absolutně nejvíce z celé Evropské unie. Pro mladé bez bohatého příbuzenstva tak začíná vznikat zcela nová sociální kasta.
Data o bydlení v Česku: Na průměrný byt je potřeba 13,3 ročního platu
Pokud je vám kolem pětadvaceti, nemáte na účtu milion z dědictví a vaši rodiče nevlastní kromě panelákového 2+kk už nic dalšího, na vlastní byt v České republice můžete s vysokou pravděpodobností zapomenout.
Ačkoliv se podmínky pro život a ceny energií v Česku mírně stabilizovaly, v samotné dostupnosti vlastního bydlení jsme narazili na absolutní dno Evropské unie. Vyplývá to z aktuálního Indexu prosperity a finančního zdraví (Česká spořitelna a Evropa v datech) a nového reprezentativního průzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting.
Co říkají nová data o bydlení v Česku?
| Ukazatel | Hodnota / výsledek |
|---|---|
| Počet ročních platů na průměrný byt | 13,3 (nejhorší v celé EU) |
| Podíl výdajů na bydlení z rozpočtu domácnosti | 32,3 % (průměr EU je 24 %) |
| Rodiče, kteří už pomohli nebo plánují pomoct s bydlením | 67 % (dva ze tří rodičů) |
| Rodiče přesvědčení, že mladí to bez rodiny nezvládnou | 89 % |
| Mladí (18–29 let) žijící aspoň částečně s rodiči | 58 % |
Odkládání rodin i mamahotel: Jak drahé bydlení drtí mladou generaci
Víc než polovina mladých lidí do 29 let (58 %) žije aspoň částečně s rodiči a dalších 29 % sdílí nájem s přáteli či partnerem. Důvod je prostý: bydlení včetně záloh na energie a vodu spolkne průměrné české domácnosti 32,3 % všech výdajů. Pro mladého člověka na začátku kariéry je tak samostatný nájem v krajském městě čirou matematickou sebevraždou.
Potvrzuje to i fakt, že celých 60 % nespokojených mladých lidí kvůli drahému bydlení odložilo klíčová životní rozhodnutí. Nejčastěji založení rodiny. Zakládat rodinu v momentě, kdy z jednoho platu nedokážete utáhnout ani garsonku, totiž není opatrnost, ale čistý pragmatismus.
Pomoc rodičů s hypotékou: Zastavené chalupy i mezigenerační oběti
Zatímco dříve znamenala pomoc rodičů drobnou finanční injekci na vybavení kuchyně nebo přilepšení k akontaci, dnes se z pořízení nemovitosti stává celorodinný majetkový manévr.
Data hovoří jasně. Devět z deseti rodičů (89 %) natvrdo říká: Bez naší finanční pomoci dnes mladí na vlastní byt nemají šanci dosáhnout. 13 % rodičů už kvůli hypotéce svého dítěte zastavilo vlastní nemovitost. Dalších 37 % tvrdí, že sice zastavení vlastního domu neplánuje, ale v případě nouze je ochotno k tomu přistoupit.
Rodiče přitom pomáhají i za cenu vlastního sesekaného rozpočtu. 85 % z nich přiznává, že je mrzí, do jaké situace je systém staví, a 78 % považuje tuto pomoc za oběť na úkor vlastních finančních plánů a stáří. Z bytu se tak stává jakýsi mezigenerační projekt, kde mladí platí hypotéku a starší generace ručí vším, co za život vybudovala.
Srovnání dostupnosti bytů v EU: Proč Česko zaostává za Maďarskem i Irskem?
„Zdá se zjevné, že v budoucnu se budou otevírat ‚vlastnické nůžky‘ mezi těmi mladými, kterým dokáže s bydlením pomoct starší generace, a těmi, kteří takový bonus mít nebudou. Do jisté míry to sice platilo vždy, ale obecná nedostupnost bydlení bude tyto rozdíly spíše zvětšovat. Může se objevit zcela nová generace mladých, kteří budou mít celoživotní zkušenost jen s nájemním, a nikoli vlastnickým bydlením,“ říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Nabízí se otázka, zda se situace nezhoršuje všude. Odpověď zní: nezhoršuje. Nebo alespoň ne tak drasticky. Česko sice meziročně zaznamenalo kosmetické zlepšení (z 13,6 ročního platu na 13,3), jenže okolní státy se zotavují nesrovnatelně rychleji.
Maďarsku klesl poměr ze 13,6 na 11,9 roční mzdy. Slovensko si polepšilo ze 13,2 na 11,7 ročního platu. Slovinsko spadlo ze 13,4 na 11,4. Irsko, premiant EU, nabízí vlastní bydlení za 6,2 ročního platu. Výsledek? Česko se v unijním srovnání propadlo na absolutně poslední 27. místo.
Alternativy k vlastním bytům: Stavební spoření, chaty i kontejnerové domy
Češi jsou přitom národem, který nájemní bydlení historicky stále vnímá spíše jako „vyhazování peněz z okna“ a drží se touhy po vlastním prahu. Celoživotní nájem si dokáže představit jen třetina populace a nejméně ze všech právě nejmladší generace.
Trh tak nutí lidi hledat čím dál divočejší alternativy. Jednou z nich je zřejmě renesance stavebního spoření. Mladí do 26 let masivně objevují „stavebko“ (chce si ho zřídit 26 % z nich). Až 70 % zaměstnanců by navíc uvítalo, kdyby jim na stavební spoření přispíval přímo zaměstnavatel. Podobně jako je tomu u penzijního připojištění.
Dvě pětiny Čechů uvádějí, že by si dokázaly představit celoroční život na přizpůsobené chatě či chalupě. Přes 21 % lidí zvažuje mobilheim, tedy jakýsi mobilní domek na kolečkách, nebo bydlení v modulu z lodního kontejneru.
Realita českého trhu s nemovitostmi je zkrátka neúprosná. Pokud nemáte rodinu, která je ochotna dát do zástavy vlastní dům nebo vytáhnout miliony z úspor, vaše šance na vlastní bydlení se limitně blíží nule. A jak upozorňuje bývalý guvernér ČNB a poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok, tento masivní přesun rodinných peněz do předražených cílů nakonec uškodí celé ekonomice. Lidem totiž nezbude dost prostředků na běžnou spotřebu.
