Cesta nahoru a dolů je stejná. To je jeden ze zákonů, které Bárta definoval. Zmiňuje třeba byrokracii, která stála u zrodu i zániku civilizací. Tvrdí, že archeologie je pro naše století strategická, umožňuje nám totiž chápat, co se ve společnosti děje. Podle Bárty máme veškeré vědění a možnosti zmírnit dopady krizí, které jistě přijdou. Teď jsou největší průšvihy třeba rostoucí mandatorní výdaje nebo velká krize společenské smlouvy, díky které je skoro milion lidí v exekuci.
Havlova občanská společnost není klišé. Každý by si měl uvědomit, že je důležitý, a možná se pak změní i politická reprezentace. Za ni totiž podle Bárty můžeme my. My jsme politiky zvolili, problémů je ale víc. Jak volíme, jak se stavíme k veřejnému prostoru, jak funguje stát a jakou má legitimitu.
Naše civilizace by ale měla mít taky velké cíle. Přemýšlet o smyslu naší existence a pilířích, na kterých stojí. Pro Bártu je to třeba rozvoj knihtisku. V tom se mimo jiné potvrzuje jeden z jeho civilizačních zákonů, které mají brzy vyjít i knižně. Informace nás přivedly na vrchol a teď nám dělají zásadní problémy. Podle Bárty žijí dnes lidé v sociálních bublinách a sociální sítě jsou nejtvrdší droga 21. století, která mění naši osobnost. Rostoucí nepřátelství mezi lidmi je zničující.
Proč nečte Miroslav Bárta internetové diskuze? Proč mu vyhrožovali? Jak se brání proti nálepce toho, kdo taky šíří strach a polarizaci? A díky čemu je teď při pohledu do budoucna optimista?
