Po bezmála třech dekádách intermezza s uklidňováním etnických sporů, bojem proti terorismu a marným exportem demokracie je Severoatlantická aliance zase tam, kam patří – brání Evropu proti nebezpečí z Východu. Má už 32 členů a zatím se drží se ctí, aniž její vojáci musí bojovat a umírat. Co bude dál, ukáže čas.
Když v listopadu 2022 dopadla na území Polska nedaleko ukrajinských hranic raketa a zabila dva lidi, mezi vojáky v kontingentech NATO rozmístěných na východní hranici Aliance to vyvolalo šrumec. „Šel jsem si zabalit batoh, abych se nemusel zdržovat, až to začne,“ vzpomíná na tyto chvíle jeden z českých velitelů jednotek takzvané mise předsunuté přítomnosti v Litvě. „Bylo jasné, že tohle si nenecháme jen tak líbit. Buď se to vysvětlí, nebo bude odveta,“ říká.
Naštěstí se ukázalo, že raketa byla ukrajinská, vypálila ji protivzdušná obrana, minula cíl a nešťastně spadla na polské území. Odveta nebyla. Zajímavá je však jiná věc. Podle českého velitele tehdy málokdo řešil, že raketa zabíjela v Polsku a bojovat bude bok po boku celý kontingent – Češi, Němci, Nizozemci, Norové, Litevci, Belgičané…
Spolupráce se zadřela do morku kostí, a tak se dnes nikdo nediví obrázku, který by ještě do vstupu do NATO považovali Češi za sci-fi, možná za provokaci.
Na benzínové pumpě na logistické základně NATO v Litvě čerpají palivo do náklaďáků a obrněnců dva vojáci německého Bundeswehru a dva v uniformě české armády. Mateřskými řečmi či angličtinou se sice příliš nedomluví, ale nevadí to – každý ví, co má dělat, a postupy jsou stejné pro celou Alianci.
Podobně spolu sedí ve štábu čeští důstojníci a podílejí se na plánování. Čeští medici ošetřují německé vojáky. A tak je možné pokračovat. Němci, odvěký nepřítel Čechů, jsou najednou s námi v jednom šiku. Alfou a omegou je členství v Alianci, které především dává východu Evropy pocit bezpečí. Mapa Evropy by totiž bez ní vypadala úplně jinak. Především pobaltské země by už pravděpodobně čelily přímé ruské agresi.
Jednak se odvážily na počátku 90. let jako první vystoupit ze Sovětského svazu a Vladimir Putin se několikrát vyjádřil ve smyslu, že je třeba impérium i se zónou vlivu ve východní Evropě obnovit. A pak nemají a ani vzhledem ke své velikosti (Litva 2,8 miliónu obyvatel, Lotyšsko 1,9 miliónu, Estonsko 1,3 miliónu) ani mít nemohou takové armády, jež by dokázaly vzdorovat tak účinně jako Ukrajinci.
Pás chránící Evropu
NATO vzniklo původně jako pakt namířený proti sovětské hrozbě. Po vítězství Západu ve studené válce se změnilo v policistu rovnajícího poměry na Balkáně či zasahujícího proti teroristům v Afghánistánu v naději, že se podaří změnit tamní společnost směrem k demokracii. V tom Aliance utrpěla drtivou porážku. Už během pozdních fází války v Afghánistánu ale začala opět vyvstávat hrozba z Východu a nyní se na scénu opět vrátil protivník sedící v Kremlu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
