Prymula varuje před žloutenkou: Virus je extrémně odolný. Jíst v MHD je to nejhorší, co můžete udělat
Virus žloutenky typu A patří podle epidemiologa Romana Prymuly k extrémně odolným původcům infekčních nemocí. „Virus hepatitidy A setrvává na površích dlouhé hodiny a pokud je třeba zmražen, může vydržet měsíce,“ uvedl v rozhovoru pro Prostor X. Rizikem se tak stávají i kostky ledu nebo mořské plody, které dokážou virus z vody filtrací koncentrovat.
Česko zažívá největší vlnu žloutenky typu A od roku 2008 a situace může podle Romana Prymuly vést až k plošnému očkování hrazenému státem.
Přenos je nejčastější přes kontaminované ruce a povrchy. „Největší problém jsou povrchy. Za našich mladších let byly ve školách kliky obaleny gázou napuštěnou chloraminem. Páchlo to, ale vedlo to k tomu, že lidé chápali, že se něco děje a snažili se těch povrchů dotýkat co možná nejméně,“ vzpomněl Prymula. Podle něj nyní už nejde o ojedinělé případy, ale o epidemii, která se šíří i mezi dětmi.
Na otázku, zda je zvýšená dezinfekce v MHD dostačující, odpověděl, že samotné čištění nestačí. „Když na to sáhnou dva tři lidé, otřou to a pak už ten další člověk tam ten virus může nechat. To zásadní pravidlo je, abychom dodržovali opravdu hygienu rukou,“ zdůraznil. Za rizikové označil situace, kdy si lidé po cestě hromadnou dopravou koupí jídlo: „To nejhorší, co můžeme udělat: pojedeme MHD a koupíme si párek v rohlíku… ani ho nedržíme za ten pytlík, který je kolem a prostě ho chytíme rovnou rukou a takto se můžeme nakazit zcela běžně.“
Podle někdejšího ministra zdravotnictví se nejedná už o sporadický výskytem ale o epidemii: „To je skutečně epidemie, která se vyskytuje v jednotlivých krajích i mezi dětmi. A ne všude se to podařilo zaizolovat tak, že by to skončilo. Já jsem předpokládal, že při dodržování opatření jsme schopni to efektivně zvládnout, ale ne všude se to daří a těch případů přibývá." V Česku je evidováno 1600 nakažených hepatitidou A, ale reálné počty mohou být podle Prymuly mnohem vyšší.
Cesta přenosu je tzv. fekálně-orální. „Stačí nedodržovat úplně optimální hygienu. Nemusíme ani na toaletním papíru vidět skvrnu, a přesto tam ten virus může být. Pokud si neumyjeme ruce, šíříme ho dál,“ vysvětlil. Inkubační doba může být až 49 dní, během kterých nemocný nevědomky šíří nákazu. „Pak se objeví barevné změny, které už pozná každý – zažloutlá kůže, žluté bělmo, tmavší moč a stolice,“ dodal Prymula.
Vakcína proti hepatitidě A je podle něj „téměř stoprocentně spolehlivá“ . Momentálně si ji musí hradit pacient, ale Prymula upozornil na kritéria pro plošné nasazení: „Pokud je v dané zemi výskyt 20 na 100 000, tak se očkuje… do konce roku se na to číslo můžeme dostat a měli bychom zvažovat, jestli neočkovat plošně.“ Pokud by k tomu došlo, potvrdil, že „to by bylo hrazené státem.“
Jaký koktejl virů nás čeká tento podzim a který je nejvíce nebezpečný? Proč už profesor Prymula nechce do politiky? Jak je to s novými poznatky ohledně long covidu, kterým v Česku trpí desetitisíce lidí? Co jsou hlavní problémy českého zdravotnictví? Podívejte se na celý rozhovor s profesorem Romanem Prymulou v Prostoru X.
