Česko a psychologové: Chybí komora a zákon o psychologických službách. Je to dluh dětem, míní politici
Kauza školní psycholožky, o které píšeme v aktuálním Reflexu, vyvolala mezi politiky debatu o potřebách profesní komory nebo novém zákonu.
Klinických psychologů je málo a nedokážou pokrýt poptávku, kterou hlavně mladí lidé mají. Pomoc systému mohou podle expertů i „nelékaři“, tedy neatestovaní pracovníci v oblasti psychologie nebo psychoterapie, v praxi takoví lidé pracují třeba ve věznicích nebo ve školách. Problém ale nastává v případě různých pochybení, jako tomu může být v případě školní psycholožky, který popsal Reflex v reportáži.
Psycholožka psala na internet nenávistné komentáře o „buzerantech“ nebo bagatelizovala znásilnění mladé dívky. Podle svědectví, které redakce získala, studenti odcházeli od školní psycholožky v horším stavu než když přicházeli. I přesto ale nemůže přijít o „licenci“ a je v podstatě jen na řediteli školy, případně zřizovateli nebo školní inspekci, jestli bude s dětmi pracovat dál.
Současný stav je nebezpečný
„Je to obrovský dluh státu vůči našim občanům, a především vůči dětem,“ řekla Reflexu Barbora Urbanová (STAN), místopředsedkyně Sněmovny, která se dlouhodobě zabývá tématy domácího a sexualizovaného násilí. Reagovala na otázku jak je možné, že si v Česku může kdokoli s magisterským titulem z psychologie otevřít volnou živnost a nabízet psychologické poradenství dětem, aniž by podléhal jakékoli etické komisi nebo hrozbě ztráty licence. Stát ani po letech debat nedokázal schválit zákon o psychologických službách, který by tyto šedé zóny zrušil a chránil zranitelné děti před neetickými nebo radikálními jedinci.
Důvodem, proč se tento zákon léta nedaří prosadit, jsou vleklé resortní spory. Zejména mezi Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu. A také silné lobbistické tlaky, které brání zpřísnění pravidel. „Současný stav, kdy se s lidskou psychikou může v rámci volné živnosti ‚hrát‘ v podstatě kdokoli bez odborné garance a etického dozoru, je neudržitelný a nebezpečný,“ zmínila Urbanová. Dodala, že je pro ni prioritou toto prostředí zkultivovat. „Potřebujeme jasný zákon o psychologických službách a zřízení profesní komory s povinným členstvím, obdobně jako ji mají lékaři. Komora by garantovala odbornost, dohlížela na dodržování etického kodexu a měla by pravomoc v případě závažných pochybení licenci pozastavit nebo odebrat. Nemůžeme dál nechávat zoufalé rodiče a děti napospas neregulovanému trhu,“ doplnila Urbanová.
Zavádění opatření ve školách drhne
Na potřebě reforem v oblasti duševního zdraví se shodne i Barbora Pipášová (Piráti), poslankyně, která se v profesním životě živí jako terapeutka. „Psycholog pracuje s lidmi v nejtěžších životních situacích, často s dětmi nebo lidmi v psychické krizi. Taková profese si podle mě zaslouží jasně nastavená pravidla, odpovědnost i důvěryhodný systém, který ochrání jak klienty, tak poctivě pracující odborníky,“ konstatovala Pipášová.
Nedostatek klinických psychologů a psychiatrů je podle Pipášové jen špička ledovce. Konkrétně u klinických psychologů letošní statistiky úspěšnosti u atestací ukazují, že téměř polovině z nich se nepodařilo složit atestační zkoušku. „Systém péče o duševní zdraví v ČR je roztříštěn na jednotlivé segmenty, systém prevence není příliš funkční, drhne zavádění opatření ve školách. Zásadní je právě prevence, pokud by systém začal fungovat, děti by se do ambulancí klinických psychologů či psychiatrů dostávaly jen ve vážných případech, kdy by bylo nutné zahájit léčbu,“ zdůraznila poslankyně.
Po zveřejnění některých nových skutečností se kauzou začali zabývat také další politici, byla mimo jiné jedním z bodů na podvýboru pro oběti a problematiku násilí. Reflex se snažil kontaktovat Taťánu Malou, předsedkyni poslaneckého klubu ANO a zmocněnkyni pro lidská práva nebo poslankyni a bývalou státní zástupkyni Renatu Veseckou (za Motoristy sobě), ani jedna z nich na opakované dotazy neodpověděla.
