Jan Charvát: Turkovy výroky jsou obrovská reputační zátěž nejen pro něj, ale i pro celou vznikající vládu

Je namístě teď označovat Filipa Turka za neonacistu, fašistu či homofoba?

To má dvě roviny. První je obsah výroků, ať už údajných, či již potvrzených. Kombinují prvky rasismu, homofobie a velebení Adolfa Hitlera či Benita Mussoliniho. To je kombinace, kterou lze logicky označit minimálně za kvazineonacistickou. Myslím, že v jednom případě padl i výrok s antisemitským podtextem. Pokud bychom hodnotili jen samotné výroky, pak tímhle směrem jednoznačně směřují.

Co je ta druhá rovina?

Otázka, nakolik ty výroky máme brát vážně. Tedy zda je Filip Turek myslel doslova a vážně, nebo to byla stylizace. Kdyby podobné materiály vznikly kolem roku 2000, asi bychom nepochybovali, že autor je neonacista. Ale v roce 2025, po všech možných memech a internetových narážkách, to může být pro část lidí způsob vyjádření, co nemusí nutně odrážet blízkost k neonacismu, ale psychologické nastavení – snahu působit jako „vůdce“, edge lord. Takže to samotné vyznění je docela jednoznačně neonacistické, ale jestli to Turek myslel, nebo nemyslel vážně, to vám neřeknu.

Pro politika je to zjevně problém, i kdyby to vážně nemyslel…

Ano, to je třetí rozměr, jestli s tím člověk může jít do politiky, respektive být ministr zahraničí, což myslím, že nemůže. Pokud máte na sobě přímo batoh takových výroků, není to něco ojedinělého, a pokud takový politik bude jezdit do Německa nebo Izraele, případně potkávat lidi, kteří nejsou úplně sněhobíle bílí, tak to bude vždycky problém, to nevysvětlíte. Je to obrovská reputační zátěž nejen pro Turka, ale i pro celou vznikající vládu.

Už jste to zmínil, Turek se odvolává na to, že má drsný humor, že šlo vždy o nadsázku. Jak moc je to ale vůbec podstatné?