Prorusky smýšlí v Česku 4 % lidí, a až 15 % je ochotno šířit dál ruskou válečnou propagandu, říká Roman Máca, analytik Centra pro politiku a společnost, který se dezinformacím a dezinformátorům dlouhodobě věnuje. Čtvrtina Čechů věří alternativním a dezinformačním médiím víc, než těm tradičním. Máca v rozhovoru popisuje, jak se část proruských aktivistů přeorientovala z covidu na válku, kdo jsou ti nejhlasitější a nejvýznamnější a jakou roli hrají politici.
Pokud někdo oslavuje vraždění civilistů a dětí, jiné označení (než lidský hnůj) si nezaslouží, komentuje Roman Máca „vysmáté“ reakce lidí na příspěvky na sociálních sítích. Teze o tom, že mají prostě jiný názor, odmítá, je to pro něj na úrovni schvalování holocaustu. Popisuje své zkušenosti z východní Ukrajiny, kde například mluvil se ženou, které zabili syna jen proto, že měl na batohu stužku v ukrajinských barvách.
Řada profilů na sociálních sítích se tváří jako běžní Češi, komunikují ale profesionálně, vysvětluje Máca, jak poznat proruské dezinformátory. Z webů se dezinformace přesunuly mezi pseudonovináře a aktivisty. Přirovnává je k šmejdům a prodejcům hrnců, udělali si ze lži byznys, často už v době covidu. My bychom neměli jen sedět s rukama v klíně, ale aktivně proti nim zakročit. Na problém dezinformací bychom se měli dívat z bezpečnostního hlediska.
Má smysl měnit zákony? Co je v boji s dezinformacemi účinné? Kde končí vlastní názor a začíná dezinformace? A není opravdu ohrožená svoboda slova?
