Sperminátor: Darovací seznamky jsou plné podvodníků, sex je ale legitimní nabídka věnování spermií
Má kolem padesáti dětí, ale žádné z nich sám nevychovává. Už dvanáct let totiž daruje sperma lesbickým párům a ženám, které nemají partnera, ale touží po dítěti. Na právě toto darování se zaměřuje dokument TV Nova Sperminátoři, kde své zkušenosti sdílí i muž vystupující pod jménem Miloš. Ten v rozhovoru pro Reflex rozebral proces darování i podvody, které dárcům i zájemkyním mohou na seznamce hrozit.
Co vás vedlo k účasti v dokumentu a proč chcete zůstat anonymní?
Režisérka napsala na stránky Lesbický koutek, kde je rodičovská seznamka zaměřená na darování spermatu, a hledala lidi, kteří s tím mají zkušenosti. Chtěl jsem pomoct, ale nechtěl jsem se v dokumentu vyloženě ukazovat. U některých dětí figuruji jako otec a nechtěl jsem je stigmatizovat tím, že by mě jejich okolí nebo učitelé poznali a dávali jim to pak nějak najevo. Nemám zapotřebí dělat si reklamu či se proslavit. Některé matky nechtějí, aby se vědělo, odkud děti pocházejí nebo kolik mají sourozenců. Je to velmi individuální. Chtěl jsem ale předat dál své zkušenosti a udělat osvětu, přišlo mi to prospěšné.
Můžete popsat proces, jak takové darování probíhá?
Začne to seznámením, zpravidla přes inzerát či na něčí doporučení. Já používal seznamku na Lesbickém koutku, protože jinou jsem v ČR ani nezaznamenal. Po mailu se pak proberou základní představy, například jak si to představují s dalším kontaktem, případně vídáním, zapsáním do rodného listu, způsobem početí a podobně. Probrat se to dá osobněji i přes anonymní videohovor. U něj je výhodou, že je vidět, že za ženským inzerátem je skutečně žena, a nikoli podvodník, což se stává často. Pokud se na základních představách shodneme, dojde k osobní schůzce. Při schůzce jde spíše o to, poznat toho druhého člověka. Jaké má záliby, jestli si můžeme věřit, probírají se detaily věcí, co už byly diskutovány přes e-mail. Obvykle chtějí ženy vidět zdravotní dokumentaci z kliniky, hlavně testy na pohlavní choroby. Osobní schůzka většinou probíhá na neutrálním místě, třeba v parku nebo kavárně.
Liší se přístup k darování u zájemkyň?
U lesbických párů je to dost individuální, ale hodně chtějí být bez dalšího kontaktu s dárcem, někdy až extrémně anonymní. Pokud jedna žena z páru děti mít nemůže, může to ještě zkusit druhá, v tom to mají oproti single ženám snazší. U svobodných žen se to dá docela paušalizovat, většinou jsou to čtyřicátnice, kterým dochází plodný věk. Buď čekaly na prince na bílém koni a teď si připustily, že ten už to nestihne, či jsou čerstvě po rozchodu. Takže jdou do těhotenství samy s tím, že třeba někoho ještě potkají v budoucnu. Nebo naopak jsou hodně samostatné, chlapa v životě nechtějí a počítají, že s dítětem si vystačí samy. Takové to mnohdy řeší už v nižším věku.
Necháváte na ženách, jestli vám s dětmi umožní kontakt?
Ano. Většinou dostanu aspoň zpětnou vazbu, že se to povedlo a že se dítě narodilo zdravé. Některé mi nesdělily ani pohlaví. S většinou jsem v základním kontaktu, takže jsem věděl o průběhu těhotenství a další informace o dítěti. S některými dětmi jsem se viděl jednou dvakrát. Pravidelněji, alespoň jednou za rok, se vídám zhruba s dvanácti z nich. Některé mi říkají tati, jiné jménem. K některým jezdím na návštěvy, vypomůžu ve stylu hodinového manžela, smontuji nábytek, měnil jsem bojler či pomáhal se stěhováním, s dětmi si něco zahraju, někdy potřebovali hlídání při nemoci. Jsem vždy rád, když se s nimi vidím a mohu při tom být té rodině užitečný. Starší děti občas přijedou na návštěvu ke mně. Před rodinou a okolím je netajím. Vídání s dětmi je hrozně proměnlivé i v čase. Někdy se vídat chtějí, ale třeba se pár rozejde, jedna z nich si najde novou partnerku, která žárlí, a s návštěvami je konec. Nebo naopak se žena vídat nechce, ale pak ve školce se dítě začne zajímat, kde má tátu jako ostatní děti, a třeba tak začne ten kontakt. Všechno od názorů po vztahy se časem mění, lidé se mohou přestěhovat, i lesbické páry mívají krize, což se vše může odrazit na našem kontaktu.
Jsou na seznamce časté podvody?
Objevuje se spousta falešných inzerátů, co píšou muži vydávající se za ženy. Zažil jsem schůzky, na které nikdo nedorazil, ve všech případech si pisatelé nechtěli vyměnit číslo nebo udělat cokoli, z čeho by bylo jasné, že se jedná o ženu, třeba anonymní videohovor či jen hlasový hovor. Spousta žen, kterým jsem pomohl, zmiňovala zkušenosti s podvodníky. Jedna z nich se rozhodla využít služeb placeného dárce, zrovna toho nejdražšího, protože si myslela, že to odráží kvalitu spermií, což i tvrdil. Začalo jí být divné, že po spoustě pokusů není těhotná, měla za sebou všechna vyšetření, tudíž věděla, že je v pořádku. Tak předala jednu dávku své známé v laboratoři a zjistila, že ten dárce je prakticky neplodný, tímhle vydělává a všechny testy z kliniky si zfalšoval. Po jiné chtěl dárce férovější paušální platbu bez ohledu, jak dlouho to potrvá, polovinu z toho předem a pak už ho nikdy neviděla, ale samozřejmě ty peníze vymáhat nemohla.
Jak je možné podvodníky poznat?
Těžko, pokud je pisatel inteligentní. Ale jsou tam některé varovné znaky. Pokud se někdo vydává za ženu, nezajímá se vůbec o dárce. Hlavně chce zaslat zdravotní dokumentaci či výsledky testů po e-mailu, bál bych se, že se jedná o podvodníka, který chce dokumenty vydávat za svoje, v lepším případě si na nich alespoň změní jméno na své. Posílat cokoliv někomu neznámému je ošemetné. Je lepší se přesvědčit, že na druhé straně je skutečně žena. Při opakujících se výmluvách, že není možná osobní schůzka, videohovor či alespoň anonymní audiohovor, může to značit, že na druhé straně není žena. Pokud někdo zaručuje těhotenství skrze sex na první pokus, je to nesmysl. Pokud inzerát se jménem Marta má nick e-mailu Petr.B, bude nejspíš na druhé straně nějaký úchyl. Pokud se někde neustále objevuje inzerát, kde někdo pod ženským nickem nabízí, že předá kontakt na ověřeného dárce, dá se předpokládat, že je to muž, co doporučuje sám sebe. Když se inzerát objevuje rok a má třeba 70 odpovědí, je divné, že by si žena už dávno dárce nevybrala. Důvody neznám, možná tito podvodníci cílí na ženaté muže, které chtějí vydírat, možná někdo sbírá informace nebo se nějaký troll baví taháním lidí na fiktivní schůzky. Inzeráty, které jsou vystavené ve dvě ráno, spíš vypadají, že zadavatelem je troll, který se vrátil z hospody, než jako plánované rozhodnutí lesbického páru, který shání dárce. Podezřelá je i série inzerátů vložených pár minut po sobě, protože se dá předpokládat, že je od jednoho autora.
Dají se mezi podvodníky zařadit i muži, kteří tam cíleně hledají sex?
Já bych to spíš označil za férovou nabídku. Pokud je někdo tak zoufalý, že na to přistoupí, dělá to dobrovolně. Neberu to jako podvod, protože inzerent nelže. Za pochybné bych to považoval jako v předešlé zkušenosti jednoho lesbického páru, kterému jsem pomohl. Po domluvě na předání stříkačky s dárcem, tedy v termínu ovulace, přijely, zaplatily hotel, přišel dárce, ale řekl jim, že stříkačku jim nenaplní a pomůže jim jedině skrze sex. V okamžité zoufalosti souhlasily, ale když to nevyšlo, samozřejmě už ho vidět nechtěly.
Očekáváte nárůst podobných podvodů po premiéře dokumentu?
Dá se předpokládat, že ano. Byla tam ukázaná jediná seznamka, která se na toto v ČR zaměřuje, na ni se tak nejspíš nahrnou nejen muži, kteří budou chtít darovat, ale i trollové a podvodníci, stejně jako všude na internetu. Internet je super na prvotní seznámení, ale to by mělo co nejdříve přejít do osobní roviny.
Velký rozhovor o darování sperma si přečtěte v novém tištěném Reflexu>>>
