Opozice taktizuje, aby problematiku valorizace důchodů vyhrotila, myslí si místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a odmítá, že by snaha prosadit nižší růst penzí v legislativní nouzi byla chybou. S pokusem jednat ve standardním legislativním procesu se zkrácenými lhůtami narazil, a tak nemá jinou možnost. Že se zástupci hnutí ANO a SPD ohradí a obrátí na Ústavní soud, předpokládal. „Ať rozhodne,“ říká a na základě předchozích verdiktů i konzultace s ústavními právníky je přesvědčen, „že je velká šance, že to Ústavní soud nezmění nebo, lidově řečeno, neshodí.“ Navrhovanou změnu chtěla koalice původně začlenit do celkové důchodové reformy směřované k 1. lednu 2024, nicméně dynamika inflace ji přiměla plány přehodnotit.
Jen za poslední půl rok vzrostly penze o 31 %, brání se Marian Jurečka nařčení místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka, že chce seniory „odrbat“. „Když se podívám třeba na situaci těch, kteří pracují, rodičů s dětmi, tak se rozhodně takto pozitivně neměnila. Bych byl rád, aby všichni ti, kteří dneska dostávají důchod, všechny ty babičky, dědečkové, také cítili určitou míru spoluzodpovědnosti a mezigenerační solidarity i v nějakém obecném pohledu, nejenom za své konkrétní děti a vnoučata, ale za tu generaci dětí a vnoučat, kteří na toto budou muset vydělávat. My si na to budeme muset v tento okamžik půjčit a budeme to jednou splácet i s úroky,“ apeluje místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a taky předseda KDU-ČSL s tím, že nejčastěji pobíraný důchod aktuálně činí 21 000 Kč, takže dvojice seniorů je na tom s průměrným příjmem na hlavu lépe než čtyřčlenná rodina.
Velmi intenzivní debatu vede vláda také o změnách v daňovém systému, které by měly být představeny v průběhu března. „Musíme se podívat i do té oblasti možných příjmů pro stát, myslím si, že dneska je evidentní, že nám chybí poměrně významná část finančních prostředků, které stát ztratil zrušením superhrubé mzdy, a proto říkám, pojďme se podívat například do oblasti zdanění právnických osob, tedy firem, kde bych klidně viděl prostor. Nemusí to být trvalé, ale minimálně dočasné,“ poukazuje na potenciální zdroje, kde brát. Fér mu připadá, aby firmy, kterým peníze daňových poplatníků pomohly překonat období pandemie i vysokých cen energií a které začnou znovu prosperovat, byly solidární a se společností se podělily o část zisku v nějaké vyšší míře, než je běžná. „Umím si představit model třeba na dva roky o 2 % větší odvod daně z příjmu právnických osob.“
Naopak dlouhodobě je podle něj nutné přehodnotit přístup k OSVČ. „Kdybychom se všichni v této zemi stali živnostníky a lidmi, kteří budou pracovat na dohody, tak ten systém je neufinancovatelný. A není ufinancovatelný důchodový, ale ani zdravotní systém a obecně celý stát. Je potřeba mít v tomto ohledu férovější podmínky. Dneska je například drtivá většina dohod nastavena tak, že není odváděno pojistné. Je to problém, který nemá jenom stát v tom systému, ale mají ho i ti lidé, vzpomeňme na covid. Velmi dobře si pamatuji z pohledu opozičního poslance, kdy jsme řešili, jak pomoct lidem na dohodách. Ano, nakonec jim stát pomohl, ale ti lidé, bohužel většina z nich to nevěděla a měli by to vědět, vstoupili do systému cíleně a vědomě, že dostávají finanční prostředky za svoji práci. Ale není v tom odvod, který by jim garantoval do budoucna nějakou formu sociální jistoty a podpory ze strany státu,“ upozorňuje Jurečka na fakt, že na dohodách je vyplaceno více než 62 miliard korun, přičemž pojistné je odváděno pouze ze dvou miliard. To vše kvůli řetězení dohod a absenci jakékoli evidence. Právě tou by chtěl do budoucna problém řešit.
Jaká pravidla bude mít odchod do důchodu a co lidem zajistí důstojnou penzi? V čem bude spočívat nový 3. pilíř? Jak penzijní reforma ovlivní výchovné? Nebo co říká na výčitky ohledně špatné komunikace plánovaných změn v důchodovém systému? Na tyto a další otázky odpovídal Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a taky předseda KDU-ČSL.
