Hormuzská drahota. Jak velký dopad bude mít konflikt na Blízkém východě na ceny energií?
Útoky Spojených států a Izraele na Írán přinesly chaos do jedné z nejbohatších ropných oblastí světa. To má dalekosáhlé důsledky pro globální dodávky energie. Světové trhy to může ovlivnit zřetelně více než začátek války na Ukrajině. Nepříjemný dopad to bude mít i na Evropu, pokud bude konflikt trvat déle. A vypadá to, že to moc rychlá válka nebude.
Donald Trump hovořil o čtyřech až pěti týdnech útoků. Vzhledem k tomu, že Írán útočí prakticky na vše v okolí, je uklidnění situace v krátké době čím dál méně pravděpodobné a válka může trvat i déle. Po zemích Perského zálivu, v nichž mají USA vojenské základny, začaly létat drony i na Ázerbájdžán na severu a cílem útoků se stal v Gruzii i ropovod BTC, vedoucí z ázerbájdžánského Baku do Turecka. Teče jím třicet procent izraelského dovozu ropy a zásobuje i Evropu.
Lodní doprava v Hormuzském průlivu, kterým protéká pětina světového obchodu s ropou a plynem, téměř ustala. To se pochopitelně propsalo do cen. Na evropském trhu vyletěly ceny zemního plynu v prvních dnech konfliktu z 32 eur za megawatthodinu nad 65 eur počátkem tohoto týdne, což je nejvíce od ledna 2023. Nicméně během několika dnů se stabilizovaly kolem padesáti eur, což je stále cena odpovídající začátku roku 2025, v němž plyn vytrvale zlevňoval. A cítili to lidé na svých účtech za topení.
U ropy byla situace opačná. Nejprve ceny vyskočily jen o deset procent, ale od té doby ropa stále roste. V případě referenční ropy Brent ze 72 dolarů za barel nad 85 dolarů na konci minulého týdne. A toto pondělí překročily na chvíli dokonce 110 dolarů, což je nejvýše od podzimu 2022. To se bleskem projevilo i na pumpách, které zdražovaly kolem koruny za litr benzínu a litr nafty o dvě. A ceny dál rostly. Na konci minulého týdne byla nafta v průměru na 38 korunách za litr a benzín na 36. Začalo to prakticky ihned v úterý, pouhý den po začátku obchodovaní s ropou a ropnými produkty na rotterdamské burze. V roce 2022 byla ale nafta při srovnatelné ceně ropy u českých pump ještě o devět korun výše.
Pokud by se ale naplnily obavy z prodlužování války a předpovědi o cenách ropy kolem 160 dolarů za barel, bylo by to ještě podstatně horší. A to navzdory faktu, že je Evropa na ropě a plynu z Perského zálivu závislá méně než Asie. Dováží z oblasti jen kolem deseti procent své spotřeby. Zhruba šedesát procent LNG přichází z USA. Jenže neuspokojená poptávka z Asie bude hledat nové dodavatele, tím bude tlačit světové ceny vzhůru.
Situaci se snaží využít i Putin. Minulý týden vyzval Gazprom, aby zastavil stále nemalý vývoz plynu do Evropy a využil asijské poptávky uvolněné přerušením dovozu z Perského zálivu k získání nových zákazníků.
To vše je pro české spotřebitele nepříjemné probuzení. Zvláště pokud se začne cenový šok promítat do celkové inflace. Dražší plyn bude nepochybně znamenat dražší elektřinu. Plynové elektrárny totiž hrají roli tzv. závěrných zdrojů, které určují cenu veškeré energie. Na českém trhu stoupla cena dodávek v druhém čtvrtletí ze 73 eur za MWh před útokem na Írán na více než 93 eur na počátku tohoto týdne a dá se očekávat, že se bude dál zdražovat. Na ceny dovozu bude mít v Česku vliv i oslabení koruny vůči dolaru, i když je zatím mírné. Za týden zdražil dolar z 21 korun na 21,10. Útěk k americké měně je v dobách mezinárodních krizí, jako je tato, standardním jevem a oslabování koruny může pokračovat.
Nakopnutí inflace
Zdražení energií a silnější dolar se pochopitelně časem začnou promítat do všech dalších cen, včetně citlivých potravin. Účinek bude ještě zesílen tím, že kromě ropy a plynu Hormuzským průlivem teče i třicet procent světové produkce močoviny. Ta je klíčovou surovinou pro výrobu průmyslových hnojiv, na nichž je závislá polovina světové produkce potravin.
Vyšší inflace pochopitelně zvedne i inflační očekávání firem a domácností, což se neobejde bez růstu úrokových sazeb. Trhy očekávají zvýšení základní sazby ČNB ze 3,5 procenta až na 4,25 procenta. To může opět významně zdražit hypotéky, ale i firemní úvěry, což zpomalí ekonomiku.
Zdraží i úvěrování státu. Skok u českých dluhopisů byl zatím vyšší než u některých jiných, byť zadluženějších zemí. Investoři nyní pečlivě sledují trend rostoucího deficitu rozpočtu. A u toho Babišova mají co sledovat. Schodek může být zvýšen v situaci, kdy se vláda neudrží na uzdě a bude chtít třeba kompenzovat cenový šok u energií a na pumpách. Například snižováním spotřební daně či DPH.
Velikost ekonomických potíží, jimž budeme čelit, se samozřejmě bude odvíjet od doby, po kterou bude konflikt pokračovat a jak bude fungovat uzávěra Hormuzského průlivu. Což je těžké odhadovat. Pár dní to ale nebude, spíše počítejme týdny a měsíce. Obrovský závod na výrobu LNG v Kataru, který je zdrojem dvaceti procent světových dodávek, po zásazích íránskými drony zastavil výrobu. Spojené arabské emiráty pak minulý týden uzavřely velký plynový komplex v severním Iráku. Uvést je zpět do plného provozu trvá podle jejich provozovatelů čtyři týdny a opravy začnou teprve po konci bombardování v oblasti. Dochází také k ničení ropné infrastruktury v Íránu i arabských zemích Perského zálivu.
Povolenky pod palbou
Ale důsledky konfliktu mohou mít i dlouhodobý dopad na evropskou politiku. V tomto okamžiku evropský průmysl, zoufající si už dlouho nad propadem konkurenceschopnosti kvůli cenám energií, ještě zesílí už tak intenzívní tlak na změny v systému emisních povolenek. Mimochodem už před prvními útoky na Blízkém východě italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že Itálie začne plynovým elektrárnám kompenzovat platby za emisní povolenky, což by snížilo ceny elektřiny zhruba o 35 eur za MWh. Setkala se samozřejmě s ostrým nesouhlasem Evropské komise. Ale řada zemí s nutnou úpravou emisních povolenek souhlasí a podporuje ji. Nyní budou jejich argumenty bezpochyby silnější.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
