Pokud silové složky přestanou být loajální, Putin se u moci neudrží, říká bývalý autor jeho projevů

Chtěla bych začít tématem konfliktu mezi Ruskem a Ázerbáj­džánem. Ten začal násilnou policejní razií v ruském Jekatěrinburgu, která skončila smrtí dvou mužů ázerbájdžánského původu. Myslíte si, že Kreml o akcích silových složek věděl, nebo jednaly z vlastní iniciativy?

Jsem si naprosto jistý, že za akcí siloviků (ruských silových složek; poznámka redakce) nestojí Kreml, od začátku nešlo o politickou věc. Je to prostě způsob, jakým se tyhle složky obvykle chovají, tlačí na podniky a občany, bijí a zabíjejí. Ázerbájdžánci se rozhodli odpo­vědět a konflikt se stal politickým. Ale můžeme říci, že to bylo ­oče­kávané.

Proč?

V ruské politice došlo v posledních letech k zásadní změně. Většinu doby své vlády byl Putin skutečně populární, opravdu získal více než polovinu hlasů ruských voličů. K tomu, aby se udržel ve funkci, služby siloviků skutečně nepotřeboval. K tomu, aby udržel svou moc, mu stačila propaganda, administrativní zdroje a volební komise, jež mohly volby zfalšovat. Ano, používal silové složky v politice téměř od prvního dne. Gusinského museli zavřít, aby mu odebrali televizní kanál, Chodorkovského museli zavřít, aby mu zabránili financovat opozici, ale obecně to byly výjimky z pravidla. Pravidlem bylo, že Putin na silových složkách nezávisel a nevládl díky nim, byly jen jedním z nástrojů moci. Za poslední roky se situace zásadně změnila. Podle ruské agentury pro výzkum veřejného mínění FOM, jež dlouhodobě měřila volební ratingy, byl v roce 2015 Putinův rating 76 %, v lednu 2020 klesl až na 45 %. Poté společnost FOM, která je mimochodem dodavatelem Kremlu, jednoduše přestala výsledky zveřejňovat. A po vypuknutí války na Ukrajině a represích, jež začaly, nikdo nepochybuje o tom, že se silovici změnili z vedlejšího nástroje moci v hlavní. Putinova moc se nyní opírá především o ně. Propaganda, PR, všechny politické technologie, politická administrativa prostřednictvím gubernátorů a volebních komisí, to vše ustoupilo do pozadí, jsou to nyní druhořadé nástroje. A nyní nejen že silovici závisí na Putinovi, ale i Putin závisí na silových složkách. Oni to cítí, proto zdivočeli, méně poslouchají Kreml, úplně přestali poslouchat gubernátory, dokonce i vládu. To znamená, že silové složky uznávají jen Putina. Proto roste bezpráví a bylo jen otázkou času, kdy to povede k problémům, jimž bude Putin osobně čelit.

Takže Vladimir Putin je tak závislý na silových složkách, že místo aby potrestal pár svých lidí, šel do konfliktu s Ázerbáj­džánem?

Ve skutečnosti existují signály naznačující, že Putin se snaží konflikt uhasit. Například se objevilo prohlášení ministerstva zahraničí, jež Ázerbájdžán označilo za strategického partnera. Putin má nedostatek zdrojů a v takových podmínkách je nutné snižovat počet nepřátel. Proto se bude snažit tento konflikt ututlat. Nebude se otevřeně omlouvat, protože je pro něj důležité, aby měl v silových složkách respekt a nevypadal jako slaboch. Ale silovici už začali jednat mazaně, zpočátku jednali hloupě, ale podle všeho zasáhl Kreml. Zadrželi dva ázerbájdžánské vory v zakoně (titul a označení pro bosse ruské nebo ruskojazyčné mafie působící zejména v postsovětském prostoru; poznámka redakce) a to na jednu stranu vypadá jako pokračování eskalace, ale ve skutečnosti se konflikt deeskaluje, protože Alijev (ázerbájdžánský prezident; poznámka redakce) se kriminálníků nezastane, takže na to nebude reagovat, a Putin ukázal, že poslední krok je jeho.

Alijev však přesto Putinovi odpověděl, že na území Ázerbáj­džánu bude brzy turecká vojenská základna, takže základna NATO bude na hranici s Ruskem. Jak hodnotíte takovou reakci Baku?

Tomu se Putin musí vyhnout. A celkově mu to silovici, kteří tento konflikt zařídili, hodně zavařili.

V každém případě jsme od Putina žádné prohlášení neslyšeli, ale zároveň propagandisté svým obvyklým způsobem tvrdí, že pro Rusko by nebyl problém začít válku i s Ázerbájdžánem. Zajímalo by mě, proč jste si jistý, že se Putin snaží konflikt urovnat, protože zatím se neobjevily vůbec žádné veřejné signály.

Putinovo mlčení je nejjasnějším příkladem toho, že se snaží celou věc ututlat. Silovici jsou nastaveni na eskalaci, oni už se stali vládci systému, ne Putin. Solovjov se zaměřuje na Alexeje Gromova. On je jeden z prvních zástupců šéfa prezidentské administrativy, jenž kontroluje propagandu, je jedním z nejdivočejších jestřábů v ruské politice, a ne jen jestřábem, ale ruským nacionalistou, takže všechny tyhle černé čurky (urážlivý ruský výraz namířený proti lidem z Kavkazu a Blízkého východu; poznámka redakce) nenávidí. Propagandisté vysílají názor Gromova, zatímco Putin sedí a drbe se na hlavě. To znamená, že zřejmě potřebuje deeskalaci, ale zároveň potřebuje v očích Gromova vy­padat silně.

Chci pochopit, kdo je nyní na kom závislejší – Putin na si­lových složkách, nebo ony na ­Putinovi?