Od požárů a zkázy k architektonickému klenotu: Průmyslový palác začíná zcela novou kapitolu

Stavba Průmyslového paláce přímo souvisí se vznikem dnešního Výstaviště Praha na území vyčleněném z tehdejší Královské obory, nám mladším známé jako park Stromovka, v katastru pražské obce Bubeneč. Areál se stal centrem Jubilejní zemské výstavy v Praze 1891. Jejím vzorem byly světové výstavy v Londýně od roku 1851, výstava ve Vídni roku 1873, a zejména uherská zemská výstava v Budapešti roku 1885.

Jubilejní zemská výstava

Hlavním iniciátorem pražského projektu byl průmyslník a předseda obchodní a živnostenské komory Bohumil Bondy, který roku 1887 inicioval vznik komise usilující o vybudování stálé výstavní budovy. V přípravném výboru ustaveném roku 1888 zasedli podnikatelé i aristokraté a padlo rozhodnutí výstavu navázat ke stému výročí první průmyslové výstavy v našich zemích, uspořádané roku 1791 v pražském Klementinu.

V roce 1889 se dychtiví Češi vydali na Světovou výstavu do Paříže. Díky Eiffelově věži se rozhodli pro stavbu té naší, malé petřínské rozhledny. A monumentální Galerie strojů se propsala do příprav výstavních pavilónů. Hlavními dominantami se měly stát dva objekty: Průmyslový palác s centrální branou uprostřed a Strojová hala, vystavěná přibližně v místech dnešních Křižíkových pavilónů.

Architekt Bedřich Münzberger, který původně navrhl zděné stavby, sklidil kritiku od mladých inženýrů a průmyslníků, skončilo to kompromisem: Münzberger projekt Průmyslového paláce přepracoval a převážná část objektů byla smontována ze železa za účasti inženýrů Josefa Reitera a Františka Prášila z Pražské strojírny.