Uzavírkám navzdory: Češi zaplnili hory.  Skiareály chtějí zpátky řád

Uzavírkám navzdory: Češi zaplnili hory. Skiareály chtějí zpátky řád Zdroj: ČTK

Masová zábava lidí na dojezdech sjezdovek je pochopitelná, ale ohrožuje skiareály i zdraví

Uzavřené lyžařské areály sčítají velké ztráty, které za letošní zimu už přesáhly miliardu korun. V areálech však je stále živo a čelí masovému náporu lidí, kteří na dojezdu sjezdovek sáňkují či se věnují dalším zimním radovánkám. Ředitel Asociace horských středisek Libor Knot v rozhovoru pro web Reflex.cz přiznává, že provozovatelé areálů z toho vůbec nejsou nadšeni a že jim tito návštěvníci působí nemalé škody. Zároveň obhajuje technické zasněžování jako nezbytnou věc pro celkové fungování horských středisek.

Co říkáte na to, že vláda prodloužila stávající protiepidemická opatření až do 22. ledna a neuspěl v ní návrh vicepremiéra Karla Havlíčka, který chtěl za stanovených podmínek a přísných opatření lyžařské areály znovu otevřít?

Na jednu stranu jsme byli a stále jsme schopni za bezpečných podmínek areály spustit. Umí to v Rakousku, kde mají lockdown, a stejně bychom to uměli my. Nicméně chápeme epidemickou situaci a nutnost se jí přizpůsobit.

Lze vyčíslit o kolik korun denně či týdně dohromady lyžařské areály přicházejí?

To vám takto z hlavy neřeknu, ale dalo by se to spočítat. Nicméně víme, že například velké areály mají denně tržby přes milion. Dále již máme odhady, že za uzavřené období areály přišly dohromady na tržbách nejméně o 1,2 miliardy korun. K tomu je potřeba dodat, že až 80 procent tržeb činí náklady, na které areály kvůli lockdownu nevydělaly a potřebují je splácet i od dubna do listopadu.

Kolik peněz obrací celý tento segment ekonomiky a kolik zaměstnává lidí?

Když k lyžařským areálům přičteme celé zázemí horských středisek včetně hotelů, restaurací, půjčoven a tak dále, tak se jedná o 45 tisíc lidí. A to už je velké číslo. Navíc jde o pracovní místa vesměs v příhraničních oblastech republiky, pro které je cestovní ruch klíčový. Bojíme se, že tato místa budou ztracena, protože za ně není v daných regionech jakákoliv plnohodnotná náhrada. A co se týče financí, KPMG ve své studii spočítala roční přínosy z této činnosti pro veřejné rozpočty ve výši 12,6 miliardy korun ročně a v multiplikaci se jedná o byznys okolo 50 miliard korun.

Vicepremiér Karel Havlíček začal chystat kompenzační program pro skiareály, v němž by se výše náhrad počítala přes náklady nebo sedačky lanovek. Která varianta a v jaké procentuální výši by se vám zamlouvala?

Zatím se to vyvíjí tak, že by se mohlo jednat o kombinaci obou variant. Na základě koeficientu pro každé dopravní zařízení, které bude podle tabulky ohodnoceno, se spočítá kompenzace. Bude tam rovněž podmínka nákladového limitu, která zastropuje kompenzaci v procentuálním poměru k nákladům z minulých let. Jak vysoké toto procento bude a nebo jaké částky z výpočtu vzejdou, vám zatím nedokáži říci, protože se o všem stále ještě jedná a vše se může změnit. Nicméně jsme rádi za to, co nám ministr Karel Havlíček a ministerstvo průmyslu a obchodu a obecně vláda nabídli tím, že bude pro areály speciální záchranný program.

Na sociálních sítích, ale i v mnoha diskusích pod články často zaznívá názor, že zasněžování sjezdovek je plýtvání vodou, které ničí krajinu a že pokud by areály nezasněžovaly, měly by mnohem menší náklady a stát by jim nemusel vyplácet takové kompenzace?

Bez technického zasněžování by nefungovaly areály nejen u nás, ale ani v alpských zemích, a to například i v Söldenu ve výšce přes 2000 metrů nad mořem. Technické zasněžování je základ a záruka toho, že se horské středisko otevře alespoň okolo Vánoc, začnou v něm fungovat hotely, restaurace a další služby. Pokud by někdo svah nenastříkal, lidi by nepřijeli a pokud ano, neměli by v těchto střediscích pořádně co dělat.

Měly by být skiareály zcela uzavřené, a to i pro lidi, kteří do nich chodí sáňkovat nebo realizovat další sporty a aktivity, ke kterým nepotřebují lyžařské vleky či lanovky?

Tady to chce zdravý rozum. Na jednu stranu chápeme lidi, že nechtějí být doma a chtějí jet na čerstvý vzduch. Notabene když napadne nový sníh. Na druhou stranu jsme ve stupni 5 škály PES a každé větší setkávání lidí je nežádoucí. Když jedou dva manželé na běžky, tak je to v pohodě, ale když někdo jede na dojezd sjezdovky, kde je 200 lidí a vzájemně se proplétají mezi kanony děl, tak toto rozhodně nepodporujeme. Apelujeme proto na lidi, aby vzali rozum do hrsti. Masovou zábavou jen působí nemalé škody areálům a navíc je to nebezpečné.

A otázka na závěr: kdy podle vás dojde k uvolnění opatření a tedy i znovuspuštění vleků a lanovek?

My doufáme, že to bude nejpozději hned po 22. lednu. Navíc při otevření areálů by se nám množství lidí na sněhu lépe regulovalo. Vše by bylo v provozu, měli bychom tam zaměstnance, kteří by dohlédli a zajistili, že všechna pravidla a nařízení jsou dodržována.