Pavel Kolář a Jaroslav Svoboda: Čím dříve imunizujeme zdravou populaci, tím lépe ochráníme rizikové skupiny | Reflex.cz
nahoru

Pavel Kolář a Jaroslav Svoboda: Čím dříve imunizujeme zdravou populaci, tím lépe ochráníme rizikové skupiny

Bohumil Pečinka22. dubna 2020 • 18:30
Pavel Kolář, Jaroslav Svoboda
Pavel Kolář, Jaroslav Svoboda
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Články profesora Pavla Koláře (57) a imunologa Jaroslava Svobody (68) o nemoci covid-19 vzbudily před časem vzrušené reakce odborné i širší veřejnosti. Časopis Reflex s nimi připravil dvojrozhovor, v němž společně vysvětlují podstatu dnešní epidemiologické krize a možné cesty ven. Po vzájemné domluvě necháváme jejich odpovědi spojené.

Česká společnost zažívá už šestý týden karantény. Ve společnosti sílí pocit, že se motáme v bludném kruhu.

Dnešní situace se odvíjí od dvou základních a bohužel zcela protichůdných pohledů epidemiologů, některých imunologů, přeneseně i některých politiků a ve­řejnosti. První přístup chce virus eradikovat (úplně vymýtit; pozn. red.). Druhý chce společnost proti viru ochránit získáním kolektivní imunity. To je hlavní rozpor, jenž se v současné chvíli promítá do formulování jakékoli strategie boje s koronavirem. Je to také základní příčina zmatků mezi politiky a jejich štáby, což nebudí mezi lidmi důvěru. Musíme tyto věci jasně pojmenovat a říct, kam chceme jít.

Jak uvažují hlavní stoupenci eradikace, tedy vymýcení viru?

Chtějí porazit virus, jako tomu bylo u SARS či MERS, což není v případě covid-19 možné vzhledem k biologickým vlastnostem viru i imunitního systému člověka. Někdy to nesmyslně nazývají slovy „marginalizace viru“. Tento postup prosazují kromě některých laiků nejen někteří experti (epidemiologové, imunologové), ale i teoretici (matematici a IT odborníci), kteří se – často bez znalosti podstaty onemocnění – opírají o koncepční modely ochrany obyvatelstva za takto definovaným účelem.

Co tím myslíte?

Typickým příkladem této strategie je plošná chytrá karanténa. Ani z epidemiologického hlediska však nemůžeme SARS či MERS porovnávat s covid-19. Prakticky každý, kdo se v minulosti infikoval SARS a MERS, těžce onemocněl, a proto bylo možné a nutné přesně sledovat cestu šíření viru a zastavit ho.

Jak byste popsali druhý přístup?

Tento virus je ve světě natolik rozšířen, že ho není možné eradikovat (vypudit či „marginalizovat“). Musíme proti němu získat cílenou, tzv. adaptivní imunitu. Epidemii pak zvládneme tehdy, když bude mít populace dostatečný počet lidí mající proti viru cílenou imunitu. Většina vědců se dnes shoduje na tom, že když dojde k imunizaci alespoň 60 procent obyvatel, dojde k oslabení viru a celkové ochraně společnosti. Dokud se neobjeví proti covid-19 vakcína či lék, je postupná imunizace společnosti jedinou reálnou cestou z toho velkého problému! Tato epidemie totiž vykazuje standardní rysy epidemie běžným virovým nemocněním a také standardně skončí.

Jak si proces imunizace konkrétně představujete?

Abychom získali cílenou imunitu proti konkrétnímu viru, je nutné se s ním potkat. Ne se před ním měsíce a léta schovávat a čekat na vakcínu. Dojde pak k vytvoření specifické (cílené) adaptivní buněčné imunity s dlouhodobým účinkem. Ta je zajištěna především paměťovými (memory) T lymfocyty, jež potom ve spolupráci s B lymfocyty produkují protilátky. U virových onemocnění je rozhodující T buněčná imunita a přirozená imunita, protilátky mají dlouhodobě podružný význam. Ty okamžitě zareagují na jakýkoliv další kontakt s tímto virem a rychle ho z těla odstraní ve spolupráci se zmíněnou „přirozenou imunitou“. V paměťových buňkách je přítomno tajemství často celoživotní imunity, která je v případě potřeby pohotově aktivována.

Takže lidé, kteří prodělali infekci koronavirem, už přestávají být infekční pro své okolí?

Všechny dosavadní studie i klinická pozorování, například poslední studie z minulého týdne z Německa, jež byla několikrát ověřována, svědčí pro to, že lidé, kteří infekci novým koronavirem prodělali, přestávají být infekční stejným virem. Tito lidé pak chrání ty oslabené a rizikové skupiny, jež jsou infekcí ohrožené. Dokud nebude mít dostatečné množství zdravých lidí tuto imunitu, budou rizikoví jedinci stále ohroženi. Proto platí: čím dříve imunizujeme zdravou populaci, tím dříve ochráníme rizikové skupiny obyvatelstva.

Lidská imunita se časem mění, ne?

Samozřejmě nelze v budoucnosti vyloučit, že v situaci, kdy by se z jiných důvodů (například cytostatika) pacientova buněčná imunita zhroutila a virus se znovu po letech v populaci objevil, že by se, už jako vysoce rizikoví pacienti, mohli znovu nakazit a potom by byli pochopitelně znovu infekční. Bohužel, podobnou přechodnou poruchu imunity mohou vyvolat i spalničky, třeba u očkovaného dítěte. Virus se není schopen překopírovat do jádra lidské buňky, tedy proto v lidském těle nepřetrvává a dotyčný člověk nemůže nikoho nakazit.

Občas se stává, že člověk, který již infekci překonal, se při testech ukáže jako pozitivní. Jak si to vysvětlujete?

Nejde obvykle o reinfekci, ale přechodné zpomalení zabíjení viru ve fagocytech (nedoléčení), jež ho pohltily („přechodný rezervoár“). Virus postupně nakonec vymizí. Jde o raritní situace. V některých případech šlo i o špatné testování.


Profesor Pavel Kolář (57) vystudoval FTVS UK. Od roku 2000 je přednostou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty UK a současně jejím proděkanem. Je zakladatelem školy DNS (Dynamické neuromuskulární stabilizace), dnes školené po celém světě. Napsal desítky odborných knih a textů a působí na mnoha zahraničních univerzitách. Je spolumajitelem pražského Centra pohybové medicíny.

Jaroslav Svoboda (68) vystudoval 1. lékařskou fakultu UK. Spoluzaložil 1. ambulanci pro klinickou imunologii. Napsal první knihu v češtině o HIV/AIDS a třídílnou učebnici vnitřního lékařství. Celý profesní život se zabývá imunologií virových onemocnění. Na své soukromé ambulantní klinice se věnuje lidem se záhadnými diagnózami, což mu v lékařských kruzích vyneslo přezdívku doktor House.

Kdy může skončit karanténa? Byla vládní omezení přehnaná? Jak se může pandemie dál vyvíjet? Přečtete si v novém tištěném Reflexu velký rozhovor s profesorem Pavlem Kolářem a imunologem Jaroslavem Svobodu >>>

Reflex 17/2020





Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější