Dokument Pandemie: Covid-19 přinese pohled předních lékařů, akademiků i státních představitelů | Reflex.cz
nahoru

Dokument Pandemie: Covid-19 přinese pohled předních lékařů, akademiků i státních představitelů

5. dubna 2020 • 16:00
I COVID-19 jednou skončí, stejně jako epidemie a pandemie v minulosti
I COVID-19 jednou skončí, stejně jako epidemie a pandemie v minulosti
• foto: 
iStock

Dne 5. dubna od 20 hodin bude mít na Discovery Channel premiéru dokumentární pořad s názvem Pandemie: Covid-19. Tento dokument zavede diváky do boje, který má zabránit šíření pandemie, přinese poslední novinky o tom, jak vláda koordinuje testování a léčbu pacientů, a ukáže, jak předcházet dalšímu šíření. Odborníci odhalí, proč je COVID-19 jedinečný, proč na něj byl svět tak nepřipravený a co bylo možné udělat jinak, aby se jeho šíření zabránilo. Speciál zároveň vystopuje počátek rozšíření ve Spojených státech až k prvnímu pacientovi, bude sledovat rychlé rozšíření v Seattlu a zkoumat dramatický a neočekávaný přenos v celé zemi. Diváci si vyslechnou přední lékařské odborníky v první linii i akademiky, státní představitele a pacienty s bezprostředními zkušenostmi.  

Christine McDanielová, vedoucí výzkumná pracovnice Mercatus Center při univerzitě v americké Virginii a jedna z protagonistek tohoto dokumentu, odpovídá na otázky týkající se globálního ekonomického dopadu pandemie koronaviru. 

Svět teď zažívá těžké časy. Můžete nám prosím říct, jak vás samotnou ovlivňuje pandemie koronaviru jak profesně, tak v osobním životě nebo i dalších oblastech vaší existence?

Snažíme se zůstat doma. Mám štěstí, že pracovat z domova můžu. Vím, že ne každý má tu možnost. Děti nechodí do školy. Ve Virginii jsme včera dostali oznámení od guvernéra, že se chystají zavřít školy až do konce školního roku. Takže naše životy se dost rychle změnily.

Co mohou diváci od tohoto nového dokumentárního filmu Covid19: Pandemie, který bude mít premiéru na kanálu Discovery, očekávat?

Nepůjde v něm o honbu lidí za zprávami ani o snahy předvídat, co se stane zítra. Myslím, že to bude jedinečný dokument, protože si zachovává odstup, ukazuje celkový obrázek z pohledu vědy a odborníků v oboru, kteří vysvětlují, co se stalo, proč je COVID-19 jedinečný a proč na něj byl svět tak nepřipravený nebo co se mohlo udělat jinak, aby se zabránilo šíření nákazy.

Co byl při tvorbě tohoto dokumentu možná nejzajímavější poznatek nebo narazila jste na něco, co jste vy osobně možná nevěděla nebo zjistila nebo co chcete, aby si z toho lidé odnesli?

Asi dvě věci. Jedna platí pro současnou chvíli, a to je okamžitá naléhavá potřeba zabránit šíření viru. Protože jedna věc, kterou se od odborníků ve zdravotnictví dozvíte, je, jak rychle a exponenciálně se virus šíří. A jakmile ho dostanete za určitý bod, je téměř nemožné jeho šíření zabránit. V tomto bodě budou ekonomické následky dost rozsáhlé. Takže myslím, že jedna věc, která z toho vyplyne, je naléhavost situace.

My ekonomové studujeme lidské chování. A to nás opravdu nutí přemýšlet o lidském chování na nejzákladnější úrovni. A připomínáme si, že se každé ráno vzbudíme a myslíme si, že prožijeme plus minus den hodně podobný tomu včerejšímu. A proto, když se podíváte na lidské chování touto optikou, pochopíte, proč to většině společností trvalo tak dlouho - déle, než by si odborníci ve zdravotnictví přáli -, přizpůsobit se nové realitě, ve které žijeme.

A myslím, že další věc, kterou jsem si z toho nakonec vzala já, je, nakolik jsou lidé společenští tvorové a jak jeden druhého potřebujeme.

Můžeme najít nějakou situaci v historii, řekněme během minulého století, která se této krizi podobá a ze které můžeme čerpat inspiraci, jak se s těmito problémy vypořádat?

Nic srovnatelného z novodobé historie mě nenapadá. Jistě, v roce 1918 tu byla španělská chřipka, která měla původ v Kansasu. Ta byla nejvražednější v historii. Pokud to porovnáte s prasečí chřipkou H1N1 v roce 2009, která měla myslím původ v Mexiku, tak ta měla mnohem nižší úmrtnost. Ale úmrtnost COVID-19 ještě neznáme, protože zatím nemáme spolehlivá data. Takže je ještě příliš brzy na to, abychom řekli, jestli máme co do činění s něčím, jako je španělská chřipka, nebo prasečí chřipka. Zatím se zdá, že se spíš podobá prasečí chřipce tím, že je vysoce infekční, ale smrtelnost je vyšší pouze u určitých segmentů populace. Ale dopady faktoru strachu jsou tak velké, že ekonomické dopady mohou být ještě horší než zdravotní.

Pokud mluvíme o světové ekonomice, v několika posledních letech došlo k mezinárodnímu hospodářského rozmachu. V České republice jsme měli nejnižší nezaměstnanost za desítky let. Myslíte si, že globální trh byl na tento zvrat připravený?

Světový trh na tento zvrat připravený nebyl. Ale to je lidská povaha. Uvědomte si, že neobchodují země, ale lidé. A lidská povaha je taková, že máme tendenci se ráno probudit a myslet si, že dnešní den bude s nějakou drobnou odchylkou stejný jako ten včerejší. A proto na tento typ krize nikdo připravený nebyl. A zdá se, že ani přes mnohé varovné signály od odborníků ve zdravotnictví v minulých letech nebyly připravené ani vlády. Proto nemůžete ani čekat, že budou naprosto připravení jednotliví lidé.

Tedy myslím si, že globální trh nebyl připravený. Pamatujte si, že globální trh je dobrý v řízení rizik, ale s nejistotou už mu to tak dobře nejde. A právě teď je kolem nás nejistoty tolik, že je téměř nemožné zvážit náklady a přínosy určitých strategií. A proto jsme svědky takové volatility na trhu.

Ano, rozumím. Můžete tedy říct, zda vidíte nějaký způsob, jak v tuto chvíli zmírnit nebo zvrátit ekonomický dopad?

To opravdu záleží na konkrétním společenství a zemi, v níž lidé žijí, a v jaké fázi rozšíření nákazy se nacházejí. Zdá se, že město New York je téměř připraveno vstoupit do nejhorší fáze, zatímco Čína má zřejmě tu nejhorší fázi za sebou. Ale pokud jsou vlády v tuto chvíli schopné pomoct lidem s tím nejzákladnějším, zejména domácnostem, kde se lidé bezprostředně ocitli bez práce, pak to bude pomoc, která lidi alespoň v tom nejnutnějším udrží nad vodou. Z dlouhodobějšího hlediska si myslím, že budou trhy hledat a testovat strategie pro sofistikovanější přístup ke karanténě, abychom se mohli vrátit do práce a do školy. Ale tak daleko prozatím nejsme.

Další část, která je vážně ohrožená, jsou osobní záležitosti, jako je kulturní život a podobné věci. Co byste doporučila lidem, kteří jsou teď doma, jak mohou například šetřit peníze nebo za jaké produkty je mají utrácet?

To už je opravdu na lidech, záleží na tom, co jim nejvíc vyhovuje. Jsou lidé, kteří už přišli o práci, a ti jsou ve velmi odlišné situaci než ti, kdo stále mohou pracovat a pracují z domova. Na druhé straně vidíme, že se dobře daří podnikání, které umožňuje digitální propojení. Všimla jsem si, že cena akcií společnosti Zoom, která dělá online video telekonference, dosáhla rekordní výše. Ale po čase se ekonomika této nové poptávce přizpůsobí.

Ale myslím si, že toto období způsobí, že si mnoho společností rozmyslí, jak přistupovat ke služebním cestám. U určitých kontaktů, které v minulosti mohly probíhat osobně, se do budoucna možná přehodnotí, zda je to nutné. Ale zároveň je stále důležité budovat důvěru a důvěra se obvykle buduje tváří v tvář. Bude tedy zajímavé vidět, jak se podniky v tomto novém světě, do kterého vstupujeme, vyvinou. Protože dokud není zastaveno šíření viru a není nalezena vakcína, cestování bude velice rizikové.

Přes to všechno, myslíte si, že ze současné situace vzejde něco pozitivního?

Ano. Často si neuvědomujeme, co máme, než o to přijdeme. Je to lidská přirozenost. Od mnoha lidí slyším, jak moc se jim stýská po kolezích a jak cenný je osobní kontakt. Přemýšlím o posledním desetiletí, trochu jsme si kvůli pokročilým technologiím přestali cenit osobního kontaktu. A teď, když ho nemáme, skutečně vidíme, jaký to má na nás vliv, když se osobně nevídáme. Myslím si, že někteří lidé přehodnotí, jak cenné to ve skutečnosti je. Možná potom lidé více ocení, jak mohou využívat technologie mnoha dalšími způsoby, než si mysleli, ale nakonec, člověk je tvor společenský, potřebujeme být s jinými lidmi.

Ano, v tom je potenciál pro změnu firemního myšlení. A co globální trhy, myslíte si, že některé ekonomiky to úplně zničí? Například italskou ekonomiku nebo některé další evropské země, které trpí? Myslíte si, že jsou regiony, které budou trpět víc než jiné?

Ano, některé regiony budou určitě trpět víc než jiné, to bude záviset na tom, jak dokážou řídit vlastní domácí ekonomiku. A lépe na tom budou i ty země, kde se zdá, že virus zvládají. Pokud to vezmeme kolem a kolem, například Jižní Korea byla považována za zemi, která i v nejhorších dnech skutečně vyčnívala a počet případů je jen zlomkem toho, co se děje v jiných zemích. Oni udělali tři věci: rychlé opatření, rozsáhlé testování a sledování kontaktů a pak měli skutečně rozhodující podporu občanů. Takže země, které to dokážou, na tom budou lépe.

Ale i kdyby v Jižní Koreji byli sami s virem u konce, zbytek globální ekonomiky si tím bude dál procházet. A proto bude nemožné se určitému typu útlumu vyhnout kvůli propojení s globální ekonomikou. A země, které virus nezvládají nebo které na něj nebyly připravené, budou nejen trpět, protože trpí globální ekonomika a ony jsou na globální ekonomiku navázané, ale pak také dopady na domácí ekonomiku budou samozřejmě o to drastičtější. Bude to tedy mít na různé země různé dopady.

Ale je třeba si uvědomit, že globální ekonomika do toho vstupovala dost silná. A dlouhodobě to, co ekonomický růst pohání, je čistě populace. A pak také technologie a lidský kapitál, inovace, a to všechno tu bude dál, až tohle skončí. V dlouhodobém výhledu, až bude po všem, zůstane struktura globální ekonomiky nedotčená. Lidé možná budou spolupracovat trochu jinak, možná budou přikládat jinou váhu cestování a digitálnímu propojení a skutečně můžeme najít nové a lepší způsoby, jak používat technologie, které máme. Možná nám to přinese nové technologie, které tu dříve nebyly.

Takže já vidím naději v dlouhodobém výhledu. Ale v této chvíli je pravděpodobné, že bude hůř, než nastane zlepšení.

Takže pokud mluvíme o úrovni mikropodniků, která odvětví činnosti budou podle vás trpět nejvíce, hotely nebo služby pro turisty? Jsou nějaká další ohrožená odvětví?

Ano. Cestování a cestovní ruch to evidentně zasáhne, tam ten zásah bude jeden z nejtěžších. Uvědomte si, že cestování a cestovní ruch představují 10 % světové ekonomiky. Takže to není jen těch 10 % světové ekonomiky, ale také veškeré podnikání, které s cestováním a turistikou souvisí. V USA připadá na jeden dolar investovaný do cestování a cestovního ruchu dalších 0,72 dolaru ekonomické činnosti, která vzniká kolem něj. Takže se dopady budou přelévat i do jiných oblastí. Existují přímé dopady, které silně pocítíme, třeba v cestovním ruchu, ale pak budou ovlivněny také všechny další sektory, které na cestování a cestovní ruch spoléhají.

A pak samozřejmě podnikové modely, které spoléhají na návštěvnost, jako jsou restaurace a určité maloobchodní prodejny. Ale na druhou stranu si mohou najít nové možnosti díky tomu, že lidé nemohou fyzicky cestovat, nové způsoby poskytování služeb svým zákazníkům.

A podniky, kterým se daří, jsou, jak jsem říkala, podniky, které lidi digitálně propojují, například Zoom, tomu se teď daří velmi dobře.

Myslíte si, že jsou další podniky, kterým to dodá sílu, online operátoři nebo něco podobného?

No, to hodně záleží na tom, jak rychle se lidé budou moci vrátit do práce. Protože nakonec všechno závisí na poptávce. Takže si řeknete, dobře, kdo pracuje, kde je poptávka a jaké typy zboží nebo služeb poptávají lidé, kteří pracují? To je tržní segment, který přežije nebo poroste.

A co pracovní trh, myslíte si, že změny, které se teď objevují, budou trvalé? Někomu se například bude líbit trend práce z domova, myslíte si, že zaměstnavatelé budou nadále svým zaměstnancům takový benefit poskytovat?

To bude zajímavé. Protože teď už jsou společnosti, které svým lidem dovolovaly pracovat z domova docela dlouho. Některé společnosti na to byly opravdu dobře připravené. Ale pak jsou tu společnosti a podnikové modely, jejichž lidé prostě z domova pracovat nemohou. A taky je tu spousta společností, které začínají umožňovat práci na dálku. Takže bude zajímavé, jak se to vyvine. Možná zjistí, že nepotřebují tolik lidí v kanceláři, jak se domnívali. Nebo mohou zjistit, že jsou konkrétní lidé, kteří tam opravdu být musí, a jiní lidé, kteří mohou být skutečně kdekoli. Podniky tak můžou získat víc informací o tom, jak své zaměstnance efektivněji využívat.

A myslíte si, že tato krize nějak ovlivní projekty Evropské unie?

V krizi mají lidé tendenci se semknout a bude zajímavé sledovat, jak si s tím Evropská unie poradí. Ale kdybych měla hádat, řekla bych, že to Evropu ještě více spojí.

Jedna z britských společností, které dělají ventilátory, zpřístupnila své duševní vlastnictví a poskytla své podrobné plány dalším společnostem, aby také pomohly při výrobě ventilátorů. Zajímalo by mě, kdyby se našel lék, jak by se to pak muselo udělat, aby ho mohly společnosti vyrábět? Jak se díváte na to, jak se nakládá s duševním vlastnictvím nebo co se to v této oblasti změnilo?

To je opravdu zajímavá otázka. Ve skutečnosti nevím. Například jsem viděla řadu podniků, které byly mimořádně velkorysé ve způsobu nakládání se svým zbožím a službami a vztahy se zákazníky. A i když tím nevydělávají žádné další peníze, tak pro řadu podniků představuje hodnotu jejich značka. A vědí, že to, jak se postavily k současné krizi, si budou lidé v budoucnu pamatovat. A proto je v jejich zájmu, aby teď byly velkorysé, pokud mají nějakou naději, že pokles přežijí.

Z hlediska duševního vlastnictví a léčiv v určitou chvíli může vláda - závisí to na tom, o jaké zemi mluvíme - zasáhnout a požadovat léky nebo může při skutečném ohrožení zdraví veřejnosti převzít soukromou společnost a výrobu. Je pak v zájmu firmy s vládou spolupracovat pro blaho celé společnosti, aby k tomuto scénáři nedošlo. Takže to samozřejmě firmy dělají - pravděpodobně proto, že jsou dobří lidé, ale také v zájmu zachování vlastního podniku.

Země na celém světě uzavírají hranice, aby zastavily šíření viru. Myslíte si, že cestovní ruch sníží ceny, až se šíření zastaví a lidé začnou znovu svobodně cestovat, nebo se ceny zvýší, aby se nahradily zisky ušlé v této době?

Co se týče cestovního ruchu - zažíváme nabídkový a poptávkový šok. Z hlediska nabídkového šoku máme například omezení cestovat a pak jsme svědky, jak se některé akce ruší, takže nabídka klesá. Ale také samozřejmě vidíme, že klesá poptávka. Co se týče strachu z cestování, lidé ruší dovolené. Takže máme šok nabídky a šok poptávky. Takže nemůžou zvýšit ceny, když nemají poptávku. V budoucnu, až se virus nebude rozšiřovat, a ještě dál, kdy bude nalezena vakcína, pak si snad můžeme představit, že se vrátíme k normálu. Ale v této chvíli si jen těžko přestavíme, že by se zvýšily ceny, protože není poptávka.

Takže se ptám, co se stane, až se šíření viru zastaví?

Až budou lidé znovu považovat cestování za bezpečné, pak se věci zase vrátí do normálu. Ale je také možné, že určité segmenty populace mohou mít dlouhodobější pocit zranitelnosti a rizika, že jsou více ohrožení, například staří lidé. A ti ve skutečnosti cestují hodně a generace narozená během baby boomu také. A pak jsou tu ohrožení jednotlivci všech věkových kategorií, kteří mohou být touto událostí skutečně ovlivněni a mohou být dokonce ovlivněni psychicky, takže budou mít menší chuť v budoucnu riskovat. Tyto skupiny možná budou cestovat jinak. Uvidíme, jak budou v příštích letech reagovat.

Ceny jakého zboží kvůli tomu vzrostou nejvíc? Jak se budou podniky vypořádávat s nedostatkem kvůli zákazu přepravy?

To bude zase záležet na nabídce a poptávce a typu zboží. Ceny vzrostou jen do té míry, jakou trh může unést a jakou jsou lidé ochotní platit. Například na východním pobřeží tady ve Spojených státech se rychle vyprodal toaletní papír, ceny trochu vzrostly, ale ne moc, i když byly některé případy, kdy byly ceny nemravné. Ale když jdu do obchodu, regály jsou plné zboží přinejmenším do poloviny odpoledne a pak, když se vyprodá, co potřebuji, vrátím se další den dopoledne a obvykle už to mají. Takže může být nějaké zboží, kterého bude skutečně nedostatek kvůli narušení hlavních částí dodavatelského řetězce. Ale myslím si, že skutečným faktorem, který ceny zboží řídí, bude spíš strana poptávky než nabídky.

Co byste v této době poradila malým podnikům a podnikatelům?

Já jsem jen ekonom, takže já vidím, jak se malé podniky a podnikatelé přizpůsobují změně poptávky. Ty podniky, které si budují značku, budou mít lepší pozici pro přežití než ty, které to nedělají. A uvědomme si, že mnoho lidí zažívá strach a zděšení a chce se při nakupování cítit dobře a bezpečně. Takže podniky, které umí pracovat na budování značky, budují důvěru, nacházejí nové možnosti - protože je budou muset nacházet, inovativní způsoby budování důvěry - to jsou podniky, které budou mít pravděpodobně mezi zákazníky více příznivců a budou mít větší šanci, že přežijí.

Myslíte si, že Čína, ze které se virus rozšířil, bude z dlouhodobého hlediska strádat, nebo tím získá?

No, čistě vzhledem k rozloze tvoří Čína obrovskou část světové ekonomiky. Těžko říct... to se nezmění. Podniky se možná do určité míry budou víc snažit diverzifikovat svůj dodavatelský řetězec směrem z Číny. Ale těžko říct, jak ji můžete ze svého dodavatelského řetězce zcela vyškrtnout.

Z hlediska rozsahu a schopnosti získat dodavatele z rozmanité nabídky dalších podniků nemají výrobci v USA žádnou náhradu za zemi, jako je Čína. Teď tu opravdu není žádná jiná země, která by to dokázala. Těžko si představit, jak by Čína mohla hrát v globálních dodavatelských řetězcích dramaticky menší roli.

Ale zároveň při obchodním tlaku a pak se současnou pandemií může nastat určitý posun v myšlení, jak najít jiné způsoby diverzifikace dodavatelského řetězce. Ale jen s ohledem na velikost čínského trhu ji odříznout nemůžete. Podniky by nebyly ziskové, pokud by Čínu úplně odstřihly.

Myslíte si, že bude zotavení rychlé? Mohla byste to nějak odhadnout, jestli se virus podaří zastavit?

Ano, to je opravdu dobrá otázka a každého to zajímá. Já to samozřejmě nevím. Myslím, že to neví nikdo. Ale před pár týdny čísla, která jsem viděla, ukazovala hluboký pokles, ale pak dost rychlou obnovu ve třetím čtvrtletí. Ale to se každý den mění. Zdá se, že jsme (v New Yorku, pozn. red.) přibližně deset dní za Itálií a různé země se s tím vypořádávají různě. Kdybychom se s tím uměli vypořádat jako Jižní Korea, mohli bychom mít před sebou jinou situaci. Pokud město New York zažije to, co zažívá Itálie, pak místo křivky ve tvaru V, kde je krátký pokles a pak rychlý vzestup, by mohlo dojít k silnějšímu poklesu a zůstali bychom nějakou dobu dole a pak bychom se pomalu vzpamatovávali. Takže si myslím, že to skutečně bude záviset na tom, jak se vyvine příští měsíc, alespoň pro ekonomiku USA.

Některé země byly v přijímání opatření pomalé, např. omezení volného pohybu a zastavení některých oborů, kaváren, obchodů, prodejen apod. Je nejlepší udělat rozhodnutí dříve a přijít o peníze, nebo ho pozdržet do chvíle, kdy už není jiná možnost?

V konečném důsledku ano. Myslím, že to záleží - podle údajů, které máme k dispozici - na ceně, tedy musíte zvážit přínosy a náklady. A to je těžké rozhodnutí, protože cena za to, že pozastavíte ekonomiku, se zdá být vysoká. A ve skutečnosti neznáme cenu, pokud bychom to neudělali, protože jsme v takové situaci nikdy předtím nebyli. Ale teď můžeme sledovat, čím si prošla Itálie, čím si projde New York, Seattle. A podle informací, které dostáváme, se zdá, že cena za přehnanou reakci z hlediska toho, že zůstanete krátkodobě na místě, je vyvážena přínosy takového postupu. Jinými slovy, krátkodobá cena za to, že zůstanete stát, tedy krátkodobá cena za pozastavení ekonomiky na krátké období je malá ve srovnání s cenou, kdybychom to neudělali a museli přetrpět velmi dlouhý, velmi nákladný pokles.

To jistě. Ale v praxi byly některé oblasti naprosto paralyzované. Myslíte si, že to ovlivní jednotnost Evropy nebo vztahy mezi dalšími zeměmi?

Já nevím. Mnoho lidí o tom přemýšlí. Myslím si, že v dobách krize často vidíme, že se lidé spíš semknou, než rozdělí. Nebyla bych překvapená, kdyby to ovlivnilo jednotu Evropy z hlediska jejího pevnějšího spojení. Podívejte se, co se odehrává v Itálii, a podívejte se na reakce jejích sousedů. Německo přebírá italské pacienty. Myslím si, že v dobách takových typů zdravotních krizí se lidé sbližují. Pandemie COVID-19 je jako zdravotní krize, která nezná hranice a může nakazit kohokoli. Teď se nezdá, že by měla stejnou smrtelnost u všech věkových skupin, ale ovlivnit může každého. A myslím si, že je to připomenutí, že jsme v tom spolu. Co udělám, to vás ovlivní buď přímo, nebo nepřímo. A v tomto ohledu a zejména jak sledujeme spolupráci určitých zemí z jinými, by mě nepřekvapilo, kdyby to Evropu stmelilo.

Christine McDanielová je vedoucí výzkumnou pracovnicí v Mercatus Center. Její výzkum se zaměřuje na mezinárodní obchod, globalizaci a práva duševního vlastnictví.

Dříve pracovala jako vedoucí ekonomka v globální právní firmě Sidley Austin, LLP. Zastávala několik funkcí ve vládě USA, včetně pozice náměstkyně tajemníka ministerstva financí a vedoucí ekonomky obchodu v Radě ekonomických poradců Bílého domu, pracovala v ekonomických kancelářích amerického ministerstva obchodu, působila jako obchodní zástupkyně USA nebo v americké komisi pro mezinárodní obchod.

McDanielová psala mimo jiné pro Wall Street Journal, Politico, The Hill a Forbes. Mediálně vystupovala v CNBC, CBC, Bloomberg a MSNBC. McDAnielová strávila tři roky v Austrálii jako zástupce hlavního ekonoma v australském patentovém úřadu. Publikovala články v oblastech mezinárodního obchodu, duševního vlastnictví a empirické analýzy a modelování obchodu. Je držitelkou titulu Ph.D. v oboru ekonomie na Univerzitě Colorado a získala titul B.A. v oboru ekonomie a japonských studií na Univerzitě v Illinoa.



Klíčová slova: covid-19, koronavirus, dokument



Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější