Pavel Valdman: Cvičil jsem i 12 hodin denně. Jak bubeník z Rotavy dobyl Carnegie Hall i Hollywood bowl
Z Rotavy až do Carnegie Hall, z malého městečka v Krušných horách se vypracoval až na světová pódia, kde dnes doprovází legendární kapelu Air Supply. Cesta bubeníka Pavla Valdmana k úspěchu v Los Angeles však nebyla dlážděná jen talentem, ale především neuvěřitelnou disciplínou a tisíci hodinami strávenými v izolaci zkušeben. Nejen o tom hovoří v Prostoru X.
Pavel Valdman vyrůstal v Rotavě na Sokolovsku. „Já si pamatuju klasickou situaci. Hodíte tašku do kouta, sednete na kolo a jedete do lesa s kámošema na ryby. Vyrůstání v Rotavě bylo vynikající, já bych nikdy neměnil,“ uvedl s úsměvem bubeník, který se ke hře na bicí dostal v deseti letech díky staršímu bratrovi.
Zlom nastal během studia na pražské konzervatoři, kde si Valdman nastavil režim, který hraničil s fyzickými možnostmi a už před sedmou ráno stál u dveří zkušebny. „Můj plán byl 14 hodin cvičení a já jsem z toho vytáhl třeba 10 až 12 hodin každý den. Jíš, myslíš, piješ a dýcháš bubny. Žádnou oběť jsem nikdy necítil, jediné, co jsem chtěl, bylo bubnovat,“ vysvětlil. Jeho disciplína na pražské konzervatoři byla takřka absolutní, což dokládá i fakt, že za celou dobu studia zmeškal příchod v 7 ráno jen v ojedinělých případech. „Já jsem za těch šest let na tý konzervatoři nepřišel v těch sedm ráno jen třikrát. Jednou, protože mi ukradli auto, podruhý, protože jsem s Ewou Farnou přijel ze Slovenska o půl osmé a potřetí, protože byl tzv. absolventský koncert a my jeli domů prvním metrem, to se prostě nedalo,“ popsal své vzácné absence. Podle něj však není klíčem k úspěchu pouhá statistika, ale především vnitřní zápal pro věc. „To číslo není důležité, ale ta energie byla důležitá. Já jsem byl jak s klapkami na očích, prostě fakt jenom bubny, bubny, bubny,“ vysvětlil.
Tato tvrdá práce se mu vyplatila, když se po prvních hraních u Ewy Farne či Janka Ledeckého dostal až na prestižní Berklee College of Music v Bostonu. Dnes žije svůj americký sen v Los Angeles, i když začátky v Kalifornii nebyly vůbec jednoduché. Než začal vyprodávat haly, musel si projít i prací bedňáka v luxusních hotelech. „Bylo to takové víkendové tahání kabelů a beden, normálně jsem byl bedňák. Tahal jsem repráky na rameni a světla na žebříku, aby si na mě vzpomněli, až budou potřebovat bubeníka,“ přiznal Valdman. Trpělivost se vyplatila – v roce 2020 vyhrál konkurz do kapely Air Supply a s ní objel prakticky celý svět. Loni s Air Supply vyprodali i legendární Carnegie Hall. „Carnegie Hall je skvělá. Tenhle sál je určený zejména pro klasické hudebníky. My jsme odešli a myslím, že jim tam ty moje bubny musely hrát ještě dva dny, asi jsem tam vyhnal každýho pavouka. Ale kdo se koukne do Carnegie Hall jako rockový bubeník z Rotavy? To je prostě něco a já jsem si to hodně užil,“ přiznal upřímně.
Jak vypadala první zkouška s Ewou Farnou a proč mu spadla brada? Proč musel ze dne na den opustit Spojené státy a narychlo odjet do Kanady? A jaké to je, když se snažíte v bostonském metru drtit stovky slovíček, abyste na prestižní hudební škole přežili? Nejen o tom, ale i o spolupráci s hudebními legendami, o drsné zkušenosti s americkými imigračními úřady nebo o plánech na založení rodiny, mluví Pavel Valdman v celém záznamu Prostoru X.
