nahoru

Koronavirus zvládneme a čekáme opět na české turisty, říká honorární konzul Srí Lanky Marek Němec

Viliam Buchert 28. listopadu 2020 • 07:00
Koronavirus zvládneme a čekáme opět na české turisty, říká honorární konzul Srí Lanky Marek Němec
foto: Viliam Buchert

Málokterý stát zažil v posledních desetiletích tolik dramatických událostí jako Srí Lanka. Dlouholeté napětí lemovala občanská válka (1982–2009), ničivé tsunami (Vánoce 2004) či loňské velké teroristické útoky. Zemi mnoha historických památek, přírodních krás i pohodových pláží, kterou v roce 2019 navštívilo na 20 tisíc Čechů, pak letos uzavřel koronavirus. „Pomalu se ale připravujeme na návrat turistů,“ říká v rozhovoru pro Reflex Marek Němec, honorární konzul Srí Lanky v České republice.      

Srí Lanka je na koronavirové mapě světa spíše světlým bodem. Do 24. listopadu zde bylo zaznamenáno jen necelých 21 tisíc případů a 94 mrtvých, což je v zemi s 22 miliony obyvatel málo. Jak si ta nízká čísla vysvětlujete?

Úřady na nemoc Covid-19 zareagovaly rychle a aktivně. Hned od počátku se dařilo odhalovat nakažené jedince a dodržování čtrnáctidenní karantény bylo přísně kontrolováno a vyžadováno. Navíc se uplatňovala i dobrovolná karanténa. Na jaře byly rovněž několikadenní zákazy vycházení, v podstatě se smělo jen na nákup. Přes léto byla situace stabilizovaná, ale podobně jako jinde ve světě v říjnu a na začátku listopadu začalo nakažených přibývat. Teď se podle odhadů odborníků budou čísla odhalených případů opět snižovat.

Loni přijely na Srí Lanku dva miliony zahraničních turistů, mezi nimi bylo i na 20 tisíc Čechů. Pro zemi je cestovní ruch významným zdrojem financí. Kvůli koronaviru se zatím turisté ale vrátit nemohli. Je nějaký odhad, kdy se tak stane?

Jakákoli predikce je v tomto směru těžká. Turisté se budou moci vrátit, až bude jistota, že se nemoc nebude na Srí Lance moci masově šířit. Bezpečnost a zdraví obyvatel jsou pro vládu prvořadé. Při návratu turistů se budou muset dodržovat dál různá opatření, například opakované testy a dodržování hygieny v hotelích i jinde. Hlavní turistická sezona bývá na ostrově od září do Velikonoc, kdy přijíždí kolem 80 procent návštěvníků. Protože se očekává, že brzy budou k dispozici vakcíny proti koronaviru, myslím, že masově se začnou turisté vracet na jaře a v létě příštího roku. A myslím si, že jich bude hodně. Experti dokonce odhadují, že po zvládnutí koronaviru pomocí vakcíny přijde opět turistický boom.

Na Srí Lance jste byl už více než stokrát a podnikáte tam v turistickém ruchu. Co byste návštěvníkům doporučil? Třeba i něco, co není tak obvyklé.

Ostrov má 1340 kilometrů pobřeží a nachází se na něm velké množství pláží. Některé jsou přitom turisty ještě prakticky neobjevené, protože kolem 90 procent návštěvníků zatím jezdí k moři na jihozápad ostrova, do pásu dlouhého zhruba 150 kilometrů. Budoucností je podle mě 300 kilometrů pláží na severovýchodě ostrova. Osobně bych pak doporučil další čtyři místa. Prvním je čajová plantáž a továrna Glenloch, která dodává zboží i pro britskou královskou rodinu. Místní čaj je skutečně vynikající a můžete si ho zde koupit. Pak doporučuji chrám Nalanda Gedige, který je považovaný za geografický střed ostrova a ten je syntézou hinduistické a buddhistické architektury. Dalšími mými oblíbenými místy jsou ruiny starověkého buddhistického chrámu Ritigala a chrámové místo Mihintale, kde jsou památky na vznik místního buddhismu. Přitom na to poslední místo turisté moc nejezdí. A jedna rada: Na památky je dobré jít brzy ráno, jsou ještě prázdné, a protože na ně musíte často bez bot, nejsou dlažby rozpálené.

Na Srí Lanku se jezdí i za slony, máte nějaké oblíbené místo?

Doporučuji se vyhnout takzvaným sloním sirotčincům. Jsou sice hodně populární, ale daleko lepší je půjčit si terénní auto a pozorovat tato nádherná zvířata, kterých je na Srí Lance kolem 6000, v jejich přirozeném prostředí. Doporučuji v tomto směru národní park Minnerija.

A kdybyste měl vybrat jedno místo, které se nesmí minout?

Je to hora Sigirija, kde jsou naleziště, zapsaná na seznam památek UNESCO. Mysteriózní věc, jejíž historie není dodnes zcela objasněna.

V čem může být Srí Lanka pro Čechy zajímavá například oproti dlouhodobě populárnějšímu Thajsku?

Tyto dvě země jsou velmi rozdílné. V Thajsku bylo loni odhadem téměř 50 tisíc Čechů, takže Srí Lanka se postupně dostává na polovinu tohoto počtu. Výhodou Srí Lanky jsou nižší ceny a užijete si tam daleko více soukromí, protože některá thajská letoviska už trpí přeplněností.

Mají si turisté na Srí Lance dávat na něco speciálně pozor?

V posledních deseti letech se hodně zlepšila infrastruktura, ale ta silniční se pořád buduje. Takže musíte být opatrní při cestách autem či na motorce. Navíc je nutné mít, pokud řídíte, místní řidičský průkaz, který vám vystaví pouze na Srí Lance. Bez něj vám hrozí vysoké pokuty či v případě způsobení dopravní nehody dokonce vězení. Je nutné na to pamatovat a místní řidičák se dá vyřídit na úřadech zhruba za hodinu. Informace lze najít na internetu. Dále upozorňuji, že velmi přísně se trestá vše, co se týká drog, toho by se měl každý určitě vyvarovat. A je tu i speciální věc: Nefoťte se s Buddhou v pozadí a nesahejte nikdy na sochy Buddhy, místní to skutečně nesou mimořádně nelibě, považují to za znesvěcení a můžete se dostat s lidmi do konfliktu. Byly zaznamenány i případy, že někteří turisté nebyli v minulosti vpuštěni na Srí Lanku, protože měli vytetovaného Buddhu na těle. Srílančané věří, že Buddha za svého života třikrát ostrov navštívil a jsou na to mimořádně hrdí, proto ho uctívají. I my se podle toho musíme chovat.

Když jste zmínil o internetu, jak fungují pro turisty na Srí Lance dnes tolik populární aplikace, mapy v mobilu a další podobné věci?

Na digitalizaci služeb spojených s cestovním ruchem se vláda a místní úřady hodně zaměřují. Něco už funguje, něco je v běhu a má se to rychle vylepšovat.

Je to i z důvodu, že turistika patří mezi nejvýznamnější složky místní ekonomiky?

Ano. Cestovní ruch patří společně s pěstováním, zpracováním a vývozem slavného čaje a s textilním průmyslem k oporám srílanské ekonomiky. Navíc pro příští roky má obrovský potenciál. Loni přijely na ostrov dva miliony turistů, zhruba za pět let to má být až 8 milionů. Musíme si uvědomit, že v roce 2000 sem zavítalo zhruba jen 480 000 tisíc turistů, takže růst je enormní. Na druhou stranu se zde o masovém turismu hodně diskutuje. Jde o to, aby nějaké mamutí stavby nenarušily kolorit místních regionů či nezpůsobily ekologické škody.

Svět loni šokovaly velikonoční teroristické útoky v křesťanských kostelích a v hotelích na Srí Lance, při kterých zahynulo i 45 cizinců. Jaká je bezpečnostní situace na ostrově?

Úřady mají bezpečnostní situaci zcela pod kontrolou. Teroristické buňky byly po loňských atentátech rychle zlikvidovány a v rámci rozsáhlých operací byly pak zničeny i některé kriminální gangy. Zvýšený ozbrojený dohled byl nastolen při různých svátcích a slavnostech. Větší hotely zavedly přísnější bezpečnostní opatření při vstupu do objektů. Při akcích v kostelích, na které radikálové také útočili, jsou zesíleny policejní hlídky.

Po loňských atentátech se objevily i spekulace, že na Srí Lance prudce vzrostlo napětí mezi jednotlivými etniky a že dochází k nepokojům. V minulosti zde skutečně docházelo k pogromům menšinových Tamilů. Jak to vypadá v současnosti?

Spíše bych řekl, že po loňských atentátech na určitou dobu obecně vzrostlo ve společnosti napětí. To ale bylo přirozené. Pozoruhodně například reagovala křesťanská menšina, na jejíž kostely islamisté zaútočili. Ta svoje vášně krotila a nevyzývala k pomstě. Sinhálci, kteří tvoří většinu obyvatel, cítili zase vztek, protože teroristé devastovali jejich zemi. Nějaké rozsáhlé etnické násilí nevypuklo, to byly jen nepodložené fámy a spekulace. Současná vláda má dlouhodobé plány a záměry vybudovat rovnovážné vztahy mezi všemi etniky země. Ostatně je to zakotveno v ústavě a odpovídá to tomu, co vidíme na národní vlajce, která jednotu symbolizuje. Na ní je lev, který představuje většinový sinhálský národ, oranžová barva patří  hinduistické menšině, ke které patří především Tamilci a zelené pole poukazuje na muslimy, jichž je kolem 10 procent.   

Kdysi byla na Srí Lance i dlouhá občanská válka, která skončila podepsáním příměří v roce 2009. Za války se do některých částí země nemohlo, už jsou všechny oblasti otevřené?

Dnes můžete kamkoli, žádná oblast není uzavřená. Dá se jet na rozdíl od minulosti například na Arugam Bay, což je špičkové centrum pro surfaře, do města Batticaloa a jeho okolí na východě, krásné a často pořád liduprázdné jsou pláže u města Trincomalle a může se jezdit i na úplný sever do města Jaffna, které bylo kdysi kvůli občanské válce prakticky nedostupné. Všechno je otevřené. Pozůstatky války jsou především na severovýchodě země bunkry či některé pořád poškozené domy, ale v podstatě si dnes už toho téměř nevšimnete. Občanská válka je minulost.

A co následky obrovské tsunami z roku 2004, také zmizely?

Tsunami zasáhla na Vánoce roku 2004 Srí Lanku s velkou ničivou silou, zemřelo tehdy přes 35 000 lidí a více než 21 000 osob bylo zraněno. Zemřela u toho i jedna turistka z České republiky. Stopy po tsunami ale v současnosti najdete pouze na několika místech na jihu ostrova, je tam pár rozvalin a na některých místech nebyly z bezpečnostních důvodů postaveny v blízkosti pláží nové budovy. Srí Lanka se vyrovnala s dlouhou občanskou válkou a také v podstatě zahladila stopy po tsunami. A až povolí koronavirová nákaza, což bude doufejme brzy, opět se otevře turistům.





Diskuse ke článku