Soudci, žalobci i advokáti český soudní systém chválí, veřejnost si ale stěžuje. Proč to tak je?
Po rozsudku v mediálně sledovaných případech se na soudy snese kritika. Především kvůli mírným, nebo naopak příliš tvrdým trestům. Někdy si do justice kopají i samotní politici, teď se to projevilo především ve spojitosti s Ústavním soudem a sporem mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem. Máme tedy nastavenou trestní politiku správně? Jak je to s rychlostí trestních řízení a spornými rozsudky, které veřejnost překvapily, v posledním roce?
Když Městský soud v Praze rozhodoval o osudu poslance Dominika Feriho, jenž byl posléze odsouzen k trestu vězení za dvě znásilnění a jeden pokus o ně, zaslechla jsem vcelku zajímavou výměnu. Jedna žena, která se na stání přišla podívat, před svými známými prohlásila: „Státní zástupkyně navrhuje jen tři roky? To je absurdní!“ Já osobně jsem se divila, že žalobkyně navrhla trest nepodmíněný, a navíc relativně vysoký oproti jiným známým kauzám. A dokonce ho k mému údivu Feri i dostal.
Proč je vnímání trestů a obecně justice tak rozdílné? Je justice nespravedlivá, máme nízké tresty? Nebo naopak neukládáme dostatek alternativních trestů? Přesně na tyto otázky jsem se rozhodla zeptat lidí, kteří se v justici pohybují doslova každý den: soudce pražského městského soudu a prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry, šéfa Unie státních zástupců a žalobce Nejvyššího státního zastupitelství Tomáše Foldyny a advokáta Lukáše Trojana, jenž působí jako obhájce ve velkých trestních kauzách, třeba Dozimetru či bitcoinové kauze.
Všichni tři se shodli na tom, že česká justice má řadu pozitivních aspektů: rychlost rozhodování i krátká řízení, systém dává velký důraz na ochranu spravedlivého procesu skrze čtyřstupňovou soudní soustavu, a účastníci tedy mají možnost, aby jejich práva přezkoumalo velké množství soudců. Je tu ale také spousta problémů, které jsou prozatím nedořešené.
Špičková rychlost
Podle Foldyny a Vávry justice zaostává v oblasti digitalizace. Jde především o to, že systémy jsou zastaralé a potřebovaly by obměnit. Patrné je to například v tom, že stále není možný on-line přístup ke kompletnímu spisu, a účastníci řízení se tak musí často na soud dostavit osobně. Jenže lepší digitalizace a obměna systémů by pochopitelně vyžadovaly finance, jimiž justice neoplývá. To se projevuje například i v oblasti administrativy. Dlouhodobě se mluví o tom, že třeba zapisovatelky, úředníci a další administrativní pracovníci soudů i státních zastupitelství mají velmi nízké platy. „Naši kolegové a kolegyně, na kterých je fungování soudů i žalobců závislé, by si zasloužili lepší odměňování. Doufám, že na to současná vláda najde rozpočtové prostředky. Zároveň kdyby byly lepší informační systémy, administrativě by to ulehčilo,“ míní Foldyna.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
