Vojenské dimenze minulosti z perspektivy Starého světa | Reflex.cz
nahoru

Vojenské dimenze minulosti z perspektivy Starého světa

Jaroslav Šajtar8. srpna 2019 • 09:00
Obálka knihy, v níž si renomovaní historikové z 25 států vzali pod drobnohled vztahy v Evropě v období od 19. století, přesahující hranice jednotlivých zemí.
Obálka knihy, v níž si renomovaní historikové z 25 států vzali pod drobnohled vztahy v Evropě v období od 19. století, přesahující hranice jednotlivých zemí.
• foto: 
Archiv nakladatelství Academia

Pražské Nakladatelství Academia právě přišlo na trh s podnětným a u nás v této podobě dosud nevydaným dílem Dějiny bez hranic? Evropské dimenze vojenských dějin od 19. století po dnešek, editovaným Jörgem Echternkampem a Hansem-Hubertusem Mackem. Přeložil je Vladimír Pilát.

Kniha mapuje vývojové tendence ve vojenství, které se, jak známo, zpravidla nezastavují před státními hranicemi. Početný autorský kolektiv, tvořený renomovanými historiky z pětadvaceti (!) států, si dal za nelehký úkol zmapovat vojenské dimenze od napoleonských válek, jež zachvátily téměř celý starý kontinent, přes obě světové války i války občanské po války světové. Zejména krvavé konflikty v Sovětském Rusku a ve Španělsku jsou názorným příkladem opravdové internacionalizace; vždyť v Sovětském Rusku se zahraniční intervence v různé míře zúčastnilo čtrnáct států. Španělská občanská válka zase bývá líčena jako boj mezi demokracií a vehementně se prosazujícím nacismem a fašismem, což však není zcela přesné.

Humanitární intervence i studená válka

Je sympatické, že se autoři povznášejí nad čistě nacionální perspektivy a dosud málo probádanou problematiku nahlížejí z mnohem širších, globálních hledisek. Drobnohledu jejich pozornosti neunikají ani zvláště v poslední době tolik diskutované otázky společné evropské armády a „humanitárních intervencí“, a proto se podrobně věnují krvavému rozpadu bývalé Jugoslávie a zásahu NATO během kosovské války. Všímají si úlohy různých vojenských aliancí, kdy spojenecká koalice po desetiletí těžkých bojů nakonec srazila francouzského císaře Napoleona Bonaparta z piedestalu moci, role Dohody a Trojspolku v předvečer vypuknutí první světové války, pro niž se v řadě zemí vžilo označení Velká, a po porážce nacistického Německa a militaristického Japonska ve druhé světové válce zrodu dvou tehdy nejsilnějších vojenskopolitických paktů – Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a Varšavské smlouvy, které dlouho určovaly dění ve světě. Z této konfrontace, jež naštěstí zůstala pouze v mezích studené války a nepřerostla v horkou, nakonec vyšlo jako jednoznačný vítěz NATO, zatímco jeho protivník se sám rozpustil.

Boje na filmovém plátně

Autoři neopomíjejí ani roli filmu. Vždyť to byl koneckonců jeden z nejvýznamnějších režisérů němé éry, David Wark Griffith, kdo krátce před uvedením mistrovského, i když z dnešního, politicky korektního pohledu rasistického veledíla Zrození národa prohlásil: „V budoucnu budeme s to vyučovat dějepis pomocí filmu.“ Spielbergův oscarový velkofilm Zachraňte vojína Ryana vzbudil značný zájem o vylodění Spojenců v Normandii a o historii druhé světové války obecně.

Zájemcům o vojenskopolitické aspekty evropské minulosti a přítomnosti, předkládané navíc neotřelou, a přitom čtivou formou, lze tuto publikaci vřele doporučit.

 

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější