Teokratickým Íránem už několik týdnů otřásají mohutné protesty, kterým dominují ženy, dívky a studenti. Spustila je smrt dvaadvacetileté Mahsy Amíníové, která byla zatčena mravnostní policií kvůli tomu, že neměla správně nasazený hidžáb. Nebojuje se ale pouze v ulicích či na univerzitách, některé ženy vedou reálný ozbrojený boj proti režimu v horách u irácko-íránských hranic, kde je navštívila spolupracovnice Reflexu.
Mapris Mahdíová, devatenáctiletá dívka, se zúčastnila protestu proti režimu, při kterém střílely íránské vojenské jednotky do demonstrantů a zabily i její kamarádku Fátimu. Tehdy se rozhodla vstoupit do ozbrojených složek Partiya Azadiya Kurdistanê (PAK, název se dá volně přeložit jako Svobodná strana Kurdistánu). Mapris momentálně prochází vojenským výcvikem spolu s ostatními děvčaty a ženami. Rozhodly se pro tuto radikální cestu boje za svobodu.
„Všechno jsem to viděla na vlastní oči. Ztratila jsem jednu ze svých velmi blízkých přítelkyň. Bály jsme se jít do nemocnice, protože by nás zatkli. Už jsem dál tuto situaci nemohla snášet, tak jsem se rozhodla přijít sem a projít vojenským výcvikem. Chci se umět ochránit a chci bojovat. Někteří z mých přátel jsou ve vězení, protože byli na demonstracích proti íránskému režimu, a já nevím, jestli je ještě vůbec uvidím. Jsem Kurdka a Kurdové jsou v Íránu i jinde dlouhodobě utlačováni. Chci pro naše lidi, a zejména ženy kvalitní život, a ne život ve strachu. Chci, aby ženy měly stejná práva jako muži a samy se mohly rozhodnout, jestli budou nosit hidžáb,“ říká mi se slzami v očích Mapris Mahdíová. Setkaly jsme se v horách nedaleko severoiráckého Irbílu, několik desítek kilometrů od hranic s Íránem.
Nádech svobody
„Nedokážete si představit, co pro nás znamená už jen ten pocit, že tady můžeme svobodně dýchat ten vzduch. Že nás nikdo neovládá. To nám dává pocit svobody,“ říká mi během vojenského cvičení nedaleko Irbílu Trifa Mohammedová, velitelka ženské jednotky PAK.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
