Die Linke jsou potomci komunistů. Levicoví extremisté už v Německu vládli dávno
- Ve druhém díle speciální série Imrvére podcastu Padni komu padni rozebíráme s politologem Alešem Michalem vítězství Die Linke v Berlíně.
- Úspěch má ale stinnou stránku. Do strany přicházejí radikálové a znovu se mluví o antisemitismu.
- V předplatitelské části se věnujeme levicovému terorismu 70. let: Frakce Rudé armády, výcviku v palestinských táborech, pomoci z NDR a tomu, jak se obhájci teroristů později dostali k moci.
Německá levice je zpátky ve hře. Strana Die Linke vyhrála volby v Berlíně, který má stejně jako Hamburk a Brémy postavení spolkové země. Ve druhém díle speciální série podcastu Padni komu padni s názvem Imrvére jsme s politologem Alešem Michalem rozebrali, odkud se tahle strana vzala, jestli jde o komunisty a proč se jí daří. V předplatitelské části jsme se pak pustili do nejtemnější kapitoly poválečné německé levice, levicového terorismu.
Die Linke získala v Berlíně 25,7 procenta hlasů a porazila CDU, která metropoli vládla a v posledním roce měla jeden problém za druhým. Velké překvapení to ale nebylo, strana už v Berlíně v minulosti vládla jako menší partner a v Durynsku měla vlastního premiéra Bodo Ramelowa. V podcastu ukazujeme, jak vznikla spojením PDS, přímé nástupkyně východoněmecké vládní SED, se západoněmeckými odboráři a sociálními demokraty kolem Oskara Lafontaina, kterým vadily Schröderovy reformy. Vysvětlujeme také, proč stranu nakonec posílil odchod Sahry Wagenknechtové. Die Linke se otevřela novým členům, za rok jich má dvakrát víc a ze strany starých mužů z východu se stala strana mladých naštvaných žen.
Otevřené dveře ale něco stojí. Do strany přicházejí lidé z radikálních iniciativ a Die Linke tím ztrácí šanci najít koaliční partnery. Berlínská lídryně Elif Eralp čelí kritice za angažmá v organizaci Rote Hilfe, kterou úřady řadí mezi extremistické, a znovu se mluví o antisemitismu uvnitř strany. Zelení ani sociální demokraté do koalice nepůjdou, dokud tohle nebude vyřešené. Rozebíráme také volební program: vyvlastnění bytových koncernů, za které by se podle odhadů platila kompenzace přes 30 miliard eur, celostátní strop na nájmy a vysoké daně pro nejbohatší.
Hádky uvnitř levice mají v Německu dlouhou tradici. Začínají rozkolem sociální demokracie kvůli válečným úvěrům v roce 1914 a pokračují přes Výmarskou republiku, kdy komunisté řízení z Moskvy nazývali umírněné socialisty „sociálfašisty“ a při berlínské stávce v roce 1932 postupovali společně s Goebbelsem. V předplatitelské části se věnujeme levicovému terorismu 70. let. Frakce Rudé armády a podobné skupiny vraždily a unášely přední představitele západoněmeckého státu i byznysu, mezi nimi šéfa svazu zaměstnavatelů a bývalého důstojníka SS Hannse Martina Schleyera. Mluvíme o výcviku v palestinských táborech a o pomoci z NDR. Také o tom, jak se obhájci teroristů Otto Schily a Gerhard Schröder stali ministrem vnitra a kancléřem a jak se z maoisty Horsta Mahlera stal neonacista.
Je vítězství Die Linke v Berlíně začátkem návratu německé levice, nebo jen reakcí na místní bytovou krizi? Dokáže strana využít příliv nových členů tak, aby ji neovládli radikálové? A kolik z dědictví 70. let si německá levice nese dodnes, když Die Linke s RAF přímo nic nespojuje? Pokud vás zajímá víc, pusťte si celou epizodu. S Němci je to zkrátka pořád něco.
Tvůrci podcastu Padni komu padni vydávají své první knihy. Martin Bryś vyzpovídal v knižním rozhovoru Vlastním hlasem moderátora Václava Moravce. Oliver Adámek napsal knihu Világoš, přináší unikátní portrét Orbánova režimu a reportáž z kampaně Pétera Magyara, která vyvrcholila volební revolucí. Obě knihy jsou už teď k dispozici v předprodeji.
