Istanbul se bojí velkého zemětřesení. Poloha Turecka v geologicky nestabilní oblasti je obzvlášť nebezpečná

Turecko se otřásá poměrně často, takže jeho obyvatelé jsou na slabší a středně silné otřesy celkem dobře připraveni. Už děti ve škole se učí, jak se v takovém případě zachovat, ve velkých městech mají mnozí dospělí připravená evakuační zavazadla. Seizmologové pohyby země na mnoha místech monitorují a provozují systémy rychlého varování. Energetické distribuční sítě jsou vybavené zařízeními, která při velkých otřesech automaticky vypnou plyn. Ale ne všude.

Přesto poslední velké zemětřesení v Istanbulu vyvolalo paniku – a těžko se divit, protože magnitudo 6,0 až 6,9 už znamená silné poškození dobře postavených budov a zřícení těch, jež byly postavené špatně. Při srpnovém zemětřesení v Turecku se však řada lidí zranila jen proto, že v panice vyskočili z okna. Jedinou obětí přitom byla starší žena, kterou nezahubily padající trosky, ale srdeční záchvat až poté, co ji zachránili ze zříceného domu. Svou roli při srpnové panice zřejmě sehrálo i to, že dojmy z dubnového zemětřesení byly ještě příliš čerstvé. Neodolatelné nutkání opustit místnost nejbližším otvorem, včetně okna, pochopí ten, komu se už země pod nohama někdy třásla.

To, že po velkém země­třesení následují desítky nebo stovky menších otřesů, je běžné, jenomže tohle byl zjevně jiný případ. Takzvané dotřesy přicházejí bezprostředně po hlavním otřesu a jejich síla postupně klesá. Navíc se velkým otřesem napětí mezi zemskými deskami obvykle z největší části uvolní, takže je po něm na delší dobu od velkých katastrof klid. Tady ale přišla dvě přibližně stejně velká zemětřesení v rozmezí několika měsíců a odborníci se obávají, že tím série nekončí.