S novým cirkusem začal Jiří Turek seznamovat tuzemské diváky před 19 lety. Tehdy uspořádal na zelené louce mezinárodní festival Letní Letná a staví ho tam dodnes, i když, jak sám přiznává, má každoročně víc stažené půlky než artista v kopuli, jestli finančně vyjde. Kvůli tomu, aby si každý měsíc koupil nový mercedes, to ale nedělá. Do žánru se před lety zamiloval, i proto, že každé představení je originál, a tak má pořád co nabídnout. „Není to padesátá verze Višňového sadu,“ říká v nadsázce s tím, že v poslední dekádě se mezi světovou špičku zařadili i Češi. Navzdory absenci tradice a škol, ale za enormního úsilí. Hodinovému představení totiž často předchází až 8hodinové tréninky a protahování.
Jako nádherný, svobodomyslný, romantický, kreativní a vzrušující vnímal před bezmála dvaceti lety Jiří Turek nový cirkus. A přestože od té doby jen v rámci festivalu Letní Letná, jehož je zakladatelem a ředitel, viděl na dva tisíce představení, připadá mu takový dodnes. „Všechna vystoupení jsou fyzicky náročná, i když to nevypadá. Někdo dělá dvojité salto, a lítá na hrazdách, fakt jsou tam fyzické výkony. Člověk to vidí, jak se potí, jak se jim klepou svaly a všechno, naproti tomu Johann Le Guillerm, který nedělá vlastně žádnou akrobacii a pracuje s objekty, se potí úplně stejně. Je to fyzicky i psychicky náročné, je to jako vrcholový sport,“ líčí Turek mimořádné vypětí, při kterém jde i o život, protože některé výstupy jsou bez jištění. Úrazy k tomu patří, on sám naštěstí svědkem žádného zásadního poranění nebyl.
„Novocirkusáci“ ale nemusí být nutně jen artisté. Ze zmiňovaného mága Johanna Le Guillerma, který bude jednou z hvězd letošního ročníku, se publiku netají dech proto, že by balancoval pět metrů nad zemí, ale protože se svými triky pohybuje na hranici nadpřirozena. „Jde úplně jinou cestou, jde na to spíš přes hlavu a pracuje s úplně jinými prvky, s jinou scénografií. Jsou to objekty, jsou to jednotlivá čísla, vstupy, nad kterými člověk žasne, jak to mohl vůbec vymyslet, pak vyrobit, a aby to potom ještě fungovalo. To je neuvěřitelná věc,“ popisuje těžko popsatelné a francouzského držitele prestižní ceny Grand Prix National du Cirque považuje za jednoho ze stěžejních představitelů žánru.
Navzdory rozmanitosti novocirkusových umělců mají všichni jedno společné. „Když se tomu chtějí věnovat naplno, aby to někam směřovalo, tak chtějí mít dostatek představení, která je budou živit, aby nemuseli dělal ještě nějakou brigádu vedle, nebo mít něco napůl úvazku, protože to pak je cesta do pekel, to se nedá skloubit. Člověk se musí věnovat tréninku, to není sranda. Aby se dostali na festivaly, je s tím spojená spousta práce. Než vůbec někdo někam vyjede, může trvat dva roky, než se to se zahraničím zprodukuje. Takže to vyžaduje určitou trpělivost a holt chci tohle dělat, tak se musím nějakým způsobem uskromnit. Ale samozřejmě vás můžou donutit okolnosti, děti, nájmy říct: ‚Už to nedávám‘. A do toho, když se někdo zraní, třeba půl roku nemá práci. Proto říkám, že lidi, kteří to dělají, tak to dělají, protože to fakt potřebují, chtějí a mají to rádi,“ přibližuje Turek prostředí, které během pandemie opustila i řada lidí technických profesí. Přeje si proto, aby letošní ročník byl optimistický a dosavadní bezmála půlmilionová návštěvnost vzrostla o další návštěvníky, kteří kouzlu nového cirkusu propadnou stejně jako on. Rozšířit jejich řady a vybrat si z programu 19. Letní Letné, která se koná od 11. do 31. srpna 2022, můžete zde.
Jaké další hvězdy na letošním festivalu Letní Letná vystoupí? Komu vděčí žánr za svou stále rostoucí popularitu? Kdy se poprvé objevil v Česku? Jak velkou návštěvnost bude považovat za úspěch? A kolik procent nákladů pokrývají granty? Na tyto a další otázky odpovídal v Prostoru X Jiří Turek, ředitel a zakladatel mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná.
