Video placeholde

Jak to bylo s Trumpem: Jihlava představuje šest zbrusu nových amerických dokumentů - jeden i o Reaganovi

Divíte se výsledkům voleb? Jeďte do Jihlavy a přestanete. Novým celovečerním dokumentům, oceněným letos v USA, tu vévodí TRUMPOTY o loňském zvolení prezidenta Donalda Trumpa. Sekce Americký rok na festivalu JI.HLAVA (začíná dnes a potrvá do neděle 29. října) ukazuje, jak se Amerika změnila od loňských listopadových voleb.  

101-minutový, střihový dokument Teda Bourneho Trumpoty je hodně ostrý, rychlý, zábavný a znepokojivý. Hodně lidí se v něm hodně diví. Vysvětluje v obrazech, jak se z prezidentské kandidatury, kterou nikdo nebral vážně, stalo hnutí.

Film s orginálním názvem Trumped: Inside the Greatest Political Upset of All Time měl premiéru letos v zimě na festivalu v Sundance a kdyby Trump nevyhrál, asi by nikdy nevznikl; sleduje totiž práci tří amerických politických analytiků Marka Halperina, Johna Heilemanna a Marka McKinnona a nabízí tudíž hodně zákulisní pohled na prezidentské volby - včetně snadného přístupu přímo k Trumpovi. Mezi nikdy neviděné záběry patří třeba rozhovor s kandidátem v jeho soukromém letadle, nebo návštěva Trumpova floridského paláce Mar-a-Lago.

Režiséři Ted Bourne, Mary Robertsonová a Banks Tarver totiž skoro rok natáčeli týdenní seriál o prezidentských kandidátech a získali tak opravdu hodně materiálu. Trumpovu osobnost tu vidíte v rozmezí několika měsíců, ve vývoji, v mnoha různých situacích; a pochopíte ji rozhodně líp než ze zpravodajských útržků.  

Show Ronalda Reagana a těch druhých  

Dále je tu poučná Show Ronalda Reagana, bez kterého by, to je jasná věc, nebylo Trumpa; Reagan byl první prezident - performer, kterému se, jak se v dokumentu dozvíme „podařilo uspět hlavně v televizi“. Dokument s u nás nikdy neviděnými historickými záběry začíná Reaganovým posledním rozhovorem v prezidentském úřadu, kdy se reportér David Brinkley ptá: „Pomáhalo vám vaše herecké povolání při prezidentování?“ „Tak já vám to řeknu,“ odpovídá Reagan po chvíli váhání. „V této kanceláři byly chvíle, kdy jsem si říkal, že nebýt hercem, vůbec bych tuhle práci nemohl dělat.“

Dokument, který natočili Sierra Pettengillová a Pacho Velez, je pro nás zajímavý v tom, že ukazuje Reagana během posledních let studené války a hodně se věnuje triumfálnímu vstupu Michaila Gorbačova do světa západních politiků. „I like Mister Gorbačov,“ říká v tam Margareth Thatcherová a my pak vidíme Reagana přímo při mírových jednáních s Michailem Gorbačovem; byla to vlastně nelítostná bitva o mír, z níž chtěli oba vyjít jako vítězové. Film, který se točil tři a půl roku, připomíná i Reaganovo heslo z jeho volební kampaně v roce 1980, které bylo, světe div se, „Let´s Make America Great Again.“

Další čtyři novinky

V české, evropské, nebo mezinárodní premiéře budou v Jihlavě uvedeny i další čtyři dokumenty. Vtipný finsko-americký snímek, založený na orální historii, Vojna/mír režiséra Inderjita Kaury Khalsy, představuje radikální studentské aktivisty z konce 60. let. Už léta se je snaží umlčet, pořád se jim to nedaří... Dnes už sedmdesátníci, zakladatelé levicové skupiny Weather Underground, Bill Ayers a Bernardine Dohrnová (mimochodem oba známí prezidenta Obamy), jsou ve Spojených státech dodnes kontroverzní – aby taky ne, chtěli vybombardovat Pentagon a málem se jim to podařilo.  

V šestici nových amerických dokumentů samozřejmě nemůže chybět téma trestu smrti: režisér Will Francome sleduje ve svém Trestu osudy tří lidí na třech různých místech Ameriky, kteří se v jeho blízkosti ocitli.      Dokumentarista a kameraman David Byars zase odjel na začátku roku 2016 do Oregonu, kde v národním parku Malheur National Wildlife Regue protestovala skupina aktivistů proti zacházení federální vlády se státní půdou. Vznikla tak klasická, a přesto nová environmentální sága Země nikoho.

Nakonec je tu filmová esej, vyprávěná hlubokým hlasem, Očistit tuto zemi nezávislé režisérky z Los Angeles Lee Anne Schmittové, která znovu a nově vypráví příběh Johna Browna, bílého militantního aktivisty, který vystupoval proti otroctví a byl za to v roce 1859 pověšen. Jenže Schmittové se v roce 2011 narodil syn tmavé pleti a najednou se, ač sama běloška, o něj taky bojí... Krásný, pro nás asi až trochu příliš mediativní, ale přesto provokativní film, natočený na 16mm materiál.