Je třeba zavřít průmysl na 10 dní okolo Velikonoc, pořád to má smysl, jinak budeme stlačovat epidemii o měsíc déle, říká matematik a ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský. Žádný ekonomický armageddon by podle něj nenastal. Vláda podle jeho mínění jde nepřiznanou cestou promořování, která je ale kvůli hrozbě nebezpečných mutací velké riziko. Levínský si stojí za modely, které v BISOP tvoří, i když ty poslední přesně nevyšly.
Je děsivé, kam jsme se dostali, mrtví už jsou jen čísla, říká Levínský o tom, jak se vnímání dopadů epidemie v Česku za rok posunulo. Mluví přitom i o sobě a popisuje, jak mu při modelování dvoutýdenního odkladu druhé dávky vakcíny Pfizer, což by potenciálně zachránilo 130 životů, přišlo toto číslo vlastně malé. Říká, že to bude mít společenské dopady na desítky let.
Levínský stále prosazuje zavření průmyslu, ideální by to podle něj bylo v době Velikonoc, kdy jde ve výsledku jen o 2 pracovní dny. Přerušily by se tak dva reprodukční cykly viru a R by kleslo na 0,5. Ekonomické protiargumenty odmítá. Klíčové je přitom stlačit epidemii na přijatelná čísla, kde půjde efektivně testovat a trasovat. Při současném vývoji budeme mít 21. března okolo 10 tisíc nakažených denně, což je ale příliš. V lockdownu bychom tak museli vydržet ještě několik dalších týdnů.
Podle Levínského se vláda drží nepřiznané strategie promořování, která ale je pro další vývoj velkým rizikem. Hrozí tu vznik nových mutací, které můžou být odolné na očkování, podobně jako ta brazilská. Pak bychom se v boji s koronavirem dostali na úplný začátek. Levínský zmiňuje a kritizuje technokratický způsob řízení epidemie vládou, který řídí plné nemocnice a přesouvá nemocné, ale chybí mu emoce, které by vtáhly do problému lidi.
Lidé bez testu by se měli chovat, jako když jsou potenciálně pozitivní, míní Levínský. To je podle něj rozdíl mezi naším přístupem a přístupem lidí v některých západních zemích. Hájí přitom modely BISOP, i když jeden z posledních částečně nevyšel. Levínský tvrdí, že nečekali, že pracovní mobilita klesne o dalších 10 %, což výsledek ovlivnilo. Nejde prý tak úplně o chyby. Navíc v minulosti prý jejich modely vycházely a často byly i optimističtější než realita.
Jak fungují matematické modely a jsou někdy tvořené za účelem zvýraznění hrozby? Proč má i teď zavření průmyslu smysl? Je na místě mluvit o odkládání druhé dávky vakcíny? Promořuje nás vláda? A čím to je, že mrtví už jsou pro nás jen čísla? Dozvíte se v rozhovoru.
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
