O hospodaření televize a rozhlasu máme málo informací, vysvětluje Boris Šťastný, proč vláda ruší poplatky
Spor o summit NATO, rušení koncesionářských poplatků nebo „cenzura“ některých rozhovorů. Boris Šťastný, jeden z nejzkušenějších politiků Motoristů sobě a historicky první ministr pro sport, prevenci a zdraví ve vládě Andreje Babiše, v rozhovoru pro Reflex reaguje na aktuální události.
Opoziční politici na dnešek svolali mimořádnou schůzi sněmovny. Chtějí probrat bezpečnostní kroky vlády nebo avizované rušení koncesionářských poplatků, které podle nich ovlivní nezávislost veřejnoprávních médií. V dolní komoře parlamentu se také řeší spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o to, kdo pojede na summit Severoatlantické aliance. Především Motoristé mají značný zájem o to, aby prezident na summit nejel.
Vláda už v pondělí přijala usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů, podle kterého na summit poletí vedle Babiše také ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Podle Šťastného je jedno, že vláda rozhodla o své delegaci na summit před tím, než se o účasti prezidenta bude bavit Andrej Babiš na schůzce s Petrem Pavlem.
Co zmíněné vládní usnesení v praxi znamená? Je už hotovo － prezident na summit NATO nejede? V rozhovoru pro Reflex totiž uvedl, že nabízí kompromis, tedy pouze svou účast na neformální části summitu.
Za zahraniční i obrannou politiku státu je zodpovědná vláda, proto vláda rozhodla tak, jak rozhodla, a není k tomu co víc dodávat.
Proč rozhodnutí o tom, že poletí premiér a ministři zahraničí a obrany, přišlo ještě před avizovanou schůzkou mezi Babišem a Pavlem? Oni dva o účasti prezidenta na summitu přece mají mluvit až příští týden.
Vláda rozhoduje každé pondělí, já bych tyto dvě věci nespojoval. Jako jeden z ministrů naprosto chápu, že je potřeba, aby priority České republiky i její politika byly konzistentní, a to i na mezinárodní úrovni. Vnímám, že v řadě ohledů názory pana prezidenta jsou v tomto odlišné, a domnívám se, že je důležité, aby Česká republika zněla jedním hlasem.
Prezident nicméně i ve zmiňovaném rozhovoru potvrdil, že by jiné postoje než ty, které má současná vláda, na summitu nereprezentoval. Není tedy zbytečné se o jeho účast takto přít? Prezidenti přece na summit historicky jezdí.
Já se nedomnívám, že jde o nějaký úzus. Naopak zcela běžné v minulosti u nás i ve světě bylo a je, že zemi zastupuje vláda, nikoli prezidenti či králové. V tomto ohledu jde o standardní záležitost. Proto je důležité, aby delegaci vedl předseda vlády, který má na politiku v zemi reálný vliv. Je to summit, kde nebudou ani jiné země reprezentovány prezidenty či králi, ale premiéry a kancléři. Je třeba připomenout, že letošní summit NATO rozhodně nebude ceremoniální, budou se na něm řešit otázky, které zásadně ovlivní Českou republiku. A na ty má dnes vliv vláda. Naše demokracie je takto postavena.
Pojďme k dnešku, opozice svolala mimořádnou schůzi, vadí jí třeba rušení koncesionářských poplatků. Je reálné, že návrh stihnete „protlačit“ a od nového roku nebudou lidé platit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas?
Zrušení poplatků je jedním z bodů programového prohlášení vlády, na kterém se všechny tři naše koaliční strany usnesly. Náš ministr Oto Klempíř dostal jasný úkol, do června měl předložit návrh zákona, který by tuto věc řešil. Ministr Klempíř se v posledních týdnech ocitl pod značným mediálním tlakem, který jej přinutil urychlit práci, a dokázal ho předložit o více než dva a půl měsíce dříve. Podle mě je to dobře, do konce roku zákon může projít legislativním procesem tak, aby platil od 1. ledna příštího roku.
Zřejmě ale očekáváte, že vám ho vrátí Senát a případně prezident?
Opozice využívá návrhu k politickému boji, který je podle mého názoru zástupný. Oni apelují na to, aby zákon nepolitizoval média veřejné služby či aby nedošlo k jejich ovlivňování. Na to máme naprosto stejný názor. Jako jasná zlatá nit se tím návrhem zákona vine snaha a jasné garance o to, aby nedošlo k žádnému snížení nezávislosti médií ani o milimetr.
Je tam jasně formulována oddělenost médií veřejné služby od moci politické, jsou tam zachovány jednotlivé rady i management. Nedochází k návrhu na převolování stávajících představitelů, je tam dána jasná kontrola, zajištěna valorizace pevné částky, která je stanovena. To znamená, není tam nějaká závislost třeba na vývoji státního rozpočtu nebo hrubého domácího produktu, jak někteří navrhovali, protože tam by mohlo dojít i k snížení financí pro média.
Jak jste ale sám říkal, váš ministr Klempíř připravoval zákon rychle a pod tlakem. Mediální analytici okamžitě upozornili na chyby, které návrh obsahuje, ředitel českého rozhlasu ho označil za paskvil…
Já jsem byl do Poslanecké sněmovny poprvé zvolen v roce 2006 a nepamatuji, že by se nějaký zákon v průběhu projednávání nějak nezměnil. Nyní se k němu vyjádří Česká televize a Český rozhlas, všechno to pak zpracuje Ministerstvo kultury. Na to, že ho pan ministr kultury psal tak krátkou dobu, je to podle mě kvalitně odvedená práce.
Vítěz maďarských voleb Péter Magyar chce pozastavit vysílání zpráv ve veřejnoprávní maďarské televizi a rozhlasu, než bude zajištěna jejich nezávislost. Podle Klempíře se chová nedemokraticky, není to ale úplně jiná situace? Maďarská televize a rozhlas přece byly posledních 16 let pod úplnou kontrolou strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána.
Co se týče paralely s Maďarskem, tam je situace pár dní po volbách ještě rozjitřená. Já se k Maďarsku vyjadřovat nechci, proběhl zde standardní demokratický proces a my jsme pogratulovali vítězi voleb. Pro nás je důležité si uvědomit, že stávající mediální zákony vznikly počátkem devadesátých let. Situace se vyvinula, došlo k vývoji technologií, nástupu internetu, digitálních médií. Samozřejmě tady je a existuje oprávněný požadavek občanů na to, aby poplatky byly placeny tímto způsobem, a politická reprezentace a naše vládní koalice na to reaguje.
Mluvil jste o tom, že se k návrhu budou vyjadřovat lidé z televize a rozhlasu a nakonec ho bude psát ministerstvo kultury. Paralelně k němu ale existuje také poslanecký návrh zákona, mluví se o tom, že ho má „v šuplíku“ poslanec Patrik Nacher z hnutí ANO. Můžete vyloučit, že bude podán také tento druhý návrh, ve kterém se může leccos skrývat? Poslanecké návrhy totiž bývají bez toho zmíněného připomínkového řízení.
Návrh ministra Klempíře a ministerstva kultury je jednoznačně vládním návrhem. Projde standardním připomínkovým řízením, pak půjde do vlády a do sněmovny. Dobře víme, že tady paralelně vznikl poslanecký návrh. Ten si bude asi žít svým životem. Sněmovna je suverén a živoucí organismus, návrhy zde takto vznikají a je to dobře. Já se na tu debatu těším.
Zeptám se jinak. Jak můžete zaručit, že opravdu zůstanou veřejnoprávní média nezávislá?
To je jeden z nejčastějších argumentů opozice a bohužel i části odborné veřejnosti, že změna financování má ohrozit nezávislost médií veřejné služby. Chci připomenout, že stávající konstrukce televizních a rozhlasových poplatků je dána také zákonem a jakýkoliv zákon může parlament změnit. Kdyby bývalá koalice chtěla jít touto cestou, tak mohl někdo navrhnout snížení výše poplatků a projednávalo by se to úplně stejným způsobem, bylo by možné to prohlasovat vládní většinou. Ale nikdo to nechtěl udělat, nikdo to nenavrhoval. Já si myslím, že ten zákon řeší i mnoho jiných důležitějších věcí, jako je třeba definice veřejné služby, která je stále neúplná.
Ministr Klempíř na tiskové konferenci mluvil o nutnosti šetření. Představitelé televize a rozhlasu pak zmiňovali, že budou muset škrtat pořady nebo následně pracovní pozice. Nenaštve hlavně to rušení některých populárních pořadů vaše voliče?
Jsme v situaci, kdy musíme šetřit. Nedávno jsem získal informaci, jaký je rozdíl mezi náklady na zpravodajství jedné komerční televize a veřejnoprávní televize. Ty náklady jsou desetinásobné u televize veřejné služby. V žádném případě si nepřeji, aby docházelo k nějakému omezování právě té veřejné služby, proto je důležitá ta její definice. Na druhou stranu si myslím, že každý dobrý manažer by měl umět reagovat na rozpočtovou situaci nějakými opatřeními.
Jak to myslíte?
Nemyslím si, že tím prvním opatřením, se kterým by měl zodpovědný manažer přijít, je, že veřejně vyhlásí, že bude propouštět lidi. Já bych určitě bojoval za zvýšení rozpočtu, odůvodňoval bych ty své návrhy, ale určitě bych nestrašil s tím, že budu propouštět, a nedával bych si lidi jako štít ve snaze prosadit své zájmy. Nad tímhle ještě musíme popřemýšlet. Musíme také přemýšlet nad tím, že dnes politici, my, co o těch věcech rozhodujeme, nemáme přesné informace z veřejnoprávních médií, co se týče hospodaření.
Vždyť hospodaření televize i rozhlasu podléhá každoročnímu auditu a dohledu Rady ČT, Parlamentu ČR. Výroční zprávy nebo rozpočty jsou veřejně dostupné na webu.
Myslím to tak, že je nekontroluje Nejvyšší kontrolní úřad. Jediná schválená čísla, která dnes existují, jsou z roku 2024. Řada smluv nemusí být v registru, protože jsou tam výjimky, třeba pro nákupy práv. Řada smluv se nemusí soutěžit. My k nim nemáme přístup a není dostatek informací pro politické rozhodování.
Před pár otázkami jsem se ptal, co na tyto kroky budou říkat vaši voliči. Vy jste mi na to úplně neodpověděl, zeptám se tedy jinak: máte v hlavě osud bývalých koaličních partnerů Andreje Babiše? Sociální demokraté nebo komunisté neuměli své kroky prezentovat, každý úspěch v podstatě přebral Babiš a oni skončili, jak skončili.
Pro nás je velice důležité, že naše koaliční vládnutí funguje perfektně. My jsme schopni se bez emocí domlouvat. Nám Motoristům se podařilo do programového prohlášení vlády dostat většinu našeho programu. Teď už to bereme jako společný úkol a ten plníme. Co se týče naší pozice, tak Motoristé se o sebe vůbec nebojí. Není potřeba se uvnitř vlády jakkoliv přetlačovat nebo se zviditelňovat, protože vláda funguje jako celek, tak to musí všichni pochopit.
Před volbami jste navrhovali například vyrovnaný státní rozpočet. To už asi v tomto volebním období nevyjde.
My jsme převzali rozpočet v katastrofálním stavu. Je to skutečně velký problém, je to věc, která nás trápí. Budeme se k tomu muset sejít a přehodnocovat naše postoje. Jedna věc je politická proklamace, když nejste členové vlády a neznáte řadu detailů. O několik měsíců později se ale už jako členové vlády setkáte s realitou hospodářství, které vám předchozí vláda předala v neutěšeném stavu.
Poslední věc. Petr Macinka, předseda Motoristů, odmítá přijít na rozhovor do Reflexu. To je jeho svaté právo. Proč ale na poslední chvíli zatrhl interview s novým velvyslancem Česka ve Velké Británii Václavem Bartuškou? Je to nějaká nová norma? Máme si zvykat na to, že se diplomatům nedoporučují rozhovory?
Toto slyším od vás poprvé. Jak vidíte, tak po pěti sekundách, když jste mě požádal o rozhovor, vám ho dávám. Uvnitř Motoristů žádná taková linka neběží, takže ji ani nemohu komentovat. Motoristé jsou otevření médiím, z mé strany jste obdržel odpovědi. A co se týče postoje pana předsedy Macinky vůči vašemu vydavatelství, to nemohu komentovat, protože o něm nejsem informován.
