Jak se šňupe v Praze: Reportáž z podniků a záchodků, kde díky kokainu zítra znamená včera | Reflex.cz
nahoru

Jak se šňupe v Praze: Reportáž z podniků a záchodků, kde díky kokainu zítra znamená včera

Kryštof Pavelka15. srpna 2019 • 09:00
Jak se šňupe v Praze: Reportáž z podniků a záchodků, kde díky kokainu zítra znamená včera
foto: fotomontáž Jan Ignác Říha

Kokain si v obecném povědomí drží pověst drahé drogy z vyšších kruhů. Dávno už to neplatí. Pár lajn koksu si už mohou dovolit i lidé s průměrnými příjmy. Jak vypadá takový večer ve společnosti mýty opředeného bílého prášku? Vlastně dost obyčejně.

Je pátek kolem půl desáté večer a Praha se pořád peče ve vlastní šťávě. Na hospodské zahrádce pod kaštany v pražských Vinohradech je však příjemně. Páté pivo chladí ještě líp než čtvrté. Je pomalu načase dát večeru akceleraci.

„Mám mu napsat?“ ptá se osmadvacetiletý týpek, nedávný absolvent DAMU, osazenstva zbytku stolu, mezi nímž sedím i já. Otázka je víceméně formální. Jasně že má. „Bude tu za půl hodiny,“ oznámí tazatel po dvou třech minutách ťukání do smartphonu. Prakticky identické rozhovory proběhnou toho večera po celé Praze, ve stovkách a tisících mírných obměn. Objednat si v roce 2019 v hlavním městě republiky kokain je rychlejší a jednodušší než si nechat dovézt pizzu.

Od Sherlocka k Pablovi

Zboží, které nám dovezou doslova až pod nos, si lidé užívají od poloviny devatenáctého století. Detailně popsaný proces izolace alkaloidu z listů koky vynesl roku 1860 německému chemiku Albertu Niemannovi doktorát. Nová substance si, podobně jako morfium, našla rychle cestu nejprve k medicínskému a následně i ke komerčnímu využití.

Na trhu bylo k dostání víno s výtažkem koky, americké časopisy tiskly reklamy na produkty jako „Burnettův kokain na vlasy“ a kokain je pochopitelně dodnes součástí názvu nejprodávanější limonády na světě, jejíž červeno-bílé logo je symbolem amerického kapitalismu.

Kokain užíval pro koncentraci svých dedukčních schopností král detektivů Sherlock Holmes, ke značné nelibosti milého doktora Watsona. Rekreační užívání drogy se na přelomu devatenáctého a dvacátého století začalo masově šířit. Následovaly zákonné úpravy, nejprve regulační a pak zcela prohibiční, které, jak už to v případě každého „boje proti drogám“ bývá, měly jediný efekt: zvýšení cen zakázaného zboží. Snížení zájmu o ně rozhodně ne.

Vysněžit se

Na kokainu burácela americká dvacátá léta, takzvaná Roaring Twenties, i obdobné „bláznivé roky“, années folles, ve Francii, jejichž středobodem byla Paříž. Kokain tvořil nedílnou součást kosmopolitní a volnomyšlenkářské kabaretní atmosféry poválečného Berlína, již tak nenáviděl Hitler, slavné jsou i „sněhové“ dýchánky filmového Barrandova.

Po útlumu v padesátých a šedesátých letech se kokain vrátil s plnou silou v sedmdesátkách, a zejména osmdesátkách. Pofrkávající burzovní makléři v kvádrech za tisíce dolarů a s egem vystřeleným do stratosféry byli právě tak symbolem reaganovské Ameriky jako neprůstřelná muskulatura Arnieho Schwarzeneggera. Kokain, přesněji jeho derivát, zvaný crack, zaplavil chudinské čtvrti v USA, kokainový král Pablo Escobar vedl neoficiální žebříček nejbohatších lidí planety. A prodej sněhobílého prášku je lukrativní dodnes.

Jako u hokynáře

Sotva půl hodiny po rozhodnutí „to objednat“ staví na rohu před hospodskou zahrádkou taxík. Vystupuje z něj kluk něco před dvacet. U stolu se mezitím skládají finance: někdo přihodí tisícovku, někdo pětistovku a dohromady to vydá dva a půl tisíce korun za „gram“, distribuovaný v malých uzavíratelných pytlíčcích. Pochopitelně z plastu, móda environmentálně zodpovědného balení produktů zatím do drogového byznysu nedorazila.

Dealer, říkejme mu třeba Josip, pochází z Chorvatska a během rychlé výměny z ruky do ruky se s ním sluší vyměnit pár zdvořilostních frází. Co prý plánujeme na večer? ptá se Josip, v klidu předává zboží a rychle si přepočítává peníze.

Odpovídáme, že vcelku nic, prostě večer s přáteli. „A kšefty jdou dobře?“ zní naše opět zdvořilostní otázka. „Bezvadně,“ zubí se dealer. Horká letní noc mu prý navíc připomíná léto doma v Chorvatsku. Nebýt toho, že si právě pořizujeme nelegální produkt, s nímž obchodují ty největší a nejnebezpečnější zločinecké organizace planety, předchozí scéna by se hodila spíše do nějaké knihy od Karla Poláčka, kde spolu rozšafně konverzují vážení majitelé maloměstských hokynářství a jejich akurátní zákazníci, než k popisu pouličního nákupu drog.

Centrální sklad

„Budu on-line minimálně do dvou tří ráno“ loučí se nakonec Josip. Objednávky totiž probíhají výhradně přes aplikace WhatsApp či Telegram. Zejména tu druhou mají dealeři v oblibě.

Telegram byl vyvinut v Rusku, má mimořádně silné šifrování, přečtené zprávy se v něm automaticky mažou a pro represívní státní složky je mimořádně obtížné komunikaci přes tuto aplikaci monitorovat. V Rusku se proto Telegram těší velké oblibě mezi opozičními aktivisty a novináři, na Západě mezi prodejci drog.

Pokračování článku patří
k prémiovému obsahu Reflexu

S předplatným získáte:

  • Neomezený přístup k prémiovému obsahu, který
    nikde jinde nenajdete
  • Exkluzivní komentáře, kauzy a speciální editorialy
  • Nekorektní vtipy kreslířů Reflexu
  • Vybrané články z tištěného Reflexu dříve než ostatní
  • Mobilní aplikaci pro snadný přístup k prémiovému obsahu
  • Měsíční předplatné49 Kč*

    *Cena 49 Kč platí pro první měsíc
    pro nové předplatitele (Týká se pouze platby kartou). Následující měsíc stojí 99 Kč.

    Objednat
  • Roční předplatné990 Kč

    Ušetříte 2 měsíce oproti měsíčnímu předplatnému.

    Objednat

Možnosti platby
?

Měsíční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo pomocí SMS.

Roční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo platbou online.

  • Kartou
  • Platba online
  • Platba SMS



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Chytrý pan Brčko: Mladý podnikatel v touze vydělat na ekologickém chování vozí slaměná brčka letadlem z Číny!
PREMIUM X Karel Steigerwald: Vyrazili, ale neprojdou. Estébácká prezidentura je na dosah ruky
PREMIUM X Zelený Raoul: Vyšší bere aneb S kým na dovolené zahnula Monika Babišová
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Šmardování jako malonárodní politika
PREMIUM X Noví extrémisté: Palič izraelské vlajky a hanobitel amerických válečných hrobů bojuje za práva zvířat!

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější