nahoru

Roswell je dodnes Mekkou ufologů. Jenže co se tam tenkrát stalo?

Jan Studnička 2. července 2021 • 18:20
Roswell je dodnes Mekkou ufologů. Jenže co se tam tenkrát stalo?
foto: Profimedia

Vy se pravděpodobně domníváte, že máte poměrně jasnou představu o tom, co se v tom zapadákově v Novém Mexiku mělo odehrát. Buď jste skeptik a myslíte si, že to byl meteorologický balón, nebo věříte tomu, že nás emzáci navštěvují, a tím pádem se domníváte, že tam havaroval létající talíř. „Realita” je nicméně trochu komplikovanější. 

Nejdřív si pojďme říct, co vlastně víme stoprocentně. Bez znalosti detailů to může vypadat, že někdy v létě spadlo něco do pouště a pak celý svět začal hysterčit, že jsme našli mrtvého mimozemšťana. A nic není dál pravdě. Zaprvé je třeba zmínit, že na jaře 1947 byly nejrůznější UFO pozorovány po dobu několika měsíců po celém západu USA. Pro Američany se „létající talíře” staly národní posedlostí. 26. června roku 1947 pilot Kenneth Arnold ohlásil, že nad státem Washington viděl prolétávat devět létajících talířů, a to rychlostí kolem dvou tisíc kilometrů v hodině. V následujících letech vypovědělo přes 800 lidí, že vidělo podobné objekty. A využilo při tom detaily z Arnoldova pozorování.

Dárek z nebes

Těžko říct, jestli mají události v Roswellu nějakou souvislost s tím, co viděl Arnold o půl země dále, někteří ufologové tvrdí, že ano, ale… Ufologové tvrdí spoustu věcí, že. My totiž ani přesně nevíme, kdy došlo k té havárii toho něčeho, co bylo v Roswellu objeveno. Pravděpodobně ale někdy v druhé polovině června 1947. A trosky se našly až začátkem července, protože místo dopadu je až nějakých 50 kilometrů za městem. Nálezcem byl bývalý kovboj a předák na místním ranči Mac Brazel. Ten hodil 6. července podivné lesklé kusy čehosi na korbu náklaďáku a vydal se za místním šerifem. Šerif George Wilcox nad kusem z trosek pokrčil rameny a zavolal armádu, konkrétně letectvo. 

V Roswellu se totiž nacházela velká letecká základna, na které mimochodem sídlila 509. operační skupina. To jsou bombardovací letky se slavnou historií. Byla to totiž zrovna pěti stá devátá, která jenom o dva roky dříve shodila atomovku na Hirošimu. Díky tomu bylo letectvo na místě velice rychle. Prvním byl důstojník rozvědky Jesse Marcel, který nakonec přivolal celý tým a ten odvezl trosky neznámého havarovaného objektu na základnu. 

Zatím všechno působí tak nějak normálně. Ale 8. července udělá armáda podivnou botu. Důstojník pro styk s veřejností Walter Haut nakráčí do místního rádia a oznámí v něm, že se jim podařilo najít „létající disk”. Jestli existovalo něco jako virál ve 40. letech, tak tohle. Jedno rádio bralo zprávy od druhého, začalo se tisknout do odpoledních novin a během několika hodin to vypadalo, že Amerika zešílí nadšením.

Jenže! Jen několik hodin poté se Haut vrací zpět, aby oznámil, že nejde o létající talíř, že šlo ve skutečnosti o meteorologický balón. Celá země je tak trochu zklamaná, ale jsme ve 40. letech a občané Spojených států pořád ještě nemají důvod nevěřit své armádě a svým politikům. Všichni přece táhneme za jeden provaz, vyhráli jsme válku a tak dále. 

9. července se uspořádala už naplánovaná a profesionální tisková konference, na které Jesse Marcel ukazuje trosky meteorologického balónu. Vznikla z toho slavná fotografie vojáků klečících u trosek v nějaké kanceláři. Ty trosky na fotce moc neodpovídají tomu, co rančer Brazel tvrdil, že našel v poušti, tedy „podivně tvrdej kovovej papír a tyčky”, ale nikdo to moc neřeší.

Armáda přece musí mít pravdu. A tím v podstatě Roswell vypadl z povědomí lidí. Až do 70. let. 

Mimozemšťani!

V sedmdesátkách začala legenda Roswellu opět pomalu růst. Objevil se totiž vědec, jistý Stanton Friedman, původně nukleární fyzik s extrémním zájmem o fenomén UFO. A ten začal zpovídat desítky a desítky lidí, kteří se motali kolem případu Roswell. A podle všeho se před Friedmanovýma očima pomalu vyjevoval vzorec. Zatajené spisy, lidé, kteří nechtějí vypovídat, svědci, kterým bylo vyhrožováno, nejrůznější stupně utajení a podobně. Zhruba tady se zrodila ta mimozemská konspirace. Navíc už jsme v 70. letech, Kennedy je mrtev, Amerika má za sebou válku ve Vietnamu a prezident odchází z Bílého domu, protože je „crook”. Občané už nemají důvěru ve stát. 

Jestli chcete dobrý seriál k tématu Roswell, tak zkuste Projekt Modrá knihaVIDEO youtube@Rotten Tomatoes TV Rotten Tomatoes TV

V průběhu dalších let přibývaly další a další podivné zvěsti o tom, co se v sedmačtyřicátém v poušti stalo. Amatérští i odborní výzkumníci dali za několik dekád dohromady téměř 600 výpovědí, které velice silně odporovaly oficiální verzi s meteorologickým balónem. A řada z nich si byla nápadně podobná. 

Problém je, že tady nám přestávají sloužit fakta a vcházíme na velice nejistou půdu spekulací a často ne tak úplně důvěryhodných svědectví. Tak kupříkladu materiál, který byl v Roswellu sesbírán, je zmiňován velice často. Podle některých šlo pouze o zvláštní kov, někteří svědci mluví o kovu téměř zázračném. „Tenký jako papír, nešel pořezat, poškrábat, roztavit ani rozbít. Šlo ho zmačkat, ale během sekundy se vrátil vždy do původní polohy,” říkají zdroje a papouškují ufologové. Ale jak už bylo řečeno, ufologové říkají spoustu věcí. 

V 80. letech nějakou záhadou přibyly první zmínky o nalezených tělech. Metr dvacet vysokých klasických emzácích s velkou hlavou. Plus to byla právě 80. a později 90. léta, ve kterých nejčastěji vystupoval Bob Lazar, někdejší zaměstnanec armády, který tvrdil, že na legendární nevadské základně v oblasti 51 pracoval na létajících talířích z jiných planet. Konspiračním teoretikům netrvalo dlouho, než si spojili jedna a jedna a „dovtípili se”, že to, co Lazar popisoval, muselo přijít z Roswellu v Novém Mexiku.

Proto je tenhle incendent z poloviny 40. let tak zásadní, je prakticky středem celého tohohle… řekněme folklorního proudu. A že jde o folklor, se v podstatě nedá popřít. Když dnes pojedete do Roswellu, mají tam mimozemské muzeum, veřejné osvětlení ve tvaru E. T., v každém obchodě je hromada emzáckých suvenýrů, celé město z toho žije. Úplného vrcholu pak tenhle trend dosáhl v polovině 90. let, kdy Akta X vytáhla téma do absolutního mainstreamu. 

Ostatně v roce 1995 americká televize odvysílala „pitvu mimozemšťana z Roswellu”. Byl to pochopitelně hoax (i když tvůrci tvrdí, že to byla rekonstrukce), ale řada lidí dodnes říká, že to je reálná pitva mimozemské entity, o které vláda jen tvrdí, že je to hoax. 

Pravda je tam venku (ve vládním dokumentu)

Všechny tyhle události v polovině devadesátek vedly k tomu, že tehdejší guvernér Nového Mexika začal tlačit na armádu, aby znovu přezkoumala, co se to před 50 lety stalo v jeho městě. A US Army ho vyslyšela. Vydala publikaci Roswell Report: Fakta vs. fikce v poušti Nového Mexika. Je to bichle zhruba ve formátu Zlatých stránek a je v ní každý oficiální dokument týkající se Roswellu. Z těch dokumentů jasně vyplývá, že vláda skutečně tenkrát zakrývala stopy, uplácela a zatajovala. Ale ne mimozemšťany. 

To, co spadlo na ranč v Novém Mexiku, skutečně nebyl meteorologický balón. Minimálně ne klasický. Bylo mu to podobné, fungovalo to na podobném principu, ale nemělo to s počasím nic společného. Balón byl součástí tajné operace Mogul, jejímž cílem bylo zjistit, jestli už Sověti mají nebo nemají atomové bomby. Balóny Mogul měly být vypuštěny do atmosféry a tam chytat zvukové vlny z potenciálních nukleárních testů v Sovětském svazu. Právě díky projektům, jako byl tenhle, věděli Amíci o „rudé atomovce” velice brzo. A v polovině devadesátek už mohl být program odtajněn. Jednak utekla lhůta, jednak se SSSR rozpadl. Hotovo dvacet. 

Fanoušci konspiračních teorií se s tímhle pochopitelně nikdy nesmíří a legenda o havarovaném létajícím talíři bude žít dál. Ostatně nikdo přece nechceme, aby polovina populace Roswellu přišla najednou o práci… Ale pokud hledáte racionální vysvětlení, projekt Mogul je vaše nejlepší šance. 

Jan Studnička


Klíčová slova: ufo, historie, USA, mimozemšťané



Diskuse ke článku