Život vegetariánů a veganů není lehký, protože tělo některé složky masa potřebuje – ostatně to, že býložravci mají výrazně delší střeva než všežravci a masožravci, má svůj důvod. Za starých časů kněží trápení povinným půstem mohli vepřové pokřtít na rybu a problém byl vyřešen, dnes musí pomoci věda. Mimo jiné proto, že odpor k živočišné stravě má i racionální prvky: velkochovy hospodářských zvířat jsou energeticky náročné, ekologicky a eticky problematické (trápení zvířat), a ještě ke všemu nepříliš efektivní, protože z celého pracně odchovaného zvířete se zužitkuje jen část. Nezanedbatelná nejsou ani zdravotní rizika používání antibiotik a dalších přípravků v živočišné velkovýrobě.
Vědci se proto už delší čas snaží vyrábět maso „in vitro“ (ve zkumavce) bez problematického mezičlánku v podobě zvířete. Je to součást oboru zvaného molekulární nebo buněčné zemědělství, který hledá možnosti umělé výroby zemědělských produktů (kromě potravin také léčiv, tuků a dalších surovin). Nejde o masové náhražky z jiných surovin, například sóje, ale o skutečnou živočišnou tkáň získanou metodami genetického inženýrství, pěstováním tkáňových kultur, využitím kmenových buněk a 3D tisku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
