Dřív je bourali, rozebírali a využívali jako levný a stylový stavební materiál. Obyčejní lidé, ale také mnozí pohlaváři minulého režimu si z hradů udělali laciné stavebniny – znárodnili je pro sebe. Dnes se někdy titíž lidé snaží zříceniny, které kdysi ničili, zachránit a doslova je vytáhnout ze země kámen po kameni.
Jako malý kluk dostával František Egly cukríky za to, že v dobách hlubokého komunismu boural zbytky impozantního hradu Lednica na Slovensku. Jeho kamarád, Martin Petrůj ze západní strany severního výběžku Bílých Karpat, v té době ještě tahal kačera. Oba muži, jeden bača z Lednice, druhý zedník z Valašských Klobouk, se poprvé potkali až někdy před patnácti lety, kdy je spojil společný zájem. Už roky se snaží obnovovat zanikající a polozapomenuté hrady, které mnohdy v lesích připomínají už jen zaoblené nadzemní valy a torza zdiva.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
