Sex alespoň jednou týdně. Je to dobré pro tělo, duši i partnerské vztahy. To doporučuje mužům a ženám Jaroslav Zvěřina (77), uznávaný sexuolog, který mimo jiné také spolupracoval s Miroslavem Plzákem. Jaký máme my Češi a Češky intimní život, co se změnilo? Prošla revoluce před třiceti lety i našimi ložnicemi? Od tradovaně úžasných italských milovníků nás prý zásadně nic neodlišuje. „Mindrák my, český kluci a děvčata, mít nemusíme,“ říká.
Budeme si povídat o sexu, ale ani jeden z nás už nepatří do dorostenecké kategorie. Není to trošku legrační?
Naopak! Něco pamatujeme a alespoň o věci cosi víme, na rozdíl od mladých, kteří se v tom teprve začínají plácat. Někdo dokonce tvrdí, že sex po šedesátce je kvalitnější. Ale to je samozřejmě těšínské jablíčko pro nás dříve narozené.
Vy jste býval dlouhá léta i aktivním politikem. Hýbe spíš politika sexem, anebo sex politikou? Známe to – Kleopatra a Caesar, král Eduard a Wallis Simpsonová, naši rozvedení premiéři…
Platí obojí. Sex je u lidí coby živočišného druhu důležitou motivací. Nejsme lidé rozumní, nejsme lidé moudří, i když si tak někdy říkáme. Jsme oběti svých emocí. Když se člověk zamiluje nebo jen cítí sexuální touhu, rozum jde stranou. Ale lidé jsou různí. Pro některé je sex pomalu zbytnou hodnotou, na ně nemá výrazný vliv. Naproti tomu jsou i takoví, kteří pro sex existují, a s těmi to pak může hezky mávat i v té politice. Sexualita je velkým motivačním faktorem různých neracionálních rozhodnutí. Moje babička, když jsem byl malej, říkala: „Jaroušku, oženit se musíš z blbosti, z rozumu bys to neudělal.“ Pamatuji si to jako dneska.
A poslechl jste?
To nemůžu říct, ale něco na tom je.
Jsme teď kvůli koronaviru v jakémsi bezčasí. Na počátku se říkalo, že karanténa a práce z domova způsobí populační boom. Páry jsou spolu pořád doma… Myslíte si to také, anebo platí spíš opak, že zkoušená psychika lásce nepřeje?
V naší společnosti karanténa asi k baby boomu nepomůže. Lidé v postmoderní době už příliš nedovedou žít rodinně. Máme vysokou rozvodovost, víc než polovina párů nejsou manželé, dokonce jsou často i jen takzvaní kamarádi s výhodami, kteří spolu nechodí, jen mají sex. Pozor, to není staromilské kárání. Lidé jsou spíš obětí moderní doby, jež vzájemnému soužití a v dobrém slova smyslu závislosti jednoho na druhém nenahrává. Jestli omezení pohybu a karanténa něčemu pomohou, pak spíš rozchodům než pohlavnímu sbližování.
Čili koronavirus ve sbližování nepomůže, více miminek nečekejme?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
