Václav Moravec: Chtěl jsem, aby mě ČT vyhodila. Pak bych ji mohl zažalovat
- Václav Moravec v knižním rozhovoru Vlastním hlasem poprvé otevřeně popisuje okolnosti svého konce v České televizi.
- Na jaře 2025 dokonce navrhl řediteli Janu Součkovi, aby mu udělil další důtky a propustil ho. Chtěl totiž dosáhnout soudního precedentu, který by vymezil pravomoci Rady ČT.
- Souček mu podle Moravce přiznal, že dostal za úkol vyhodit ho a zamést pod koberec milionové škody. Proč se jejich překvapivá dohoda nakonec neuskutečnila?
Václav Moravec vydává knižní rozhovor Vlastním hlasem, ve kterém s redaktorem Reflexu Martinem Bryśem rekapituluje svůj osobní i profesní život. Půl roku po odchodu z České televize popisuje klíčové momenty, které nastartovaly jeho kariéru, ale i všechny okolnosti, které směřovaly k jeho konci v ČT. Poprvé zcela otevřeně a bez servítek. Během let kdy vedl nejsledovanější politickou diskusi v zemi se stal mimoděk celebritou, ale i trnem v oku mnohých hráčů v byznysu i politice. Následující ukázka z knihy vykresluje, jaké hry se hrály kolem jeho odchodu z ČT. Knihu si můžete už teď objednat v předprodeji.
Na jaře 2025 se všechny linie vašeho sporu s televizí sbíhaly a vy jste zvolil strategii, která může působit paradoxně: o své potrestání jste začal usilovat sám. Proč?
Z jednoduchého důvodu, aby nezávislý soud konečně rozhodl, kam smí a nesmí Rada České televize z hlediska zásahů do obsahu. O tom jsem v rozhovorech zatím nemluvil: uvnitř jsem sváděl institucionální boje s pomocí právníků. Po doručení stížnosti Institutu Václava Klause jsem požádal mé známé z právních profesí, zda by mi byli ochotni pomoci. Měl jsem tři právní entity, složené z lidí vyučujících na pražských právech a působících v advokátních kancelářích, které mi pomáhaly. Dělo se tak v kauzách Klausova institutu, Fica-Hitlera, kvůli postupům demoliční čety v Radě ČT jsem se obrátil i ministerstvo spravedlnosti jako whistleblower. Ministerstvo nakonec dalo podnět inspektorátu práce. Situace zaměstnance České televize je výjimečná v tom, že v éře slabých ředitelů řízených kvazipolitickou Radou ČT, která jim následně za jejich oportunismus přiznává milionové odměny, může váš osud zpečetit svévolné konstatování, že byl porušen Kodex ČT. Budiž příkladem pořad 168 hodin a jeho zrušení. Když na základě konstatování Rady dostanete jako zaměstnanec důtku, stále je ještě soudem nepřezkoumatelná, můsíte být vyhozen. Právníci se shodli, že soudní precedent ve vztahu ke Kodexu České televize jako pracovněprávní normy neexistuje, proto jsem o něj začal usilovat.
Kodex je zásadní dokument pro znormalizování média veřejné služby, jde o prolnutí externí a interní regulace z dob opoziční smlouvy, a to v rámci novely zákona o České televizi z roku 2001. Tuto novinku prosadil poslanec ODS Petr Pleva ve spolupráci s ČSSD. Vnitrotelevizní předpis byl tak povýšen na úroveň zákona, do kterého může přímo vstupovat Rada. Před rokem 2020 byly rady v tomto ohledu uměřené, ale po Matochově nástupu a rozhodování jeho většiny začalo to pravé rodeo. Začalo se sahat do obsahu, rada se stala jakousi přehrávkovou komisí za komunistů, jež managementu ukazuje, které pořady jsou konzervativní málo, které jsou moc inkluzivní jako Kouzelná školka. A koho se zbavit z novinářů. Soudní přezkoumatelnost kroků managementu na základě nezákonných postupů momentálních většin v Radě byla jediná možnost.
To před vámi nikdo nezkusil?
Bohužel ne. Nora Fridrichová dostala důtku za 168 hodin pár měsíců před volbou generálního ředitele v roce 2023 ještě od Dvořákova vedení. Bylo to v čase, kdy Petr Dvořák obhajoval mandát, a teď to berte jako čistě můj názor opřený o informace, které k té věci mám, byl to ústupek v rámci zesilujícího tlaku demoliční čety v Radě ČT před volbou nového vedení. Byli jsme s Norou ve stejné producentské skupině pod Andreou Majstorovičovou, dlouze jsme se o tom bavili a už tehdy jsem s právníky, kteří umějí správní a pracovní právo, řešil, jak to napadnout. A protože Nora dostala pouze jednu důtku, nešlo to napadnout, muselo se čekat na další. Po zrušení 168 hodin a odchodu Nory jsme se rozhodl, že bych to mohl udělat já, pokud bude Rada opakovaně konstatovat porušení Kodexu ČT. .
Takže jste přišel za generálním ředitelem a řekl mu: dejte mi důtky a vyhoďte mě?
Na jaře 2025, krátce před odvoláním, mi napsal generální ředitel Jan Souček, že se mnou potřebuje mluvit. Bylo to naše tuším čtvrté setkání od jeho nástupu do vedení ČT. Hance Andělové jako vedoucí dramaturgyni Otázek jsem předtím řekl: chci to složit a poprosím ho, aby mi dal důtky. Hned po příchodu do zasedačky ředitele jsem spustil: „Můžu, pane řediteli, začít já? Vy jste pod tlakem Rady, už mám dvě Radou konstatovaná porušení kodexu, a to kvůli Fokusu a kauze Fico-Hitler… Pojďme to vzájemné trápení ukončit: jedna důtka, druhá důtka a letím. Zažaluji Českou televizi, a zažaluji ji na základě kroků Rady, které jsou podle mých právníků nezákonné, jako bylo odvolání dozorčí komise v 2020, což konstatovaly hned dva nejvyšší soudy této země. Vznikne tak precedent, kam Rada smí a kam nesmí.“
Neděláte ze sebe trochu mučedníka? Dobrovolně si říct o důtky…
Rozhodně to nebylo mučednictví, ale pokus o budoucí ochranu. Už tehdy jsem věděl, že nechci v normalizující se televizi pod kvazipolitickou Radou pracovat. Jen jsem chtěl v rámci právního řádu nastavit linii, kam může Rada vůči jednotlivým pořadům jít a kam ne. A jinak to udělat nešlo, protože důtka sama o sobě přezkoumatelná není. Chtěl jsem se dobrat silnější institucionální opory pro tvůrce v televizi.
Co Souček?
Byl překvapen, protože měl přesně opačný návrh a ten můj ho evidentně zaskočil. Přiznal mi, co o několik týdnů později řekl i veřejně, že má od Matochovy většiny v Radě dva úkoly zamést pod koberec milionové škody způsobené odvoláním dozorčí komise a po Fridrichové vyhodit Moravce. Na závěr dodal: „Chci vám slíbit a podat vám ruku, že vás nevyhodím.“ Celá situace byla úplně absurdní. Vysoukal jsem ze sebe: „To je fajn, ale já už tady pracovat nechci. Nechci být u procesu zestátnění televize zevnitř, které pak dostátní politici zákonem.“ Náš rozhovor byl velmi otevřený, kdy jsme se vrátili k mému dopisu z listopadu 2023 o počátku řízené likvidace ČT. Probírali jsme, jak loajální je k němu jeho vlastní kolegium. Už tehdy bylo zřejmé, že ambice tří divizních ředitelů Chudárek, Fridrich a Mrzena jsou dalším faktorem, který urychlí jeho pád. Tlak na něj byl soustředěný, k čemuž hlavní měrou přispěly jeho vlastní přešlapy. Ale uvnitř už začal boj s pomocí lobbistů a politiků, který z trojice divizních ředitelů jej nahradí. Byť by tou důtkou vyřešil vlastní trápení, mohl mít odfajfkováno a všichni by byli svým způsobem spokojení, odmítl to udělat. Dodnes lituji, že jsme se nedohodli na mém odchodu.
Václav Moravec vypráví v knižním rozhovoru vlastní příběh: dětství na malém městě, studium žurnalistiky v čase, kdy se teprve učila svobodě, bujará léta v rádiu, dvacet let před kamerou, odchod z veřejnoprávní televize a rozjezd vlastního média. Především ale mluví o tom, co z obrazovky říct nemohl. O tlaku politiků a sporech uvnitř redakcí. O rozhodnutích, jež by dnes udělal jinak, o řemesle a jeho pravidlech, o blízkosti k moci a o ceně, kterou platí za nezávislost. A o kolezích: o těch, kteří odešli dřív, i o těch, kteří by už odejít měli. Podepsanou knihu si můžete už nyní objednat v předprodeji.
Ke knize Václava Moravce Vlastním hlasem navíc obdržíte zdarma v předprodeji měsíční předplatné podcastu Padni komu padni a portálu moravec.cz a také premium webu reflex.cz včetně digitálního týdeníku Reflex. Slevové kódy, stejně jako možnost adresovat věnování obdržíte e-mailem do 24 hodin od nákupu.
