Kdo nadává na český vstupní formulář při příjezdu do země, měl by si vyzkoušet ten britský. Takzvaný Passenger Locator form má několik stránek a dá zabrat zejména proto, že do něj je třeba nahrát očkování a rezervaci PCR testu. Je však logický a nepožaduje nesmysly, tak jako celý systém britského boje s koronavirem. A ačkoli zvenčí britské přírůstky nakažených vypadaly před vánocemi hrozivě, vláda Borise Johnsona se snaží za každou cenu zachovat klid.
„Běžte do kabinky, tam si odeberte vzorek, zabalte ho do očíslovaného sáčku a vhoďte do boxu,“ instruuje mě pracovnice odběrového centra v centru Londýna. Nosy a krky kvůli vzorkům pro PCR testy nevytírá zdravotník, jak je to podmínkou u nás. Výtěr si podle instrukcí na stěně udělá každý sám, případně si vypomůžou dvojice. Do sáčku je nutné vložit i kartičku, která má různou barvu s ohledem na to, o jaký druh testu se jedná a jak rychle musí být výsledek. Švindlovat moc nejde, protože pak může být výsledek označen jako „failed“ a je třeba jít se testovat znovu.
Odběrová místa na letištích jsou sice zahlcená, jinde ale testování běží vcelku hladce a není mnoho stížností, že by nefungovalo trasování. Jediné, co vypadá strašlivě, jsou čísla nakažených, která se v předvánočním týdnu přehoupla přes sto tisíc nových případů denně a den za dnem dále stoupala. Britský statistický úřad (ONS) zveřejnil model, podle kterého měl covid-19 každý desátý obyvatel Londýna a jeden člověk z 35 v celé Británii, dosud nejvíce v historii země.
Nakolik se na těchto strašlivých počtech podílela varianta omikron, nebylo úplně jasné. Zajímavé ale je, že se – alespoň před vánoci – neodrazila vysoká nemocnost na obsazenosti nemocnic a počtech zemřelých. S Covidem umíralo kolem 140 lidí denně, pro srovnání stejně, jako u nás během vrcholu letošní „podzimní“ vlny začátkem prosince. Omikron však mělo jen 14 z nich a to by podle úřadu pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) mohlo potvrdit teorie, že je tato varianta koronaviru skutečně mírnější a počet vážných průběhů vyžadujících hospitalizaci bude menší. Experti ale varují před rychlými závěry.
Přitom Britové se zdají být disciplinovanější a berou covid zjevně s větší vážností, než my v Česku. Bankovky a mince v obchodech přijímají spíš výjimečně a někde dokonce s nimi vůbec není možné platit. Roušky lidé běžně nosí i venku, ve vnitřních prostorách jsou samozřejmostí, respirátory však nikdo nevyžaduje a jsou k vidění zřídkakdy. Na veřejných místech oslovují kolemjdoucí roznašeči letáčků vyzývajících ke třetí dávce očkování, inzerátů s těmito apely jsou taky plné noviny.
Na Trafalgarském náměstí v Londýně jsou ale v plném proudu vánoční trhy a s rozestupy si nikdo hlavu nedělá, nakonec to ani nejde. Odborníci sice navrhovali krátký lockdown, Johnsonova vláda je však opatrná, snaží se nepopudit restrikcemi veřejnost a šetřit ekonomiku. (Pravidla stanovuje jenom pro Anglii, regionální vlády Skotska, Walesu a Severního Irska si omezení určují samy). Johnsonovi se ale cokoli prosazuje těžko i kvůli neustále novým odhalením o vládních večírcích a posezeních v době největších omezení, které se valí z médií.
Snaha omezovat lidem pohyb naráží i na odpor části politické scény, a to především mezi vládními konzervativci, kteří už v polovině prosince Johnsonovi shodili ze stolu poměrně mírné restrikce spočívající ve zpřísnění pravidel pro nošení roušek či předkládání covidových certifikátů na koncertech či v barech. Premiér nakonec pravidla prosadil s pomocí opozice.
Na druhou stranu vláda přišla s opatřením, které by v Česku zcela jistě vzbudilo námitky. Britský kabinet totiž v reakci na rostoucí počty nemocných zkrátil dobu karantény pro nemocné z deseti na sedm dní za podmínky, že si udělají dva antigenní testy. Důvod je prostý – infrastruktura začíná kolabovat kvůli nedostatku pracovních sil, které jsou nuceny sedět doma v izolaci. „Efekt dřívějšího antigenního testu je podobný jako deset dní izolace“ prohlásil Sajid Javid. „Chceme, aby to covid narušoval život lidí co nejméně,“ dodal.
