Tento týden přijíždějí do Brna špičky světové vědy z pěti kontinentů včetně zástupců byznysu na prestižní globální vědeckou konferenci ICRI 2022. Řešit budou aktuální témata ve světě vědy. Třeba dopady energetické krize na vědecká zařízení v různých částech světa. Nebo zapojení vědců do řešení velkých společenských témat, jako jsou pandemie, ochrana životního prostředí a globální oteplování či digitalizace. Akci, která se koná zpravidla každé dva roky v některé ze světových metropolí, do Česka přivedl Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity, který patří k předním českým odborníkům na management vědy. O tom všem jsme si s ním povídali.
ICRI 2022 je největší vědeckou akcí českého předsednictví v Radě EU v oblasti výzkumu. Celkem se jí účastní téměř tisíc lidí. Nepůjde jen o další „žvanírnu s chlebíčky“?
Za vše mluví fakt, že všichni účastníci včetně řečníků si veškeré náklady spojené s účastí na konferenci platí sami. Zajet si na chlebíček do Brna by se jim moc nevyplatilo. Prostě považují za důležité v Brně být a jako velmi racionální lidé pro to mají dobré důvody. Jsou to jedny z nebrilantnějších mozků této planety. Lidé, kteří nejenže jsou špičkami ve svých nesmírně složitých oborech, ale zároveň chápou, že pro to, aby se mohly dělat průlomové objevy na poli biomedicíny, vesmíru, pokročilých laserových technologií nebo životního prostředí, o sobě musí v rámci své komunity výzkumných infrastruktur navzájem vědět a sdílet zkušenosti. Prostě komunikovat.
Na konferenci bude například i velmi silná delegace z Velké Británie, která se momentálně snaží posílit vědecké kontakty s evropskými a mimoevropskými zeměmi, které bohužel po jejím vystoupení z EU utrpěly. Británie se tak do budoucna například nebude moct účastnit vědeckých programů financovaných Bruselem. Z celosvětového pohledu je to však pořád vědecká velmoc, je třeba s ní spolupracovat a ona o to má zájem. I v tom je smysl setkání vědců, jako je to v Brně. Další silné delegace budou z Latinské Ameriky nebo Japonska.
Kromě toho se na konferenci budou řešit i „horká“ témata typu energetická krize a rizika, která z toho plynou pro vědu, nebo třeba role vědců při řešení globálních problémů typu pandemie, zdraví nebo třeba digitalizace.
Jakou má vlastně Česko reputaci v oblasti vědy?
Renomé Česka v oblasti vědy a konkrétně vědeckých infrastruktur je vynikající, to vám v zahraničí potvrdí každý, kdo se v oboru vyzná. Jsme dáváni za příklad ostatním, a to nejen ve středoevropském regionu. Brněnská konference dobrou reputaci Česka jen potvrzuje. Zejména v posledním desetiletí se podařilo vybudovat napříč zemí řadu špičkových vědeckých zařízení, kterým se říká poněkud neatraktivním názvem vědecké infrastruktury, ale právě tam se odehrává podstatná část současné špičkové vědy. V Česku jich je kolem padesáti. Mezi nejznámější patří oblast Brna nebo třeba region Dolních Břežan a okolí, které mají díky koncentraci špičkových vědeckých zařízení, výzkumníků a na ně navázaných inovačních firem jeden z nejrychlejších růstů HDP v EU.
Skutečně?
Ano. Chcete-li vidět přínos špičkové vědy, podívejte se tam, kde se ji již podařilo prosadit. Vědecká pracoviště generují pracovní místa, přinášejí nový byznys inovativním firmám a prosperitu obcím, firmám, městům i celé republice. Několik dříve nevýznamných vesnic kolem Dolních Břežan u Prahy se chopilo příležitosti a dnes ve třech výzkumných infrastrukturách nabízejí základní i aplikovaný výzkum na evropské nebo i globální špičce. Jsou tu nejvýkonnější laserová zařízení na světě. Výzkum se tu soustředí na pokročilé materiály, regenerativní medicínu, biomedicínu, advanced manufacturing, integrovanou fotoniku či laserové obrábění. Kromě toho je v této oblasti usazena řada zajímavých firem založených na produktech s vysokou přidanou hodnotou a výzkumu, které mají celosvětové ambice, např. Diana Biotechnologies. Nejinak je tomu i na jižní Moravě, kde se kromě vína daří i výzkumu a inovacím. Výdaje na ně dosahují 3,1 % HDP regionu, což jej řadí na první příčku v ČR.
Vědecká zařízení jsou nepochybně velice náročná na energii. Budou se tedy v rámci úspor zavírat? Po Evropě se již zavírají bazény, hrozí to i u kin…
Bez urážky – dopad potenciálního zavření kin a bazénů je samozřejmě nepříjemný, ale výzkumnou laboratoř a kino nelze srovnávat. Právě díky objevům ve výzkumných infrastrukturách vznikají například nové léky nebo pokročilé úsporné technologie, které nám mohou pomoci při řešení energetické krize, jako například nové a efektivnější solární technologie. Nicméně ano, přístrojové vybavení pro vědeckou činnost je zpravidla náročné na spotřebu energie. Vědci zkoumají zatím nepoznané a k tomu potřebují přístroje, které jsou na špičkové mezinárodní úrovni, např. mají výborné rozlišení pro zobrazování buněk a materiálů na úrovni nanometrů. Takovéto přístroje mají násobně vyšší spotřebu než ty běžné. Jejich vypnutí by znamenalo pozastavení vědecké činnosti. To by mělo negativní dopad na celou společnost.
Řeší podobné problémy i v zahraničí?
Samozřejmě. Za všechny můžeme zmínit urychlovač částic CERN, který sídlí ve švýcarské Ženevě. Připomeňme, že kromě zásadních objevů v oblasti nevojenského jaderného výzkumu byl právě ve zdejších laboratořích na přelomu 80. a 90. let 20. století vyvinut a spuštěn World Wide Web, tedy to, čemu dnes říkáme Internet. Spotřeba elektrické energie v CERNu dosahuje cca 150 % spotřeby Ženevy. Kvůli růstu cen energií se diskutuje o tom, jestli třeba na nějakou dobu experimenty v CERNu nepřerušit a také kdo rostoucí ceny uhradí. CERN financují členskými příspěvky jeho členské státy, tj. na jejich případném navýšení se bude podílet určitou částí i Česká republika.
Nicméně jak už jsem řekl, v čím dál více technologiemi ovlivněném světě, který nás bezpochyby v dalších desetiletích čeká, to bude právě věda, výzkum a inovace, co nám může pomoci s překonáním různých krizí a do budoucna jednoznačně bude tahounem ekonomického růstu. Prosperita země bez špičkové vědy není možná. Je v zájmu celé společnosti, aby vědci mohli nadále fungovat, jinak hrozí dalekosáhlé dopady na život každého z nás.
Z programu akce vyplývá, že téměř polovina řečníků na konferenci budou ženy. Přitom Česko má v rámci EU jednu z nejhorších pozic, pokud jde o zaměstnávání žen ve vědě. Jak to jde dohromady?
Účast žen ve výzkumu je složité téma a běh na dlouhou trať, který vyžaduje, aby se změnila celá řada věcí nejen v akademickém prostředí, ale v celé společnosti. Česko skutečně v tomto ohledu nepatří k premiantům, naopak. Jsem proto rád, že alespoň z pozice organizátora konference jsme mohli dát silným zastoupením žen jasný signál, že ženy do špičkové vědy patří. Přijíždějí k nám skutečné kapacity. Za všechny jmenujme Edith Heardovou, generální ředitelku Evropské laboratoře molekulární biologie, nebo Gihan Kamelovou, vedoucí výzkumné skupiny v SESAME, který je známý také jako „blízkovýchodní CERN“. Sídlí od roku 2017 v Jordánsku, vytvořen byl pod záštitou OSN. V současné době má SESAME osm členů: Kypr, Egypt, Írán, Izrael, Jordánsko, Pákistán, Palestinu a Turecko. Jinými slovy, díky vědě se daly dohromady země, které jsou politicky dlouhodobě mnohdy na hraně války. Vzhledem k tomu, jak vypadá dnešní svět, jde o zásadní benefit vědy, na který bychom neměli zapomínat.
