Vláda vyhlásila takzvaný lockdown. Otevřené zůstanou jen obchody se základními potřebami. Jak hodnotíte dosavadní kroky kabinetu?
Mírně řečeno nejsou přesvědčivé. Připomínám, že jednou ztracená důvěra občanů v soudnost a schopnost vlády provést společnost obtížnou situací s co nejmenšími ztrátami všeho druhu se velmi těžko získává zpět. Hlavní zodpovědnost však vždy nese premiér.
Jak efektivní byla podle vás vládní pomoc ekonomice v první vlně? Rozsah, rychlost i zaměření byly hodně kritizovány.
V dané situaci se kritika nutné vládní pomoci ekonomice dá víc než jen očekávat. Bylo slíbeno hodně, až příliš, pak se ukáže, že to nelze dost dobře a včas v přebyrokratizované ekonomice dostat k těm správným subjektům apod. To ovšem důvěru ve vládu dále podrývá.
Kde vidíte největší problém? Od března jsme přece jen o pár měsíců poučenější.
Myslím, že teď už je Antivirus trochu předržený program (jako ostatně i Kurzarbeit v Německu). Je mylné, že může pomoci udržovat pracovní místa, která už fakticky neexistují. Klame i zaměstnance, jichž se týká. Ti pak jinou práci nehledají, chybí jinde, kde volná místa existují, což je nejen ekonomicky neracionální, ale i vůči nim a vlastně obecně neetické. Nízká míra nezaměstnanosti je dnes klamavý ukazatel. Podobně je obtížné při všech možných Covid programech nezachraňovat i tzv. zombie firmy, firmy bez naděje na přežití. To je mrhání penězi daňových poplatníků.
Je letošní rozpočtový schodek čili dluh 500 miliard korun a navrhovaný schodek na příští rok 320 miliard adekvátní?
Pomoc byla a je nutná, jistý prostor pro ni existuje. (I proto, že v minulé finanční krizi Nečasova vláda přiškrtila rozpočtové výdaje, a tak držela vládní dluh na uzdě. To je třeba vidět jako zásluhu, nečekaný bonus pro současný kabinet.) Nicméně schodek 500 miliard letos je něco jako bianko šek, a k tomu se přihodí dalších 320 miliard v příštím roce, a další schodky ve střednědobém výhledu… To ničí finanční disciplínu, která charakterizuje naši zemi dlouhodobě od Aloise Rašína, dokonce v jistém smyslu i v době reálně socialistické (ne)ekonomiky. Nemluvě o tom, že tato disciplína byla pevnou součástí naší polistopadové transformace.
Mohutně si půjčuje kvůli záchraně evropských ekonomik včetně té české i EU. S nadsázkou – když to budou až do roku 2058 splácet i naše děti, dokonce vnuci, lze tyhle peníze brát jako investici do budoucnosti?
A navíc budeme prostřednictvím EU dluhopisu ručit i za už dlouhodobě ekonomicky velmi nemocné země jižní periferie Unie. Němci se něčemu podobnému dlouho bránili…
Vraťme se ještě k Česku. Jsme průmyslová země. Je to pro nás v koronavirové krizi výhoda anebo nevýhoda?
Vysoký podíl průmyslu na našem hrubém domácím produktu, podobně vysoký podíl pracujících v průmyslu na celkové zaměstnanosti, to jsou reality, ze kterých nevyskočíme. A proč také, když jde o soutěžeschopný průmysl, ten je třeba si udržet. V tom máme komparativní výhodu dlouhodobě, při dobrém propojení s technickými vysokými školami a v tvrdém soutěžním prostředí otevřené ekonomiky se vždy prosazují inovační schopnosti českých podnikatelů. Zkušenosti z úspěšné transformace v 90. letech jsou dostatečně přesvědčivé. Tehdy ovšem neexistovala taková přeregulovanost ekonomiky, jakou máme dnes, a k níž přidáváme i regulace, které si „dovážíme“ z Bruselu. Protože i tam tento problém existuje, Evropská unie stále jistou sklerózou trpí, je navenek moc protekcionistická.
Netušíme, jak se virus zachová v dalších týdnech a měsících, co se bude s ekonomikou dít. Ale je její aktuální hibernace k něčemu do budoucna dobrá?
Na to se prosím ptejte vlády. Ale přál bych si, aby vysvětlování bylo uděláno lépe než na dnešní tiskovce vlády. V tomto případě si vládě dovolím poradit. Prezentované slidy na televizních obrazovkách při středeční tiskové konferenci byly i pro zainteresovaného občana, jako jsem já, obtížně čitelné samy o sobě, nota bene, když před nimi ještě stáli a zacláněli zbytečně dva členové vlády. Pro příště bych si dovolil doporučit, aby televize promítala slidy na celou obrazovku a prezentující ministr, například ministr zdravotnictví, byl ev. v okénku v rohu obrazovky a používal světelné ukazovátko při povídání o dokumentaci na grafu. Technicky by to snad neměl být problém a diváci/občané situaci lépe porozumí.
