Na módních akcích býval nepřehlédnutelný – dlouhé bílé vlasy stažené do ohonu, tmavé brýle, masivní prsteny a v ruce vějíř. A přezdívalo se mu Císař. Německý návrhář Karl Lagerfeld zanechal svůj oblíbený černo-bílý otisk hned u několika značek, úspěch slavil i jako fotograf. Poslední desetiletí bylo jeho jméno spojeno se samotnou špičkou haute couture - módním domem Chanel, kde byl šéfdesignérem od roku 1983. Kromě toho řídil i značku Fendi a svou eponymní značku Lagerfeld Gallery. Zemřel v úterý 19. února ráno ve věku 85 let v pařížské nemocnici.
Podle rodného listu se narodil 10. září 1933 v Hamburku. Lagerfeld sám však tvrdil, že na svět přišel až o pět let později. "Je mi to jedno, nesnáším oslavy narozenin," mlžil návrhář, jehož otec pocházel z rodu švédských obchodních bankéřů, který zbohatl na kondenzovaném mléce. Matka byla německou violoncellistkou.
Vyznavač kultivovaného "dandy stylu" navrhoval vedle oděvů i boty, porcelán, brýle, parfémy, divadelní a filmové kostýmy (pro zpěvačku Kylie Minogue třeba připravil část oblečení na turné Showgirl) i bytové interiéry. Provozoval vlastní vydavatelský dům, vlastnil značku a také stále rozšiřoval svou sbírku vějířů. Odmítal používat mobilní telefon, SMS zprávy a e-mail a nic neponechával náhodě - své návrhy osobně provázel od prvního náčrtu až po finální komunikaci s tiskem.
Chanel: Lagerfeld na vrcholu
Na vrcholu módního Olympu stanul v roce 1983, kdy přijal místo šéfdesignéra Chanelu. Později přišel i s vlastní luxusní značkou Lagerfeld Gallery, která zaštiťuje celou řadu obchodních aktivit. V roce 2004 ale vytvořil i kolekci, která nebyla určena jen pro ty nejbohatší - spojil se se švédským koncernem Hennes&Mauritz (H&M). Svého Lagerfelda si tak mohl koupit kdokoli z ulice a lidé se o kousky doslova prali.
Lagerfeld, který dlouhá léta pobýval ve Francii, od mládí hovořil čtyřmi jazyky: francouzsky, anglicky, italsky a německy. Vždy se zajímal o historii a rád kreslil, takže ho rodiče poslali studovat přímo do Mekky umělců - do Paříže. V roce 1955 zaslal svou módní kresbu do soutěže organizované mezinárodní vlnařskou společností. Vítězem se tehdy sice stal devatenáctiletý Yves Saint Laurent, jeho vrstevník Karl ale získal cenu za nejlepší návrh vlněného pláště.
Jedním z porotců byl i Pierre Balmain, který mu poté nabídl práci ve svém studiu. Lagerfeld tam zůstal tři roky a naučil se kreslit, stříhat, šít, vybírat materiály a doplňky. Poté přešel do salónu Jeana Patoua, kde už mohl sám navrhovat kolekce. V 70. letech do Lagerfeldova života vstoupila značka Chloé a jeho přehlídky se vždy dvakrát ročně staly přední událostí módní branže. O několik desetiletí později proslavil modelku Claudii Schifferovou, která se stala jeho múzou.
Znáte tahle exkluzivní BMW řady 7? Navrhnul je slavný Karl Lagarfeld >>>
Lagerfeldův ostrý jazyk
Kromě práce, fotografování (nafotil například kampaň pro šampaňské Dom Pérignon), knih či Francie 18. století byl Lagerfeldovou láskou i dobový nábytek. S jeho pořizováním začal po svém příchodu do Paříže. Do jeho sbírky patřily také nejrůznější textilie, plastiky a obrazy. V roce 2008 byl španělským deníkem El Mundo vyhlášen nejelegantnějším mužem světa.
Excentrický Lagerfeld před časem šokoval i tím, jak radikálně dokázal změnit svoji image - podařilo se mu zhubnout 42 kilogramů. O dietě a receptech pak spolu se svým lékařem napsal knihu. "Není to zázračná dieta, tak jako při každé, i zde šlo o disciplínu," řekl. Když se prý jednou díval na fotografie, kde měl svých 102 kilogramů, tak si pomyslel: "Matka by zešílela, kdyby mě viděla. Podle ní byla hanba mít velikost větší než 38." Od té doby se údajně pyšnil velikostí XS.
Lagerfeld byl také proslulý svými kontroverzními výroky. V jednom rozhovoru například označil bývalého francouzského prezidenta Françoise Hollandea za pitomce, o populární britské zpěvačce Adele řekl, že "je trochu moc tlustá", a sestře britské vévodkyně Kate Pippě Middletonové v roce 2012 poradil, že by "měla ukazovat raději jen zadek".
V minulých letech Lagerfeld kritizoval německou kancléřku Angela Merkelová za vstřícnou migrační politiku, dokonce se údajně hodlal vzdát německého občanství. Podle něj přijímání uprchlíků umožnilo vzestup protiimigrační a pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). V roce 2017 dokonce migranty označil za "nepřátele Židů".
