Je stará několik miliónů let. Lidé ji objevili před nějakými pěti sty lety a za tu dobu ji stihli nenávratně poškodit. Před měsícem pak na jejím vrcholu poprvé v historii vyrostly neprostupné ploty. Řeč je o nejvyšší hoře Česka – Sněžce. Ta v posledních letech čelí, převážně v letních měsících, náporu turistů, který eskaloval koncem koronavirové pandemie. Opravdu je více než šestnáct set metrů vysoký kolos tak křehký a my turisté natolik bezohlední, že se musíme jeden před druhým chránit?
Z Prahy vyrážíme do Pece pod Sněžkou v osm ráno. Je všední den, to je ale během letních měsíců z hlediska výletu do přírody víceméně jedno. Navíc předpověď hlásí jasno, takže o davy turistů by v Krkonoších neměla být nouze. Zhruba v půl jedenácté jsme v Peci a přijíždíme na parkoviště u lanovky. „Je tam fronta tak na čtyři hodiny,“ říká nám chlapík u vjezdové závory. Parkoviště je napěchované k prasknutí, jen projet ho trvá patnáct minut. Auta stojí i na trávě, jiná balancují koly na obrubnících chodníků. Cestou už vidíme frontu na lanovku. Má několik desítek metrů a stáčí se do nedohledna.
Češi 250 lidí za hodinu, Poláci až 4x tolik
„Tak na to nemám,“ hlásí mladá maminka s kojencem v náručí. Chytá partnera za ruku a odchází pryč. „Zkusíme to zítra brzy ráno. Bydlíme tady, v Peci. Dneska asi půjdeme radši k vodě,“ říká mi. To hlouček důchodkyň to bere s humorem. „Jak je to dlouho, co jsem nebyla na Sněžce? No tenhle týden to je 75 let. Já tam totiž nebyla nikdy a dneska si splním sen. Fronta mi nevadí. Vy to sice nemůžete pamatovat, ale já ve frontě prostála podstatnou část života,“ směje se jedna z nich. Většina přítomných má stále opakující se důvody, proč nejít pěšky a čekat na odvoz směr vrchol. Bojí se, že by výstup na Sněžku nezvládla jejich kolena, mají malé dítě, psa nebo plný batoh alkoholu, jejž po výstupu z lanovky hodlají vypít.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
