nahoru

Genocidou zkoušené Srbsko a bohaté Švýcarsko: Historie dvou propastně odlišných států

Jaroslav Šajtar2. ledna 2020 • 09:00
Dějiny Srbska a Dějiny Švýcarska
Dějiny Srbska a Dějiny Švýcarska
• foto: 
Archiv Nakladatelství Lidové noviny

Pražské Nakladatelství Lidové noviny již řadu let vydává v edici Dějiny států historické přehledy jednotlivých zemí, případně celých území (vizte tituly Argentina, Uruguay a Chile, Blízký východ, Jihoslovanské země, Kapverdské ostrovy, Střední Asie atd.). Jejich autory bývají jak tamější, tak čeští historici. Jestliže například titul Guinea-Bissau si pravděpodobně koupí jen specialisté úzce zaměření na daný region či lidé hodlající tuto západoafrickou zemi navštívit, u posledních dvou publikací edice to rozhodně neplatí.

V druhé půli loňského roku se totiž krátce po sobě objevila na knižních pultech dvě zajímavá díla pocházející z této řady a věnovaná zemím naprosto odlišným.

Bohatství zde, genocida jinde

Zatímco DĚJINY ŠVÝCARSKA autorské dvojice Werner H. Meyer – Georg Kreis pojednávají o nesmírně bohaté, všestranně vysoce vyspělé, a hlavně po dvě století díky přínosné neutralitě válečnými konflikty téměř nedotčené alpské zemi, DĚJINY SRBSKA, jejichž autory jsou naši odborníci Jan Pelikán, Lubomíra Havlíková, Tomáš Chrobák, Jan Rychlík, Miroslav Tejchman a Ondřej Vojtěchovský, přibližují čtenářům zemi, které války minulosti, a především XX. století způsobily nezměrná utrpení. V první světové válce tento chudý stát přišel podle některých údajů až o 28 procent obyvatelstva. Demografická katastrofa mu způsobila potíže, jež těžko překonával; ve druhé světové pak čelil malý srbský národ hlavně ze strany chorvatských ustašovců genocidě.

Emeritní profesor Basilejské univerzity Werner H. Meyer a profesor a germanista Georg Kreis, ve Švýcarsku respektované osobnosti, vměstnali svůj přehled dějin země helvétského kříže do necelých tří set stránek; vzhledem k tomu, že historie Švýcarska u nás nepatří k nejlépe zafixovaným v povědomí čtenářů, by větší rozsah neuškodil.

 

Malý a statečný národ srbský

Dějiny Srbska si vyžádaly stran téměř sedm set a jedná se o druhé vydání (po šesti letech). Malá balkánská země se do povědomí světové veřejnosti zapsala v devadesátých letech minulého století v souvislosti s krvavým rozpadem bývalé Jugoslávie, provázeným multietnickými konflikty, z nichž nejkrvavější se odehrál v Bosně a Hercegovině. Autorský kolektiv věnuje právě tomuto tragickému období dějin malého, ale statečného jihoslovanského národa náležitou pozornost. Kladem je nevšedně vyvážený přístup ke konfliktu v Kosovu, o jehož pozadí, a zvláště průběhu Srbsku nepřátelsky nakloněná média veřejnost soustavně a nestydatě obelhávala.

Tvrdá měna, špičkové výrobky

Autoři svou pozornost zaměřili nejen na méně známé události protifašistického odboje za druhé světové války, ale také na roztržku Titovy Jugoslávie s prostalinským Informbyrem. Pokud hodláme obě knihy srovnávat, pak jako čtenářsky vděčnější vyjdou jednoznačně objemné Dějiny Srbska. To však nesnižuje erudici autorské dvojice Meyer–Kreis. Historie hornaté středoevropské země, finanční supervelmoci a sídla četných mezinárodních institucí, pyšnící se tvrdou měnou a špičkovými výrobky, se zkrátka vyvíjela úplně jinak než v případě Srbska, ležícího na Balkáně, onom pověstném sudu se střelným prachem, jenž každou chvíli explodoval.

Svazky edice Dějiny států jsou tradičně graficky velmi kvalitně zpracovány a seřazené v knihovně vedle sebe představují vkusný artefakt.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější