Invaze ruské armády na Ukrajinu přináší nejen nezměrné utrpení jejím obyvatelům, ale zároveň obrací západní civilizaci k jiným prioritám. Mezi nimi dominuje zajištění vlastní bezpečnosti, včetně bezpečnosti energetické. Jak se projeví u nás a co může vyvolat do budoucna?
Dosavadní závislost na ruských surovinách, a zejména na plynu, podporovaná mnohými evropskými státníky, se v zrcadle Putinovy války jeví jako fatální omyl a nakročení do minového pole. Nehledě na to, jak a kdy konflikt skončí, bude mít vážné dopady na vztahy s Ruskem ve všech sférách.
Česko patří k zemím prosazujícím nejtvrdší protiruské sankce. Společně s Polskem a Pobaltím podporovalo úplné odstřižení od dodávek plynu, což by mohlo způsobit kolaps ruské ekonomiky. „Zastáváme pozici, že sankce proti Rusku je potřeba stupňovat,“ prohlašuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Problém s plynem
Jednodušší je situace s ropou, jejíž zásoby v České republice významně přesahují evropskou úroveň a stačily by na tři měsíce. Další možnosti dovozu kromě Ruska (dnes tvoří zhruba polovinu dovezené ropy do Česka) jsou země Perského zálivu, Kazachstán, Nigérie, Alžírsko a už léta je to Ázerbájdžán.
Jinou otázkou jsou vysoké ceny ropy vyvolané nejistotou na trhu, už nyní se promítající do zdražování pohonných hmot. Tady mohou vlády zasáhnout snížením daní nebo ošidnějším nástrojem, přechodnou cenovou regulací.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
