Thorium může být nadějí pro jadernou energetiku

Thorium může být nadějí pro jadernou energetiku Zdroj: Wladimir Bulgar / Alamy / Profimedia

Americká společnost Laser Power Systems pracuje na prototypu vozidla poháněného thoriem. Podle generálního ředitele společnosti Charlese Stevense, vyrobí pouhý jeden gram thoria více energie než 28 000 litrů benzínu. Pouhých osm gramů thoria by pak teoreticky stačilo k pohonu vozidla po celou dobu jeho životnosti.
Americká společnost Laser Power Systems pracuje na prototypu vozidla poháněného thoriem. Podle generálního ředitele společnosti Charlese Stevense, vyrobí pouhý jeden gram thoria více energie než 28 000 litrů benzínu. Pouhých osm gramů thoria by pak teoreticky stačilo k pohonu vozidla po celou dobu jeho životnosti.
Primárním zdrojem thoria je minerál monazit
Pohled do bazénu vyhořelého paliva jaderné elektrárny Angra II v Brazílii. Na rozdíl od uranu je cyklus spalování thoria čistší, vzniká při tom mnohem méně radioaktivního odpadu a nejde z něj vyrábět zbraně.
4 Fotogalerie

Palivo budoucnosti: Thorium vypadá jako elegantní řešení všech problémů jaderné energetiky

Jan A. Novák
Diskuze (0)

Elektřina je krev vyspělé civilizace, bez ní zanikneme. Jenže fosilní paliva znečišťují prostředí a jejich zásoby jsou omezené, zatímco alternativní zdroje závisí na počasí. Pokud nechceme zničit planetu ani se vrátit do jeskyň, potřebujeme čistou energii nezávislou na slunci a větru. Nejblíže ideálu nejspíš má jaderná energie, strašákem je však nedořešená likvidace vysoce radioaktivního odpadu. Někteří odborníci proto věří v reaktory nové generace, kde je palivem thorium.

T horium je ideální palivo pro civilní jadernou energetiku, tvrdí John Kutsch, výkonný ředitel americké organizace Thorium Energy Alliance. „Manipuluje se s ním snadněji než s uranem, jeho cyklus spalování je čistší, vzniká při tom mnohem méně radioaktivního odpadu a nejde z něj vyrábět zbraně.“

Italský fyzik a držitel Nobelovy ceny Carlo Rubbia jde ještě dál: „Thorium představuje zdroj energie, který bude udržitelný po celou dobu existence lidské civilizace.“

Proti energetickému využití thoria jsou ovšem i námitky. Například Mark Mihalasky z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) říká: „Primárním zdrojem thoria je minerál monazit. Dokud nebude poptávka po dalších prvcích vzácných zemin, jež mosazit obsahuje také, nevyplatí se z něj thorium těžit. Thorium je vedlejší produkt a jeho získávání vyžaduje metody, které jsou nákladnější než získávání uranu. Množství, jež je momentálně k dispozici za cenu srovnatelnou s uranem, je tedy menší. Drahý je také výzkum a testování zařízení s thoriem, protože na rozdíl od uranu je s tím méně zkušeností.“

Na další problémy upozornila Anzhelika Khaperskaya, která v IAEA vede sekci pro palivové inženýrství: „Překážkou může být také složitější manipulace s tho­riem. Na rozdíl od uranu nebo plutonia samo o sobě štěpnou reakci nespustí, ale potřebuje jejich sílu, jež ho nastartuje, aby ji zahájil a udržel.“

IAEA se proto nebrání výzkumu thoria jako energetického zdroje – ale zatím spíš v rovině proklamací. Řečeno slovy jejího sekčního šéfa Clémenta Hilla: „Aby svět uspokojil poptávku po energii a dosáhl klimatických cílů, hledá stabilní udržitelné zdroje. Jedním z nich může být i thorium, proto budeme pokračovat ve výzkumu.“ Ale to jsou jen slova, skutečnost je poněkud méně radostná. „Na Západě je překážkou rozvoje legislativní byrokracie,“ vysvětluje Victoria Atkinsonová, odborná redaktorka serveru Chemistry World. „V podmínkách politické antipatie vůči jaderným technologiím pokračují ve výzkumu jen některé soukromé společnosti.“

Naproti tomu Asie jedná mnohem rozhodněji. Čína už několik let provozuje experimentální thoriový reaktor a pracuje na prvním energetickém reaktoru pro komerční využití. Velký zájem o thorium projevuje také Indie a Japonsko.

Zásoby na tisíc let

Jaderná energetika v současné podobě není ani trvale udržitelná, ani zcela čistá. Odhaduje se, že zásoby uranu vydrží přibližně 100 let, tedy zhruba jen dvakrát déle než zásoby ropy. A vyhořelé články z reaktoru zůstanou vysoce radioaktivní tisíce let, přičemž jediný zatím v praxi provozovaný způsob „likvidace“ je uskladnění v hlubinných úložištích. Je opravdu jisté, že se do nich nikdo nedostane, dejme tomu, za tisíc let?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi