Ptáček má pro propojení střev a mozku důkazy. Manipulací s bakteriemi se podle něj dá ovlivnit duševní stav člověka. Jejich transplantací ze zdravého do nemocného člověka pak léčit třeba deprese a úzkosti. Klíčový je ale životní styl. Geny totiž nejsou dané a my je spouštíme, nebo vypínáme třeba tím, co jíme, jestli pijeme alkohol nebo se hýbeme. Ptáček tvrdí, že tohle může až za 80 procent nemocí, mluví o spolehlivém zmapování faktorů.
Jedním z nich je přitom i chování a uvažování. Třeba to, jak vnímáte stres. Pokud ho přijmete jako výzvu, může být dokonce pozitivní. Ptáček říká, že pozitivní způsob myšlení může v důsledku prodloužit život. Sám zkoumal vliv stresu na lékaře, soudce nebo učitele. U všech hraje stres obrovskou roli, v práci jsou přitom sami. Většina se obrací na alkohol, který podle Ptáčka vede k neurodegenerativním onemocněním a není řešení.
V Česku se totiž duševní zdraví podceňuje obecně, a tak je prevence dopadů dlouhodobého stresu prakticky mimo vnímání společnosti. Lidé to berou jako samozřejmost a lékaři nebo soudci to bagatelizují, přitom je to u nich klíčové. Ptáček zdůrazňuje důležitost prevence, zdravého životního stylu a psychohygieny. Být duševně nemocný je ale podle něj v Česku stále stigma.
Jak se chovají psychopati ve společnosti? Proč nám vládnou a kdo mezi ně patří? Čím likvidují sociální sítě duševní zdraví dětí? A jak přesně můžete ovlivnit svoje duševní zdraví jídlem a pohybem?
