Konec kryptoanonymity v Česku. Sněmovna řeší, jak ochránit investory před státním šmírováním
- Česko finišuje s přijetím evropské směrnice, která odkrývá dosud anonymní svět kryptoměn. Finanční správa díky ní získá detailní finanční historii stovek tisíc Čechů.
- Odborníci z kryptoměnové asociace i poslanci upozorňují na bezpečnostní riziko: shromáždění podrobných záznamů na jednom místě vytváří nebezpečí úniku dat a může v krajním případě vést k fyzickým útokům či únosům.
- Jaké pojistky se nyní na půdě Poslanecké sněmovny dohadují?
Na první pohled jde o technickou novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Ve skutečnosti se však v Poslanecké sněmovně odehrává zajímavá debata o soukromí a bezpečnosti až milionu občanů.
Až dosud mohly státní orgány dohledat kryptotransakce jen velmi obtížně. Evropská směrnice DAC8 to mění: kryptoburzy a směnárny budou mít povinnost sbírat od klientů údaje o jejich daňové rezidenci a posílat státu roční hlášení o všech nákupech, prodejích a převodech. Pokud investor údaje nedodá, burza mu podle zákona zmrazí účet.
Kryptoměny v Česku: Co jsou kryptoaktiva a kolik Čechů je vlastní?
Kryptoměna (např. bitcoin nebo ethereum) je digitální peněžní jednotka, která funguje bez centrální banky či vlády. Je založena na technologii zvané blockchain – decentralizované, šifrované databázi transakcí.
První a nejznámější kryptoměna bitcoin vznikla v roce 2009. Jejím tvůrcem je anonymní vývojář (či skupina) vystupující pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Cílem bylo vytvořit nezávislé peníze odolné vůči inflaci a státním zásahům.
Česko patří k evropským lídrům v adopci kryptoaktiv. Podle průzkumů a odhadů kryptoměny vlastní nebo s nimi aktivně obchoduje přibližně 8 až 12 % české populace, tedy zhruba 1 milion lidí (především mileniálové a generace Z).
Kritika plošného sběru dat dopadá na úrodnou půdu i kvůli událostem z nedávné minulosti. Česká veřejnost má ještě v živé paměti takzvanou „bitcoinovou kauzu“ ministerstva spravedlnosti, na kterou jako první upozornil Deník N a která v loňském roce vyústila v rezignaci ministra Pavla Blažka.
Případ kolem milionového daru v bitcoinech od odsouzeného provozovatele darkwebového tržiště ukázal, jak málo stát i veřejnost rozumí architektuře blockchainu a jak složitě prověřuje původ kryptoaktiv. Právě tato kauza v praxi předvedla, že státní úřady nejsou neomylné a že nakládání s kryptoměnami na úrovni státu s sebou nese obrovská politická, bezpečnostní i právní rizika.
Hrozba úniků dat a „wrench attacks“: Poučení z kryptoúnosů ve Francii
Největší nebezpečí směrnice DAC8 spočívá podle lidí z oboru v tom, že protnutím záznamů od různých poskytovatelů vznikne v rukou státu kompletní mapa finančního majetku člověka. A na rozdíl od bankovního účtu, kde lze neoprávněnou platbu pozastavit nebo stornovat, u kryptoměn stačí získat privátní klíč. Převod je nevratný a okamžitý.
V odůvodnění předložených pozměňovacích návrhů poslanci i Česká kryptoměnová asociace (ČKMA) varují před takzvanými „wrench attacks“, tedy brutálními útoky spojenými s fyzickým donucením či únosy. Odvolávají se na závažné případy ze zahraničí, například z Francie, kde byl unesen spoluzakladatel kryptogigantu Ledger a kde vyšetřování odhalilo úniky dat z daňové správy přímo k podsvětí.
„Zákon poměrně přesně říká, co musí odevzdat firma a její zákazník. Stejně přesně musí říct, co s těmito údaji smí dělat stát,“ upozorňuje Štěpán Kouba, prezident ČKMA.
Hlavní rizika směrnice DAC8: Dlouhá lhůta držení dat a úřednický lidský faktor
Kde je v zákoně největší problém? Asociace i poslanci poukazují na to, že vládní návrh trpí dvěma zásadními nedostatky. Prvním je lhůta uchovávání. Vládní verze po soukromých firmách požaduje držet citlivá data deset let, přestože sám stát považuje data za potřebná pro správu daní jen po dobu pěti let.
Druhým je pak lidský faktor a zneužití zevnitř (insider threat). Ve zkratce ho lze přeložit tak, že zabezpečení proti hackerům nestačí, pokud si v databázi může neoprávněně vyhledávat data úředník bez konkrétního služebního důvodu.
Sněmovní bitva o směrnici DAC8: Pozměňovací návrhy ODS a SPD
Poslanecká sněmovna vnímá rizika a zákon projednává ve výborech. Výsledkem je zatím série pozměňovacích návrhů. Poslanec Jiří Havránek (ODS) prosazuje tzv. minimální transpozici. Jeho návrh zkracuje lhůtu uchovávání dokladů u firem z 10 na 5 let, vypouští zbytečný sběr údajů (jako je místo narození) a zakazuje automatické předávání dat o výlučně českých rezidentech do zahraničí.
„Je to spíš better safe than sorry,“ vyjádřil se k rizikům Havránek pro Reflex. „Státní orgány si neuvědomují, že díky veřejnému blockchainu je situace úplně jiná než u transakcí na běžných účtech a vytrasovat si bitcoinového milionáře je při kombinaci dat ze státní správy daleko jednodušší. Jsem přesvědčený, že má dojít k minimální transpozici a citlivá data mají být držena v ČR po omezeně dlouhou dobu.“
Poslanci Miroslav Ševčík a Libor Vondráček (oba za SPD) navrhují vepsat do zákona nový paragraf, který stanoví přísná pravidla pro kontrolu státních úředníků. Požadují, aby systém automaticky zaznamenával každý jednotlivý přístup, vyhledání, zobrazení či export dat. Záznamy o tom, kdo, kdy a z jakého důvodu do složky občanů nahlížel, by stát musel uchovávat tři roky a občan by měl právo si zpětně vyžádat výpis, kdo se na jeho kryptomajetek díval.
Co bude dál? Sněmovna ukazuje, že v otázce digitálního soukromí a ochrany osobních dat nehodlá slepě přejímat evropské směrnice bez dostatečných pojistek. Zákon nyní prochází klíčovou fází projednávání. Zda nakonec nabídne pevné zákonné záruky a zabrání vytvoření zranitelného „super registru“ majetku Čechů, se ukáže při závěrečném hlasování.
