Zloděj dnes nepotřebuje páčidlo. Starou vložku otevře tiše a za pár minut

Statistiky Policie České republiky ukazují zvláštní nůžky. Počet krádeží vloupáním klesá, letos od ledna do července jich policisté evidovali zhruba o pět procent méně než loni. Škody ale rostou. U rodinných domů se za stejné období zvedly ze 74 na 117 milionů korun, tedy o 57 procent. A i přes klesající čísla dojde v ČR téměř každé dvě hodiny k vloupání do bytu, domu nebo chaty. Co z toho plyne? Zloděj už nebere všechno, co mu přijde pod ruku. Vybírá si. A míří hlavně tam, kde se dovnitř dostane rychle a potichu.

Rozhodují dveře, ne alarm

Většina lidí řeší kamery a alarmy, jenže pachatel jde v drtivé většině případů dveřmi. Slabým místem bývá obyčejná stavební vložka, která se v bytech a starších domech točí desítky let. Zkušený pachatel ji překoná jednoduchým nástrojem během pár minut a často po sobě nenechá ani stopy násilí, což pak komplikuje i jednání s pojišťovnou. První krok je přitom banální. Bezpečnostní cylindrická vložka vyšší třídy s ochranou proti odvrtání a vyhmatání stojí od několika stovek do pár tisíc korun a zloděje zdrží tak dlouho, že to většinou vzdá. Klíče k ní se navíc vyrábějí jen podle bezpečnostní karty, takže kopii nepořídí nikdo, komu klíč na chvíli projde rukama.

Čím dnes lidé nahrazují klasický klíč?

Druhá vlna změn přichází s chytrými zámky. Dveře odemknete mobilem, kódem na klávesnici nebo čipem, dětem nastavíte vlastní přístup a řemeslníkovi pošlete jednorázový kód, který po hodině přestane platit. V aplikaci navíc vidíte, kdo a kdy dveře otevřel. Původně šlo o vychytávku pro majitele apartmánů a firmy, dnes je běžně montují domácnosti, mimo jiné proto, že odpadá věčné řešení ztracených klíčů. Na skříňky, kůlny nebo kufry pak míří zámky na otisk prstu, u kterých nehrozí, že kód někdo odkouká přes rameno.

Posun je vidět i na bytových domech. Společné vchody se stále častěji otevírají čipem místo klíče, správa domu má přehled, kolik čipů je v oběhu, a ztracený přístup jednoduše zablokuje. Odpadá tak známý problém rozkopírovaných klíčů od vchodu, které kolují mezi bývalými nájemníky a doručovateli. Stejný systém zvládne i sklep, kolárnu a garáž, takže celý dům funguje na jeden čip.

„Nejčastější chybou je, že lidé investují do televize víc než do dveří, za kterými ji mají,“ říká Vojtěch Zíma z plzeňského Klíčového servisu, který se zámky a klíči pracuje 15 let. „Přitom stačí projít tři místa. Kvalitní vložka, u vchodových dveří bezpečnostní kování a u bytu v přízemí zámky na okna. Chytrý zámek je nadstavba, která přidá pohodlí a přehled.“

Tři úrovně zabezpečení vstupních dveří

Na co se lidé ptají nejčastěji (FAQ)

• Jak poznám, že mám doma slabou vložku?

Pokud na vložce ani klíči není označení bezpečnostní třídy a klíč vám v zámečnictví zkopírují bez bezpečnostní karty, jde téměř jistě o základní stavební vložku. Ta patří do vnitřních dveří, ne do vchodových. U vložek starších deseti let se navíc vyplatí počítat s tím, že už nemusí odolat současným technikám překonání.

• Kolik stojí rozumné zabezpečení bytu?

Bezpečnostní vložka vyšší třídy vyjde od několika stovek do pár tisíc korun, podobně bezpečnostní kování. Chytré zámky začínají na nižších jednotkách tisíc korun. V porovnání se škodou po jediném vloupání jde o drobné.

• Co když se u chytrého zámku vybije baterie?

Zámek na docházející baterii upozorňuje s předstihem v aplikaci i přímo na dveřích. Většina modelů má navíc záložní řešení, typicky nouzové napájení přes powerbanku nebo klasický klíč, takže před zavřenými dveřmi nezůstanete.

Podzim je poslední rozumný termín, kdy zabezpečení vyřešit. S dřívější tmou začíná sezona, ve které si pachatelé snadno ověří, že nikdo není doma. Projděte si proto vstupní dveře, sklep i kůlnu a upřímně si odpovězte, jak dlouho by zloděje zdržely. Pokud odpověď neznáte, poradí kamenná provozovna nebo online poradna specialistů. Výměna vložky zabere zámečníkovi čtvrt hodiny. Vykradený byt řešíte měsíce.