nahoru

Vztah Čechů k zubům se mění. Mladí do chrupu investují čím dál více času i peněz, říká Pavel Smažík

Martin Bartkovský 7. srpna 2020 • 14:00
Podnikatel a lékař Pavel Smažík, majitel společnosti Herbadent
Podnikatel a lékař Pavel Smažík, majitel společnosti Herbadent
• foto: 
Petr Hoffelner

Podnikatel a lékař Pavel Smažík se péči o zubní hygienu věnuje celý život. S oborem přišel do kontaktu hned zkraje 90. let díky seznámení se Švýcarem, který po otci zdělil firmu prodávající dentální potřeby. A už u toho zůstal.  Před časem se Pavel Smažík stal jediným majitelem tradiční české firmy Herbadent. "Vztah Čechů k zubům se mění – mladí lidé o svůj chrup pečují více než ti starší a jsou také ochotnější investovat do prevence čas i peníze,“ říká a odkazuje na nedávný rozsáhlý průzkum, který si jeho firma nechala zpracovat.

Jak jsou na tom Češi s péčí o svůj chrup?

Tak. Teď nevím, jak odpovědět. Diplomaticky řečeno, pořád máme rezervy. Už jen fakt, že ačkoliv zubní kartáček by se měl měnit každé 2-3 měsíce a průměr na Čecha a rok je asi 1,4 kartáčku, mluví sám za sebe. Na druhou stranu je třeba říci, že za posledních třicet let se situace v péči o ústní hygienu v Česku výrazně zlepšila.

Čím si vysvětlujete generační rozdíl, že mladí se ústní hygieně věnují víc?

Rozhodně je to tím, ve které době člověk získal základní návyky. Zároveň je ale ze studie Češi a zuby, kterou nechal Herbadent zpracovat, jasné, že to záleží na věku ošetřujícího stomatologa. A tím jsme zpět na začátku: záleží to na době, kdy člověk získal základní informace. Dnešek zubům prospívá.

Co Češi v porovnání se zbytkem Evropy?

Tady nemám jednoznačná data. Moje domněnka je, že po hrůzném stavu z doby socialismu se situace zlepšila. Bohužel ale ne plošně, stav chrupu výrazně závisí na návycích získaných v rodině a. A nejde jen o dělení dle finanční síly či vzdělání, je to prostě návyk, který je třeba nějak získat. V každém případě přístup rodičů je pro stav chrupu dětí určující.

Návštěvu zubaře má řada lidí stále spojenou se stresovou situací, strachem. Proč podle vás tato nelichotivá legenda přežívá?

To je obecná vlastnost legend. Žijí si svým životem, nezávislým na realitě. Dnešní stomatologie se zcela obejde bez bolesti, možností anestezie je několik druhů. Optimální ale samozřejmě je čistit si správně zuby. Čistý zub se nekazí. A prohlídka zrcátkem je bezbolestná v každém případě.

Z průzkumu, který jste zveřejnili na vašem webu vyplynulo, že významnou roli hraje věk zubaře. Čím mladší, tím vyšší pravděpodobnost, že se jeho pacient o sebe stará zodpovědněji. Jak tomu mám rozumět?

Jak už jsme říkal, mladší stomatologové získávali své první informace v době, která už dávala více možností a přístup k informacím se také v posledních destiletích výrazně zlepšil. Zubař, který chápe důležitost prevence, je pro pacienta pravým požehnáním.

Ústní hygiena už dlouho není jen čištění zubů, je nutné používat bylinné roztoky například proti parodontóze, nitě, mezizubní kartáčky. Máte vysledováno, kolik lidí věnuje svým zubům tak precizní péči?

Čištění zubů zubním a mezizubním kartáčkem je nutný základ. Používání dalších přípravků, jako jsou bylinné zubní pasty či bylinné ústní vody, pomáhá udržovat zdravé i dásně a předcházet tak gingivitidě či parodontitidě. Ze studie Češi a zuby vyplývá, že například používání speciálních past či bylinných ústních vod je v populaci poměrně rovnoměrné. Vysvětluji si to tak, že mladí je používají proto, aby problém nevznikl, a starší proto, aby se problému vzniklého v minulosti zbavili.

Mezi “poslušnějšími” pacienty převažují ženy. Přitom u mužů často zkoumají hezký chrup stejně jako sledují, zda mají čisté boty. Jaká bývá u této nedostačující péče mužská výmluva?

Obávám se, že úsloví „pořádný chlap má smrdět“ by našlo svou analogii i v péči o zuby a dásně. Ale dobrá zpráva je, že roste poměr mužů, kteří se o svá ústa starají dobře.

Oboru se věnujete už radu let, jakým vývojem prošel?

Já jsem vystudoval stomatologii těsně před revolucí a promoval jsem v roce 1990. Stomatologie se od té doby zásadně změnila. Ve škole jsme se ještě učili otiskovat zuby nahřátou hmotou v měděném kroužku a sádrovém otisku, odlévali jsme rozžhavený kov ručním prakem, na pacientech jsme pracovali rozhodně bez kofrdamu (latexové blány) a většinou bez anestezie, kompozitní výplně se míchaly z prášku a tekutiny a měly dvě barvy: tmavší a světlejší.

Je pravda, že už tenkrát to byly metody zastaralé. I na základě těchto zkušeností studenta jsem hned v roce 1990 založil firmu Dentamed, dovozce a distributora potřeb pro stomatology a snad jsem tím přispěl k rychlejší modernizaci české stomatologie. Dnešek, kdy se zuby skenují digitálním skenerem a korunku vyrobí digitální fréza z probarveného materiálu, se s tou dobou dá srovnávat asi jako Trabant s Tesla. Obojí jsou auta a dokonce obojí začíná na T. Rozdíl ale vidíte i cítíte.

Velké téma v zubní hygieně je výchova dětí. Platí, že jak se ke svým zubům chová rodič, tak přistupuje ke svým dětem?

Přesně. Návyky v péči o zuby získává dítě od rodičů, takzvaní „školní zubaři“ dnes neexistují. I proto podporuje Herbadent projekt Dětský úsměv, kde vyškolené dentální hygienistky pravidelně docházejí do školek a nižších tříd základních škol a učí děti správnému čištění zubů. A to opakovaně, ten návyk se musí opakovat a zafixovat. Čištění zubů musí být správné, a to není věc, kterou se člověk naučí jedním ukázáním.

Řada dětí se naučí správně čistit zuby až ve školce. Získají tam ty správné návyky, když na ně ráno a před spaním pečlivě nedohlížejí rodiče?

To je velice individuální. Někteří rodiče jsou skvělí a děti vedou ke správnému čištění, některé školky na ústní hygienu téměř nedbají. Optimální je, aby se dítě co nejdříve dozvědělo o důležitosti a technice správného čištění zubů od stomatologa nebo dentální hygienistky.

Stačí, aby děti používaly pouze zubní kartáček?

V zásadě ano, mechanické čištění zubů je základ. Zubní pasta ale jednak zvyšuje ochotu dítěte si zuby čistit a zároveň dodává sklovině fluoridové ionty a tím jí přeměnou hydroxyapatitu na fluorhydroxidapatit posiluje a chrání proti vzniku kazu.

Velké oblibě u rodičů se těší dětské elektrické zubní kartáčky, které po uplynutí “správného” časového intervalu zapískají. Co si o tom myslíte?

Každý nástroj je třeba umět používat. S ručním kartáčkem získá dítě i dospělý člověk cit. Elektrický kartáček pak umožní větší efektivitu čištění, ale sebelepší nástroj nenahradí pečlivost, trpělivost a pravidelnost.

Ve zmiňovaném průzkumu se také zabýváte návštěvami na zubní hygieně. Mladší lidé především ve větších městech už to ve směs berou jako nedílnou součást péče o chrup. Jak k tomu přesvědčit i starší lidi. Umím si představit, že pro řadu z nich je výdaj za zubní hygienu docela dost peněz.

Těch motivačních proslovů by mohlo být několik. Mohl bych jednak říkat, že zkažený zub nebo zanícená dáseň je prostě infekční onemocnění a žádný člověk si přece dobrovolně nenechá zanícenou ránu jinde na těle. Proč by zuby a dásně měly být výjimkou? Tím spíše, že je prokázáno, že bakterie ze zanícené dásně či infikovaného pulpy zubu se dostávají do krve a mohou zhoršit ostatní onemocnění srdce, kloubů, či dokonce komplikovat těhotenství. Na jiné lidi by více působila úvaha, že jedna návštěva u dentální hygienistky sice stojí v řádu tisíc korun, ale řešení ztráty zubu či dokonce několika zubů je záležitost několika tisíců až mnoha desetitisíců korun. Anebo bych to prostě zkrátil: nejlepší léčbou je vždy prevence.

Je recept na váš bylinný roztok proti parodontóze chráněný stejně jako recept na Becherovku?

Nevím, jak je chráněný recept na Becherovku, ale recept Herbadent je vlastně uvedený na každé naší krabičce. Extrakt ze sedmi vyjmenovaných léčivých bylin je už desítky let základem každého výrobku Herbadent.

Pravda ale je, že návod na „Ryzlink rýnský“ nebo na blendovanou skotskou je také obecně známý, ale zkušenosti a cit člověka, který finální výrobek dělá, jsou u přírodních produktů nezastupitelné. Náš hlavní sklepmistr pracuje v Herbadentu už pátou desítku let a své znalosti a zkušenosti teď předává mladším kolegům. Ten „návod“ na krabičce tedy nebude asi stačit.

Kolik lidí ho zná?

Dohromady jsou to čtyři lidi, kteří jsou schopní extrakt Herbadent vyrobit. A to tak, že výsledný produkt projde přísnými testy. Roztok Herbadent je totiž registrované léčivo a jako takový podléhá nejpřísnějším pravidlům GMP – správné výrobní praxe, kontrolované SUKL – Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Změnil se za těch 123 let, kdy je na trhu?

Roztok Herbadent, původně „masážní roztok na dásně“, se od svého vzniku v šedesáých letech minulého století nezměnil. To platí i pro sladová vína Condurango a Maltoferrochin, která se v našem sklepě vyrábějí už od dob zakladatele Dr. Svatka, tedy oněch 123 let.





Diskuse ke článku