S novým koronavirem zápasíme právě rok, ale subjektivně máme pocit, že to už trvá celou věčnost. Ve skutečnosti je rychlost reakce světové vědecké obce na nové onemocnění naprosto výjimečná a nemá v dějinách obdoby. Akutní ohrožení přimělo vědce ke sdílení dat. Během jednoho roku se povedlo vyrobit a otestovat vakcínu. Je to obrovský výkon v oblasti vakcinologie, virologie i molekulární genetiky.
Závody mezi jednotlivými farmaceutickými společnostmi, které přistoupily k vývoji vakcíny, byly přinejmenším dramatické. Všechny firmy a vědecké instituty použily nejnovější technologie, jež měly aktuálně k dispozici. Vakcín, které jsou v různých zemích světa schváleny alespoň k nouzovému použití, je v tuto chvíli osm: jedna evropská (mezinárodní), jedna americká, dvě ruské a čtyři čínské. Nutno ovšem dodat, že Rusko a Čína se řádnými klinickými testy příliš nezdržovaly.
Jako favorit se co do rychlosti vývoje mezi „západními“ vakcínami jevila nejprve americká značka Moderna, posléze britsko-švédská AstraZeneca. Jenže první v Evropě i USA schválenou vakcínou se nakonec stala Comirnaty od mezinárodní firmy Pfizer BioNTech, která úspěšně prošla všemi třemi předepsanými fázemi klinických testů. Celkově je však ve fázi vývoje více než 270 různých vakcín po celém světě a 55 z nich prochází momentálně klinickými testy na lidech.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
