Když náměstek ministra zahraničních věcí Tchaj-wanu Roy Čchun Lee 29. března uváděl v Tchaj-peji tiskovou konferenci na závěr návštěvy předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, zaskočil nejenom ji, ale i padesátku přítomných novinářů. Hovořil o jejím vzhledu, šatech, o tom, že se prý stala na ostrově „celebritou“. Byla to pouze nediplomatická lichotka, nebo skutečně pojali Tchajwanci cestu třetího českého nejvyššího ústavního činitele jako velkou politickou show?
Náměstek ministra zahraničí Roy Čchun Lee při tiskové konferenci například popisoval příhodu, kdy se ho prý jeho kolegyně ptala, kde „Pekarová bere svůj vzhled“. Tak to přeložila tchajwanská tlumočnice, proto je otázkou, co přesně se tím myslelo, ale podle všeho, že „vypadá dobře“. Šéfka sněmovny se u toho cudně usmívala, i když bylo jasné, že nečekala podobná slova, protože se mělo mluvit o podepisování memorand o spolupráci Národního muzea, různých firem či Ústavu mezinárodních vztahů s tchajwanskými partnery a měla se zhodnotit celá návštěva.
Lee ale nepřestával. Ještě chválil šaty, které měla Pekarová den předtím při projevu v Legislativním Jüanu (místní parlament, který má 113 členů), a lidi prý zajímá, kde česká politička „šije“. Ve skutečnosti to v parlamentu nebyly šaty, ale kostýmek složený z kabátku a sukně jasně červené barvy. Proč červené? V čínské kultuře, z které Tchajwanci vycházejí, symbolizuje červená barva (chung) štěstí, úspěch a vše dobré, co v životě chceme, a je pokládána i za životodárnou barvu. Chung (宠) pak také označuje velkolepost, skvělost a vznešenost. Takže volba červené byla jednoznačně pro místní poslankyně a poslance vhodným vzkazem.
A ještě před tím, než se náměstek Lee věnoval „obyčejným“ věcem, jako jsou dnes přátelské vztahy České republiky a Tchaj-wanu a ekonomická spolupráce, označil Pekarovou za „celebritu“, jež uhranula obyvatele ostrova.
Co ale takové chvalozpěvy vlastně znamenají? Proč je Tchajwanci pořád opakovali? Mají k nám skutečně tak blízko?
Vše dokumentuje fakt, kdo Pekarovou Adamovou vítal na letišti při její asijské cestě do Jižní Koreje a na Tchaj-wan. V prvně jmenované zemi to byl pan Ku Ča-ken, místopředseda Meziparlamentní skupiny přátel Korea–ČR. V překladu – absolutně bezvýznamná postava, na kterou zapomenete už po pěti minutách. V Soulu se to také obešlo bez většího zájmu jihokorejských médií. Pod schůdky na tchajpejském letišti a současně vojenské základně Sung-šan to bylo naprosto jiné. Na předsedkyni sněmovny netrpělivě čekal její partner, předseda parlamentu Jou Si-kchun s manželkou. A také ministr zahraničí Joseph Wu, jenž jí v době cesty dělal takového tatínka i maminku v jednom.
A pak to začalo. Velká politická show, která jela bez přestání několik dní. Ve srovnání s ostře sledovanou návštěvou předsedy Senátu Miloše Vystrčila na přelomu srpna a září 2020, kdy na Tchaj-wanu panovaly mimořádně přísné covidové restrikce, bylo vše jinak. Část delegace a novináři se při Vystrčilově cestě po celou dobu prakticky nedostali z hotelu. Teď jedna schůzka stíhala druhou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
