Lucie Výborná: Já jsem tam nechtěla shnít. Po padesátce má člověk právo si položit otázku: A co já?
Vyměnila jistotu veřejnoprávního éteru za nejistotu digitálního světa a, jak sama říká, v sedmapadesáti letech se stala „youtuberkou“. Legendární moderátorka Lucie Výborná v Prostoru X vysvětluje, proč po dvou dekádách opustila Radiožurnál a jak se učí žít mimo svou komfortní zónu, ať už v podcastovém studiu, nebo na stěnách čtyřtisícovek.
Rozhodnutí odejít z Radiožurnálu v Lucii Výborné zrálo dlouhou dobu, než se ho odhodlala definitivně zrealizovat. Toužila totiž po formátu, který by jí umožnil jít v rozhovorech více pod povrch, což v rychlém tempu zpravodajského rádia nebylo vždy možné. „Dlouho jsem si to říkala, tak dva roky. Já bych moc chtěla ten rozhovor dělat jinak,“ vysvětlila moderátorka.
Hlavním motivem pro ní byl pocit profesního ustrnutí, kterému se chtěla za každou cenu vyhnout. Přestože si práce ve veřejnoprávním médiu váží, cítila, že nastal čas posunout se dál, i když to znamenalo opustit zavedenou jistotu. „Já jsem tam nechtěla shnít,“ řekla na rovinu moderátorka. „Já jsem strašně toužila po tom, než úplně zblbnu, zase postoupit v tom rozhovoru ještě na tu ultimátní příčku,“ doplnila ke svému odchodu.
Změna kariéry s sebou nesla i vnitřní pochyby, zda svým odchodem neoslabí instituci, které byla léta součástí. Nakonec však zvítězila potřeba osobní integrity. Výborná zdůraznila, že člověk by se neměl bát vykročit z komfortní zóny ani v pokročilejším věku. „Po padesátce má člověk právo si položit otázku: A co já? Já jsem si ji položila,“ uvedla moderátorka s tím, že se nenechala zastavit strachem z nového prostředí. Podle jejích slov je pro ni důležité se neustále učit, protože právě pohodlnost je to, co nás v životě nakonec obrazně řečeno „zavraždí“.
Její životní filozofie je úzce spjata i s tím, jak se staví k samotnému stárnutí a fyzické kondici. Nejvíce ji ovlivnila setkání s lidmi, kteří i v devadesáti letech zůstali mentálně i fyzicky aktivní a stali se pro ni inspirací. „Jedna primabalerína mi řekla: Děvenko, umírat se musí pomalu. A já jsem se rozhodla, že začnu umírat pomalu. Proto jsem odešla z rádia.“ vysvětlila Výborná. Dodala, že stáří není pro „sraby“ a že si raději vybrala aktivní cestu plnou výzev a pobytu mimo komfortní zónu.
Proč si s manželem dodnes vyká? Co jí naučil vyhazov z práce? Obává se o nezávislost veřejnoprávních médií? Proč je jejím největším snem přejít Grónsko dříve, než ho „schramstne Donald Trump“? Pusťte si celý Prostor X s Lucií Výbornou.
