Kopečný: Nepřispívat do vlastní muniční iniciativy je obraz malosti státu. Lhala Fialova vláda o Ukrajině?
Zatímco Fialova vláda prezentovala Česko jako klíčového spojence Ukrajiny, statistické údaje o skutečné výši státní pomoci ukazují trošku odlišný obraz. Bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a spoluautor české muniční iniciativy Tomáš Kopečný v rozhovoru pro Prostor X upozornil, že Česko v projektu iniciativy plní především roli prostředníka, přičemž finanční náklady nesou téměř výhradně jiné státy. To, že Česko nedává peníze do muniční iniciativy, nepoškozuje Ukrajinu. Poškozuje to prestiž Česka. O obrazu malosti našeho státu svědčí podle Kopečného i objem výdajů na obranu ve státním rozpočtu.
„My jsme vytvořili mechanismus, do kterého z 98 % přispívají zahraniční donoři ze západní Evropy. My jsme prostředníkem, u kterého je velký nákupní seznam a přijde donor a řekne: Tak já bych si chtěl tohle koupit,“ vysvětlil Kopečný princip fungování muniční iniciativy.
Podle Kopečného je současný postoj státu, který do iniciativy nadále neplánuje vkládat vlastní rozpočtové prostředky, problematický z hlediska prestiže, nikoliv však z hlediska obranyschopnosti Ukrajiny. Zdůraznil, že český rozpočet na celém systému výrazně profituje skrze daně a zakázky pro domácí zbrojovky. „Je to obraz určité malosti toho státu nebo toho aktéra, který toto dělá, protože říká: Vaše peníze jsou pro mě dobré, já si tady z nich odvedu daně, posílím tím svůj státní rozpočet, moje firmy z toho budou bohatnout, ale já se na tom podílet nebudu,“ uvedl expert. Podobná je podle jeho slov i malost v oblasti výdajů na obranu: „Jako bychom říkali, my jsme v pohodě, my nebudeme na naši bezpečnost a armádu dávat peníze, protože to za nás vyřešíte vy ostatní. " Podle jeho odhadů se tyto příjmy pro stát pohybují ve vysokých jednotkách až nízkých desítkách miliard korun.
V kontextu dřívějších prohlášení vlády o tom, že Česko patří k největším poskytovatelům pomoci na Ukrajině, Kopečný poukázal na reálná data, která jsou s touto rétorikou v rozporu. Uvedl, že v mezinárodních srovnáních přímé státní pomoci Ukrajině se Česká republika nachází na opačném konci žebříčku. „Z těch sedmadvaceti zemí jsme byli nějaký dvacátý třetí, dvacátý čtvrtý, možná někde dvacátý druhý, na samém chvostu, přepočítáno na poměr hrubého domácího produktu,“ konstatoval v rozhovoru. Rozdíl v číslech podle něj vznikal například započítáváním nákladů na uprchlíky, které se však v čase pro českou ekonomiku ukázaly jako výdělečné.
Dalším faktorem, který zkresluje vnímání čisté pomoci, je zapojení ukrajinských uprchlíků na český pracovní trh, což státní pokladně přináší pravidelné příjmy. Kopečný zdůraznil, že integrace byla natolik úspěšná, že náklady na pomoc uprchlíkům byly brzy převýšeny jejich odvody. „Hrubě řečeno, každý měsíc na tom český státní rozpočet vydělával cirka jednu miliardu korun na to, že je tady máme,“ uvedl Tomáš Kopečný.
Proč drony k posunu fronty samy o sobě nestačí? V čem Evropa ani s miliardovými investicemi nedokáže nahradit Spojené státy? Jak americká vojenská pomoc ve skutečnosti slouží k modernizaci jejich vlastní armády? Proč ukrajinskou společnost přirovnává k „papiňáku“ těsně před výbuchem? Pusťte si celý Prostor X s Tomášem Kopečným.
