Buchtík: Jsme skeptičtí brblalové. Národ spokojených lidí, kteří jsou nespokojeni se svou společností
Je už líp, nebo teprve bude líp? Jak se máme doopravdy a proč to často vidíme hůř, než to je? Sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík v Prostoru X popsal české nastavení mysli i realitu po letech inflace a otřesů. „Ano, jsme skeptičtí, jsme kritičtí a jsme takoví brblalové,“ řekl s tím, že jejich data poukazují na to, že Češi jsou paradoxně „národ spokojených lidí, kteří jsou nespokojeni se svou společností“.
Debata o tom, zda je po letech krizí „už líp“, podle Buchtíka nemá jednoduchou odpověď. „Je lépe než třeba v roce 2020 nebo 2019, pro značnou část populace to platí, ale pro část populace to taky neplatí,“ uvedl s tím, že reálné příjmy se vyvíjely nerovnoměrně. „Pro lidi z odborných nebo vysokopříjmových profesí ten problém buď nikdy nenastal, nebo byl marginální… ale pro lidi pracující v sociálních službách nebo v dělnických profesích může být návrat k reálným příjmům z roku 2020 až na začátku roku 2027,“ řekl.
Skeptický tón společnosti je podle něj hluboce zakořeněn: „Myslím si, že to je částečně dané kulturou… když někoho potkáte na ulici a on se vás zeptá, jak se máte, tak když řeknete skvěle, tak je to přinejmenším podezřelé.“ Kritizoval i mýtus sociální mobility: „Ta představa malého českého snu, mladšího bráchy amerického snu, že když se budu hodně snažit, každý může být úspěšný… nefunguje, prostě.“ Šance dětí z chudších poměrů prorazit je podle něj „mnohem nižší, než když mám bohaté nebo vzdělané rodiče“.
Data o důvěře navíc malují konzistentní obraz. „Třetina lidí říká, že se ostatním dá věřit… to sledujeme dlouhodobě a to číslo nikdy nepřekročilo 45 %,“ připomněl Buchtík s tím, že osobní spokojenost a obraz země se dramaticky rozchází: „Úplně se rozevřely nůžky mezi tím, jak já vnímám svůj vlastní život. Přes 80 % lidí, asi 83 % lidí je spokojeno se svým životem. Ale jenom 15 % lidí bylo před volbami spokojeno s tím, kam tahle země směřuje. Čili my jsme národ spokojených lidí, kteří jsou nespokojeni se svou společností, což je vlastně velký paradox."
Vinu nese i prostředí sítí a styl politiky: „Stačí si pustit internet a kouknout se na ty ‚ostatní‘.“ Připomněl také, že v moderních kampaních „ reprezentanti nemluví většinu času o sobě a o tom, co chtějí dělat, ale 80 % času věnují napadání oponenta “.
Co podle Buchtíka skutečně rozhodlo finiš kampaně? Jak reaguje na tvrzení Filipa Turka, že agentury „rozhodují volby“ a jak jeho kauzy ovlivňují voliče? Proč letos tolik zafungovalo kroužkování (zejména žen)? Co napoví lednový sjezd ODS o případné spolupráci s ANO? A jakému nevolebnímu výzkumu se teď STEM věnuje? Pusťte si celý rozhovor s Martinem Buchtíkem v Prostoru X.
