Už to skoro vypadalo na happy end: po mnohaletých odkladech a dlouhé řadě závad za letu se dvaadvacetitunový ruský modul Nauka konečně připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádka i pozemní řídicí střediska si oddechly — jenže o tři hodiny později modul náhle zažehl své motory a začal stanicí otáčet.
Fanoušci 2001: Vesmírné odysey Arthura C. Clarka vědí, že když kosmický modul sám od sebe zapne motory, je zle. Na ISS vyhlásili poplach, pro případ nutnosti evakuace posádka aktivovala loď Dragon, zakotvenou u stanice, zatímco se výchylku snažily eliminovat motory modulu Zvezda a nákladní lodi Progress. Po pětačtyřiceti minutách se podařilo krizi vyřešit i přesto, že mezitím dvakrát vypadlo spojení s ruským řídicím centrem. Podle představitelů NASA nebyly životy sedmičlenné posádky ohroženy a zatím se zdá, že jediným nepříjemným důsledkem je odklad testovacího letu opakovaně použitelné lodi CST-100 Starliner na ISS. Především se ale Rusko opět předvedlo jako země, na kterou není radno se moc spoléhat.
Poruchy a problémy
Úkolem modulu Nauka je především vytvořit prostor pro vědecké experimenty u ruské části ISS, současně ale má zlepšit komfort života na stanici. Vyrobili ho ve státním vědecko-výrobním středisku GKPNC Chruničeva a původně se měl k ISS připojit už roku 2007. Jenže dotlačit stavbu do stavu, kdy vypadal jako schopný startu, se kosmické agentuře Roskosmos podařilo až letos. Ale i let z kosmodromu na oběžnou dráhu se skládal převážně z poruch a problémů.
Truchlivá kosmická odysea modulu Nauka tak možná leckomu připomene komickou demonstraci síly ruské letadlové lodi Admiral Kuzněcov v kanálu La Manche, kdy se za ní táhla oblaka černého dýmu jak za parníkem z 19. století. Posádka ISS si ale možná spíš vzpomněla na podivné incidenty, při nichž její životy ohrožovaly otvory, které kdosi vyvrtal do lodi Sojuz MS-09 připojené ke stanici – podle všeho zevnitř. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin je tehdy „objasnil“ slovy: „Víme, co se stalo, ale nic vám neřekneme.“
Šlendrián, či hra?
Rusko poslední dobou okázale dává najevo nezájem o pokračování kosmické spolupráce se Západem — střídavě mluví o stavbě vlastní stanice, spolupráci s Čínou nebo oddělení „své“ části ISS. Rusové přitom jako důvod nápadně často označují špatný stav ISS. Odlišit proto, co z podivných nehod je jen typický ruský šlendrián a co další destruktivní hra Putinova Ruska, není lehké, tím spíš, že NASA se v komentování těchto incidentů snaží být k Rusům vstřícná. Asi by ale nemělo překvapit, kdyby to bylo od obojího něco.
